SAFLIINote: V souladu se zákonem a zásadami SAFLII byly z tohoto dokumentu vypuštěny některé osobní/soukromé údaje stran nebo svědků
VYSOKÝ SOUD JARNÍ AFRIKY
(GAUTENGDIVISION, PRETORIA)
ČÍSLO PŘÍPADU: A809/2012
COURTA QUO CASE NUMBER: 10843/1996
DATE:17. 6. 2014
CHRISTIAAN TROSKIENEETHLING |
odvolatel (žalovaný a quo) |
A |
|
|
MBD SECURITISATION |
Odpovídá (Applicanta quo) |
CORAM:
MASIPA T.M, J
BAM A.J, J
STRAUSSS, AJ
HEARDON: 11. ČERVNA 2014
DORUČENO: STRAUSS AJ
1: 13. ČERVNA 2014
ROZSUDEK
.Jedná se o odvolání proti rozsudku Vrchního soudu v severním Gautengu v Pretorii ze dne 4. května 2012, kterým soudce vyhověl návrhu žalovaného na nahrazení žalovaného věřitelem Absa Bank, a poté potvrdil rozsudek ve prospěch žalovaného, pro rozsudek pro zmeškání vydaný dne 27. září 1996 soudním tajemníkem, povolení k odvolání bylo soudem prvního stupně zamítnuto, ale následně přiznáno NSS.
2. Rozsudek pro zmeškání byl vydán soudcem tohoto soudu dne 27. září 1996 ve prospěch Absa Bank,proti stěžovateli.
3. Absa Bank mimo jiné prodala účet stěžovatelky společnosti Asset Solution Company Trading (Pty) Ltd („ACS“) na základě smlouvy o prodeji účtu a následně společnost ACS postoupila svá práva a mimo jiné i účet stěžovatelky ve prospěch odpůrce na základě písemné smlouvy o postoupení pohledávky.
4. Absa Bank, mimo jiné, prodala účet stěžovatelky společnosti Asset Solution Company Trading (Pty) Ltd („ACS“).Odpůrce poté podal návrh na vydání rozhodnutí o nahrazení Absa Bank odpůrcem jako věřitelem ve vztahu k rozsudku pro zmeškání a na vydání rozhodnutí podle čl. 66 odst. 1 o obnově rozsudku, jelikož odpůrce nedohledal žádný exekuční příkaz.
5. Navrhovatel se proti takto požadovanému osvobození ohradil podáním odporujícího čestného prohlášení a protinávrhu na zrušení rozsudku pro zmeškání.
6. Odpůrce podal návrh na zrušení rozsudku pro zmeškání.Odpůrce podal odpovědní čestné prohlášení a rovněž se de novo zabýval otázkami vznesenými v posledně uvedeném protinávrhu.
7. Při projednávání věci navrhovatel předložil exekuční příkaz spolu s oznámením o přiložení doručeným v říjnu1996, čímž popřel nutnost odpůrce domáhat se obnovy rozsudku a od požadovaného zadostiučinění v jeho rámci bylo upuštěno.
8. Odpůrce se k návrhu nevyjádřil.Jednání následně probíhalo pouze v otázce, zda má být návrhu na záměnu soudního věřitele vyhověno, a soud přitom přihlédl k protinávrhu stěžovatelky, a proto se zabýval i skutečnostmi, které vedly k vydání rozsudku pro zmeškání.
9. Soud při posuzování skutečností uvedených v návrhu a protinávrhu zjistil, že stěžovatelce bylo předvolání k jednání doručeno. Důvod žaloby v předvolání k soudu pod sp. zn. 10843/96 se zakládal na ručitelském prohlášení podepsaném stěžovatelkou. Stěžovatel je v předvolání uveden jako CT Neethling, majoritní muž se zvoleným domiciliumcitandi et executandi na adrese ParkelWoonstel, 2007 Boeing Street, Elardus Park, Pretoria.
10.Navrhovatel po celou dobu a ve svém návrhu na zrušení tvrdil, že existuje spor o skutkové okolnosti, neboť popíral, že by mu šerif doručil předvolání k soudu. společným důvodem bylo, že žádný důkaz ve formě šerifova vrácení,nemohl být předložen.Stěžovatel proto tvrdil, že rozsudek pro zmeškání vydaný v roce 1996 je neplatný aboriginální a že bylo zbytečné podávat návrh na zrušení, pokud by to bylo zjištěno.
