Joga se těší velké oblibě u příslušníků mnoha náboženských tradic nebo u lidí bez vyznání. Jóga je soubor tělesných a duchovních praktik, které mají původ ve východních náboženstvích. Mnozí ztotožňují jógu s jinými formami cvičení a nevědí o její souvislosti s nekřesťanskými duchovními praktikami. Jóga, která pochází především z hinduismu a buddhismu, je svými východními vyznavači považována za cestu k duchovnímu osvícení nebo sjednocení. Jóga, což znamená „jho“, je proces sjednocení s božstvím – nebo dnes populárněji sjednocení a integrace těla, mysli a ducha.
Není divu, protože východní náboženství jsou tak rozmanitá, že existuje mnoho forem jógy. Oblíbeným druhem jógy je hatha jóga, která klade důraz na psychofyziku, na vztah mezi pohyby těla a duchovním růstem. Hatha jóga dbá na kontrolované dýchání, koncentraci a udržování určitých tělesných pozic. Konkrétní tělesné pozice jsou někdy spojeny s mantrami, výroky, které se opakují, aby pomohly soustředit mysl. Mezi uváděné psychologické a fyziologické přínosy hatha jógy patří snížení stresu, zvýšení soustředění, svalového tonu, flexibility, rovnováhy a zlepšení kardiovaskulárního zdraví.
Joga je svými východními vyznavači považována za cestu k duchovnímu osvícení.
Cvičení pochází z Východu, ale často se praxe jógy ve Spojených státech vzdálila svým duchovním kořenům, a skutečně, mnoho verzí jógy, jak se praktikuje v této zemi, nemá meditační složku, netvrdí o žádných duchovních výhodách a neobsahuje žádnou formu manter nebo mluvených modliteb či afirmací a ponechává pouze fyzický aspekt. Pro mnoho lidí, kteří jógu praktikují, jsou její zdravotní účinky jediným účelem a nesvědčí o snaze nahradit jógou křesťanství nebo spojit východní náboženství a křesťanství.
Ačkoli je jóga – alespoň ve své převážně nenáboženské podobě – mezi křesťany hojně praktikována, mnozí se ptají, zda je slučitelná s křesťanstvím. Církev neodmítá nic, co je pravdivé a svaté v jiných náboženstvích, ale nekřesťanské praktiky nebo jejich prolínání s křesťanstvím představují obtíže, včetně jemných úprav duchovního pohledu člověka, i když nejsou zamýšlené.
Ačkoli ji mnozí považují za neškodnou pro víru člověka, vzhledem k jejím východním duchovním kořenům je třeba k józe přistupovat opatrně. Může se zdát, že nabízí jistou metodu sjednocení s božstvím, kterou lze zvládnout, pokud člověk dodržuje správnou techniku. Spásu lze podle tohoto chápání ztotožnit s určitou formou sebenaplnění či seberealizace. Tím, že jóga klade důraz na sebe sama, však postrádá jakýkoli odkaz na spásu skrze Ježíše Krista a duchovní společenství církve, a poskytuje tak falešnou představu o cestě k duchovnímu sjednocení.
Joga jako duchovní cesta navíc může vyvolávat dojem, že spojení s božstvím dosahujeme sami svými činy a zásluhami, nikoliv Božím darem. A pozitivní tělesné zážitky a výsledky jógy mohou být falešně ztotožňovány s duchovním pokrokem, což vede k jistému druhu modlářství těla (viz Dopis biskupům katolické církve o některých aspektech křesťanské meditace, Kongregace pro nauku víry, 15. října 1989, CDmag.net/2RiU2cF).
Při zdůrazňování vlastního já však jóga postrádá jakýkoli odkaz na spasení skrze Ježíše Krista.
Ne všichni se shodují na tom, zda je jóga vhodná pro křesťany. Někteří považují jógové pozice za neutrální, jiní se domnívají, že jsou účastí na nekřesťanské modlitbě, a to i neúmyslně. Mezi těmi, kteří věří, že jóga může být křesťanská, se někteří pokoušejí jógu přizpůsobit a dodávají jejím technikám, pozicím a mantrám otevřeně křesťanský obsah a symboliku. Růženec nebo jiné katolické modlitby byly například nahrazeny mantrami.
Ať už je cvičení jógy pro křesťany prospěšné, svědčí o dvou důležitých aspektech fyzického a duchovního blaha: o péči o naše tělo, včetně cvičení, a o touze přiblížit se k božství. Jóga je dnes populární zčásti proto, že pomáhá uspokojit stále častější potíže: potřebu najít v našem rušném životě klidné místo pro rozjímání, modlitbu a meditaci.
Pokud lze cvičení jógy, často pro fyzický prospěch, oddělit od jejích východních duchovních kořenů, mohlo by být považováno za nábožensky neutrální a prospěšné pro fyzické zdraví. Cvičení jógy však nemůže nahradit život v milosti skrze Ježíše. Křesťan je povolán nejen k integraci těla, mysli a duše, ale také ke vstupu do úžasného spojení se samotným Bohem. To, že se Bůh v Ježíši stal člověkem, aby se člověk mohl více podobat Bohu, je forma sjednocení, kterou jóga neslibuje ani si ji nedokáže představit.