Jako univerzitní student se Karel Marx (1818-1883) připojil k hnutí známému jako mladí hegelovci, kteří ostře kritizovali tehdejší politické a kulturní zřízení. Stal se novinářem a kvůli radikální povaze svých spisů byl nakonec vyhoštěn vládami Německa, Francie a Belgie. V roce 1848 Marx a jeho německý kolega Friedrich Engels vydali „Komunistický manifest“, v němž představili svou koncepci socialismu jako přirozeného výsledku konfliktů, které jsou vlastní kapitalistickému systému. Marx se později přestěhoval do Londýna, kde žil po zbytek svého života. V roce 1867 vydal první díl „Kapitálu“ (Das Kapital), v němž vyložil svou vizi kapitalismu a jeho nevyhnutelných tendencí k sebedestrukci, a podílel se na rostoucím mezinárodním dělnickém hnutí založeném na jeho revolučních teoriích.
Raný život a vzdělání Karla Marxe
Karl Marx se narodil v roce 1818 v pruském Trevíru; byl nejstarším přeživším chlapcem v rodině s devíti dětmi. Oba jeho rodiče byli Židé, pocházeli z dlouhé linie rabínů, ale jeho otec, právník, v roce 1816 konvertoval k luteránství kvůli soudobým zákonům zakazujícím Židům vstup do vyšší společnosti. Mladý Karel byl v šesti letech pokřtěn v téže církvi, ale později se stal ateistou.
Po ročním studiu na univerzitě v Bonnu (během něhož byl Marx uvězněn za opilství a svedl souboj s jiným studentem) zapsali ustaraní rodiče svého syna na univerzitu v Berlíně, kde studoval práva a filozofii. Tam se seznámil s filozofií zesnulého berlínského profesora G. W. F. Hegela a připojil se ke skupině známé jako Mladí hegeliáni, která zpochybňovala stávající instituce a ideje na všech frontách, včetně náboženství, filozofie, etiky a politiky.
Karl Marx se stává revolucionářem
Po získání titulu začal Marx psát pro liberálně demokratické noviny Rheinische Zeitung a v roce 1842 se stal jejich redaktorem. Následujícího roku pruská vláda noviny zakázala jako příliš radikální. Se svou novou ženou Jenny von Westphalen se Marx v roce 1843 přestěhoval do Paříže. Tam se Marx seznámil s kolegou z německé emigrace Friedrichem Engelsem, který se stal jeho celoživotním spolupracovníkem a přítelem. V roce 1845 vydali Engels a Marx kritiku Bauerovy mladohegelovské filozofie s názvem „Svatý otec“.
V té době pruská vláda zasáhla, aby byl Marx vyhoštěn z Francie, a spolu s Engelsem se přestěhovali do Bruselu v Belgii, kde se Marx vzdal pruského občanství. V roce 1847 nově založená Komunistická liga v Londýně v Anglii navrhla Marxovi a Engelsovi napsat „Komunistický manifest“, který vyšel následujícího roku. V něm oba filosofové vylíčili celé dějiny jako sérii třídních bojů (historický materialismus) a předpověděli, že nadcházející proletářská revoluce nadobro smete kapitalistický systém a učiní z pracujících novou vládnoucí třídu světa.
Život Karla Marxe v Londýně a „Das Kapital“
Když v roce 1848 zachvátila Evropu revoluční povstání, opustil Marx Belgii těsně předtím, než ho tamní vláda vyhostila. Krátce se vrátil do Paříže a Německa, než se usadil v Londýně, kde žil po zbytek života, přestože mu bylo odepřeno britské občanství. Pracoval zde jako novinář, mimo jiné deset let jako dopisovatel New York Daily Tribune, ale nikdy se mu nepodařilo vydělat si na živobytí a finančně ho podporoval Engels. Postupem času se Marx stále více izoloval od ostatních londýnských komunistů a soustředil se spíše na rozvoj svých ekonomických teorií. V roce 1864 se však podílel na založení Mezinárodního dělnického sdružení (známého jako První internacionála) a napsal jeho zahajovací projev. O tři roky později vydal Marx první díl Kapitálu (Das Kapital), svého vrcholného díla ekonomické teorie. Vyjádřil v něm touhu odhalit „ekonomický zákon pohybu moderní společnosti“ a předložil svou teorii kapitalismu jako dynamického systému, který obsahuje zárodky svého sebezničení a následného triumfu komunismu. Marx strávil zbytek života prací na rukopisech dalších svazků, které však v době jeho smrti 14. března 1883 na zánět pohrudnice zůstaly nedokončené.
.