Hladiny acetonu byly měřeny pomocí plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (GC-MS) v ovzduší prostředí a alveolárním vzduchu, krvi a moči 89 neprofesionálně exponovaných osob a u tří skupin pracovníků exponovaných acetonu nebo isopropanolu. Aceton byl zjištěn ve všech vzorcích neexponovaných osob s průměrnými hodnotami 840 mikrogramů/l v krvi (Cb), 842 mikrogramů/l v moči (Cu), 715 mg/l v alveolárním vzduchu (Ca) a 154 ng/l v ovzduší prostředí (Ci). Devadesát padesát percentilů bylo 2069 mikrogramů/l v Cb, 2206 mikrogramů/l v Cu a 1675 ng/l v Ca. Rozdělovací koeficient acetonu krev/vzduch byl 597. Korelace byly zjištěny u Cb, Cu a Ca. U vzorků odebraných na konci pracovní směny od osob profesně exponovaných acetonu byla zjištěna korelace v koncentracích v krvi, moči, alveolech a v ovzduší prostředí. Rozdělovací koeficient acetonu krev/vzduch byl 146. Hladiny acetonu v krvi pracovníků byly v průměru 56krát vyšší než úroveň expozice v prostředí a koncentrace acetonu v alveolárním vzduchu byla o 27 % vyšší než koncentrace zjištěná v inspiračním vzduchu. Poločas rozpadu acetonu v krvi byl 5,8 h v intervalu 16 h mezi koncem pracovní směny a následujícím ránem. Ráno po pracovní směně s průměrnou expozicí acetonu 336 mikrogramů/l byly hladiny v krvi 3,5 mg/l a v moči 13 mg/l, což bylo stále více než u „normálních“ osob. Lze konstatovat, že endogenní produkce acetonu a environmentální expozice acetonu nebo isopropanolu neovlivňují spolehlivost biologického monitorování exponovaných pracovníků, a to ani 16 h po nízké expozici.