15
nepovažoval to, co mu bylo označeno jménem „Velká voda“, za Tichý oceán nebo alespoň za velký vodní tok, který se do něj vlévá.1 Winnebagové mluvili jazykem, který se radikálně lišil od jazyka Huronů a Algonkinů; je jisté, že svým protějškům plně rozuměl? To jsou pochybné body, jejichž diskuse by mě zavedla příliš daleko za hranice, které jsem si vytyčil;2 přesto se lze ptát, proč Nicolet, který se domníval, že je od moře vzdálen pouhé tři dny cesty, nešel a neověřil si tuto skutečnost; bylo to proto, že byl natolik přesvědčen, že toto ověření považoval za zbytečné?
1 Dlouho se věřilo, že Mississippi ústí do Tichého oceánu; opak se ukázal až v roce 1689 díky průzkumům chevaliera La Sallea, a skutečně bylo třeba čekat sedmnáct let, než byla tato otázka plně vyřešena tím, že Lemoyne d’Iberville našel ústí řeky po vodě. (Benj. Sulte, loc. cit.) – H. J.
2 Viz Benj. Sulte, Mélanges d’Histoire et de Littérature, 1876, a C. W. Butterfield, loc. cit.- H. J.
Zdá se však zcela jisté, že svou cestu neomezil na řeky Fox a Wisconsin, ale že pokračoval na jih na území obývané Illinois. Vztahy, které po roce 1636 sepsali otcové Le Jeune a Vincent, skutečně obsahují mnoho informací, které Nicolet podal o zemi a lidech jihozápadně od Michiganského jezera.3 Byl prvním Francouzem, který pronikl tak daleko tímto směrem.4
3 To vyvolává mylný dojem. Autor by měl říci „jihozápadně od Green bay“ nebo „západně od Michiganského jezera“ – pozn. redakce
4 Benj. Suite; Mélanges d’Hist. et de Litt. 1876.-H. J.
Znovu se vydal do Quebecu počátkem podzimu 1635 s bohatou zásobou pozorování všeho druhu, když získal pro francouzský vliv a pouze mírovými prostředky velké množství do té doby neznámého obyvatelstva. Je pravděpodobné, že by se svými dobrodružnými cestami nepřestal, kdyby Champlainova smrt, k níž došlo brzy po jeho návratu, tento druh podnikání na čas nepozastavila. Nicolet byl tehdy umístěn ve své funkci úředníka a tlumočníka na stanovišti Three Rivers, nejbouřlivějším