Čtyři jezdci alkoholismu.
Jsou to démoni na koních, kteří pohlcují vaši mysl, vůli a emoce (a o něco později i duši). Tohle není dobrovolná jízda. Byli jste povoláni do služby v okamžiku, kdy jste překročili svůj osobní neviditelný práh do království krále Alkoholu. Tvé poslední dny těžkého pití před smrtí.
Jsou to démoni na koních, kteří požírají tvou mysl, vůli a emoce (a tvou duši). Click To Tweet
Nejste si jisti, zda jste vy nebo váš blízký tento práh překročili? Zde je snadný test:
- Vypařily se staré radosti z minulosti, kdy jste pili, v pouhé vzpomínky? Ačkoli jste posedlí jejich znovuzískáváním, setkáváte se jen se srdcervoucím selháním? Nebo;
- Je váš alkoholický život nyní nejlépe charakterizován jako sklon k uzavírání se před lidmi a společností a jako hlavní cíl vaší posedlosti pít až do zapomnění?
Pokud jste na jednu ze dvou výše uvedených jednoduchých otázek odpověděli „ano“, nevratně jste překročili neviditelný práh. Gratulujeme! Už nikdy nebudete prožívat žádný aspekt života bez stálé společnosti Jezdců. Jsou to přátelé na celý život! Dokud nezemřeš.
Teď skutečně pochopíš, že jména Čtyř jezdců nejsou ekvivalentem lidských emocí, jako jsou hrůza, zmatek, frustrace a zoufalství. Ty se stávají vaším lidským stavem. Stav celé vaší bytosti, mysli, těla i duše; setkání se Čtyřmi jezdci je zážitkem celého těla. Koně vám v plné rychlosti vrazí čumák do zadku, rozdupou vás a obejmou vás zevnitř.
Každý z Jezdců zůstává uvnitř vás, jejich ledová přítomnost svírá vaše útroby, dokud se násilím nespojíte. Jsi všemi čtyřmi z nich. To, kým jsi byl, přestává být rozpoznatelné. Co je horší (a děsivější), nemůžeš ani uniknout do zapomnění; je pryč, nedosažitelné, natrvalo nahrazené Jezdci.
Pozdrav svou novou rodinu: Hrůza, Zmatení, Frustrace a Zoufalství. Click To Tweet
HOROUCÍ PRAVDA, KOMÁDI
V zájmu vašeho života nebudu šetřit slovy… Přesně tím, kým se stanete a co zažijete, poté co překročíte svůj neviditelný práh. Tohle není vzkaz pro „Jiné lidi“: „Skutečné alkoholiky“ a „Tvrdé alkoholiky“, kteří „na tom nejsou tak špatně jako vy“. Tohle je pro vás!“
Nemůžu to říct jasněji: tohle je váš zadek v sedle, chystáte se na jízdu svého života.
Čeká vás stav nepřetržité, děsivé paniky, hrůzy, strachu a chvění.
(Pak zemřeš.)
MÁŠ ŘEŠENÍ!
Znám tvé první řešení tohoto neudržitelného stavu; jsi alkoholik. Více pití tě dostalo sem, takže ještě více pití tě dostane ven, že?
Ha-ha. Alkoholická logika je tragicky směšná, to bych měl vědět. No, plán s opilcem nevyšel, takže…
Pokud jsi ještě neumřel, tady máš druhé řešení:
Samozřejmě! Celou dobu ti to koukalo z očí. Tvá vůle je vskutku mocná.
V suché chvíli budeš lhát sobě i všem kolem sebe (je to přirozené a děláš to už léta): „Ve skutečnosti mi to nechybí. Cítím se lépe.“ S kým si myslíš, že mluvíš? Jel jsem na tom koni celou cestu, vykrvácel jsem v nemocnici po úrazu.
Ty opilý lháři. Pravda je taková, že bys dal levou kouli nebo prso za půl tuctu panáků právě teď.
Uvidíme, jak tenhle plán funguje…
TY JÍŠ ABSTINENCI K SNÍDANI, TY HŇUPU
Není to náhoda, že jsou hned ráno v popředí.
„…A strašné probuzení tváří v tvář odporným Čtyřem jezdcům…*“
To je doba, kdy jsi nejslabší. Je to záměr. Bojuješ jako o život, abys nepil, v zoufalém stavu střízlivosti. Ve chvíli, kdy se probouzíš, cítíš odporný dech obludných ořů, mžikem otevíráš oči a znovu vidíš své společníky.
Jízdní jezdci.
Dojídají svůj pokrm z tvého vystřízlivění dříve, než se tvůj zadek zvedne z postele. Ani jsi nestačil utéct a najít ranní pivo, které bys mohl nasát. Víš, jak koně jedí; znovu a znovu cení své obrovské koňské zuby a po celou dobu požírají tvou duši. Ani si neudělají čas na to, aby si to vychutnali, prasata.
Teď se potřebuješ napít. Ta panika, hrůza a strach je víc, než dokážeš unést.
Glug, glug. Tolik k plánu číslo dvě. Došly ti možnosti.
Pokud jsi se tam ještě nedostal, tak sem máš namířeno. Ano, TY.
„…Nebude si umět představit život ani s alkoholem, ani bez něj. Pak pozná samotu, jakou pozná málokdo. Bude na skokanském můstku. Bude si přát konec. *“
NEMĚL JSI PŘÍLEŽITOST SE S NIMI SETKAT?
Vytvořil jsem si o nich dost chmurný obrázek. Popravdě řečeno, jsou to divoce, absurdně velkolepá stvoření! Je to jako živý film Stephena Kinga: děsivé pocity, tvorové s obrovsky deformovanými částmi těla, děsiví jako chcanky! a téměř svobodní. (Stálo tě to život, ale ten už jsi prodal.)
Hlouběji se těmto Jezdcům věnuji ve své připravované knize „Málem jsem zavraždil úplně cizího člověka“. Tyto blogy však budou pekelnou předehrou. Dejte mi vědět, pokud jste na tyto démony narazili… zde na Facebooku nebo zde na Twitteru.