11. Stěžovatel se domnívá, že rozsudek pro zmeškání vydaný v roce 1996 je neplatný.Soud ve svém rozsudku konstatoval, že tvrzení o tom, že stěžovatelka neobdržela předvolání k jednání, nemuselo vést ke skutečnému skutkovému sporu ohledně skutečného doručení, neboť žalovaný se na Soud obrátil hned na začátku s tím, že vrácení původního předvolání k jednání ve vztahu ke stěžovatelce, která byla jedním ze žalovaných v původním řízení, nelze sledovat.
12. Soudní dvůr akvůli otázce nedoručení posoudil pravděpodobnost, že k doručení došlo, a odkázal na poznámky soudní kanceláře při vydání a projednávání rozsudku pro zmeškání, v nichž je uvedena částka 197,40 R, pokud jde o náklady soudního exekutora, která byla vyčíslena formou písemného zápisu na návratce o doručení prvnímu žalovanému, a že tato ručně psaná poznámka skutečně odkazuje na doručení prvnímu žalovanému , a to ve výši 55 R. Soudní dvůr v této souvislosti uvedl, že žaloba byla doručena prvnímu žalovanému.12 se údajně týkala vrácení doručenky stěžovateli.
13. Vrácená doručenka, na kterou se soud aquo odvolával, se týkala prvního žalovaného, byla datována 31. května 1996 a odrážela jinou adresu, která byla PretoriaEast. Soud nadále zmiňuje doručování každému z ostatních příslušných žalovaných, které se uskutečnilo na jejich adresy domicilium citandi et executandiadres, které se lišily od adresy stěžovatelky, jak bylo uvedeno dříve, ale byly provedeny stejným šerifským úřadem.
14.Návratku o doručení, pokud jde o doručení odvolateli, nebylo možné dohledat v soudním spisu ani v kancelářích tehdejšího žalobce nebo v kancelářích šerifa, neboť tyto záznamy byly zničeny v důsledku uplynutí času.
15. Soud aquo zjistil, že když soudní tajemník vydal rozsudek pro zmeškání, učinil tak jednak vůči všem třem uvedeným žalovaným, kteří se nedostavili k soudu, a jednak tím, že sečetl i poplatky šerifa za doručení předvolání uvedeným třem žalovaným.
16. Soud rovněž zjistil, že v dotazovacím seznamu soudní tajemnice, v němž byly uvedeny nedostatky návrhu na vydání rozsudku pro zmeškání, byly požadovány pouze kopie návrhu usnesení o nařízení jednání, přičemž příslušný blok s dotazem „doručení“ nebyl soudní tajemnicí zaškrtnut.
17.Soudakonstatoval,žesnejvětšípravděpodobnostíanazákladěvýšeuvedenýchpoznámekúředníkabyla předvolánídoručenaa návratkabylapředloženaúředníkovi,kterýtaksprávně vydalrozsudek pro zmeškání.
18.Soud se nezabýval tím, zda bylo doručení ovlivněno navrhovatelem, pokud jde o dopisy napsané navrhovatelem právním zástupcům odpůrce v době,která následovala po vydánírozsudku pro zmeškání, neboť tyto dopisy nebyly soudem a quo nikdypředloženy. Obsah dopisů napsaných stěžovatelem neobsahoval žádnépřipuštění, že mu bylo předvolání doručeno, ale odkazoval na předchozí korespondenci mezi stěžovatelem a právními zástupci.
19. Právní zástupce odpůrce však tvrdil, že tento soud by měl tyto dopisy považovat za důkaz, že předvolání bylo stěžovateli doručeno, a to z důvodu, že stěžovatel nabídl úhradu nákladů právního zastoupení tehdejšího odpůrce. Tento argument nebyl opodstatněný.
20. Soud s ohledem na uvedení adres žalovaných v původním předvolání nezohlednil skutečnost, že šerifem, který by se postaral o doručení předvolání ostatním žalovaným vůči stěžovateli, by byl jiný šerif, a to šerifský úřad Centurion, neboť všechny ostatní adresy, s výjimkou stěžovatele, byly v , Pretorii. Adresaodvolatelky, jak již bylo uvedeno, se nacházela v Elardus Parku, který nespadá pod část jurisdikce šerifa, Pretoria East.
21. Soud aquo se proto nezabýval tím, zda byl k doručení odvolateli použit jiný šerif, a nebylo to předloženo Soudu aquo.
22. Soud aquo dále podle mého názoru nesprávně konstatoval, že vzhledem k existenci jiných návratek o doručení existovala pravděpodobnost, že odvolateli bylo doručeno. K tomuto závěru nebyl žádný důvod.
23. Pokud jde o právní úpravu doručování předvolání, pravidlo 4 odst. 1 písm. a) bod ii) v Jednotných soudních pravidlech stanoví následující: Doručování jakýchkoli soudních procesních úkonů směřujících k šerifovi a s výhradou ustanovení písmene a) jakoukoli písemnost zahajující řízení o návrhu doručuje šerif jedním z následujících způsobů:
Zanecháním kopie v místě bydliště nebo podnikání uvedené osoby…
Pravidlo 4(d) stanoví, že:
Povinností šerifa nebo jiné osoby, která doručuje soudní řízení nebo písemnosti, je vysvětlit jejich povahu a obsah osobám, jimž se doručuje, a uvést v návratce nebo čestném prohlášení na podepsané stvrzence, že tak učinil.
Pravidlo4(6) stanoví, že:
Doručení musí být potvrzeno jedním z těchto způsobů:
(a)Pokud bylo doručení provedeno šerifem, návratkou tohoto šerifa.
Pravidlo 4 odst. 10 stanoví, že:
Kdykoli soud není spokojen s účinností doručení, může nařídit, aby byly učiněny další kroky, které považuje za vhodné.
24. Jak je uvedeno v Robertsonv Swan & Kelly 1905 15 CTR 16rozhodnutí bude vydáno pouze proti tomu, komu bylo doručeno. Jediným důkazem o doručení je tedy ve smyslu Pravidel šerifova zpětná vazba. Pozitivní návratka o doručení je tedy prima facie důkazem doručení žalovanému.
25. Ve smyslu pravidla 4 odst. 6 má soud rovněž povinnost návratku zkontrolovat. Pokud Soudní dvůr zjistí, že doručení neodpovídá požadavkům, neměl by přiznat žádnou úlevu požadovanou pro zmeškání, dokud nebylo získáno řádné vrácení. To je uvedeno v Ritchiev Andrews 1882 (2) EDC 25C.
26. Zůstává základním kamenem našeho právního systému, že osoba má právo na oznámení o jakémkoli řízení, které je proti ní vedeno, a v případě, že žalovaný nebyl vyrozuměn, je následné řízení neplatné a jakékoli soudní rozhodnutí vydané v jeho rámci je bez jakékoliv platnosti nebo účinku a může být zrušeno bez nutnosti formálního návrhu na jeho zrušení.
27. Je tedy obecně platným právem, že pokud nebylo žalovanému, v tomto případě stěžovateli, doručeno předvolání, je následný rozsudek pro zmeškání neplatný a nevykonatelný.
28. Důkazy, o které se žalovaný a soud aquo opíraly, byly nedostatečné a představovaly pouze spekulace.Tento soud konstatuje, že skutečnosti zvažované soudem a quow nebyly ničím jiným než možnostmi, které se nemohou rovnat prvotnímu důkazu o doručení.
29. Soud a quo nebyl za daných okolností oprávněn činit závěry o pravděpodobnosti doručení stěžovateli.
30. Podle mého názoru se soud a quo nesprávně rozhodl, když dospěl k závěru o pravděpodobnosti, že předvolání bylo stěžovateli doručeno.
31. Sdělení stěžovatele po skončení soudního řízení nelze považovat za důkaz o doručení předvolání, neboť by se jednalo o spekulaci a domněnku zejména vzhledem k tomu, že sdělení odkazuje na předchozí korespondenci mezi stěžovatelem a jeho právními zástupci a dopisy psané stěžovateli, na které odpověděl, rovněž nebyly nalezeny a nebyly součástí spisu.
32. Poté, co tento soud v této otázce rozhodl ve prospěch navrhovatele, stává se otázka týkající se relace pohledávky, dluhu či jiné pohledávky vůči odpůrci akademickou a není nutné, aby se jí tento soud zabýval. Vzhledem k tomu, že odpůrce nemohl překonat první překážku, aby prokázal, že předvolání bylo navrhovateli skutečně doručeno. Proto podle mého názoru nebyl vydaný rozsudek pro zmeškání právoplatným rozsudkem.
Navrhuji proto, aby bylo vydáno následující usnesení:
1. Odvolání se vyhovuje s náklady řízení.
2. Usnesení Soudu a quo se zrušuje a nahrazuje se tímto usnesením:
3. Návrh žalobce na potvrzení rozsudku pro zmeškání ze dne 27. září 1996 se zamítá s náklady řízení.
_____________________________
MASIPA,T M
SOUDCE VYSOKÉHO SOUDU,
Souhlas:
PRETORIA
____________________________
BAM,A J
SOUDCE VYSOKÉHO SOUDU,
Souhlas: PRETORIA