Den předtím, než Senát převážně podle stranického klíče schválil Bretta Kavanaugha do Nejvyššího soudu, řekl moderátor MSNBC a národní politický zpravodaj NBS News Steve Kornacki publiku v National Press Club, že hluboké politické rozdělení Ameriky se začalo formovat před více než 20 lety.
Politické války v devadesátých letech a redefinice republikánské strategie Newta Gingriche podpořily mentalitu strany proti straně, která plně vykrystalizovala v ostrém kontrastu červených a modrých států ve volbách v roce 2000, tvrdil Kornacki.
„Netvrdím, že před devadesátými lety v této zemi neexistoval zmatek, chaos a rozsáhlé neshody,“ řekl na knižní akci 5. října. „Říkám jen, že v devadesátých letech se stalo to specifické, že se to všechno synchronizovalo se stranou. Vznikla prostě velmi jasná a velmi přesná demografická uskupení.“
Kornacki se připojil k předsedkyni klubu Andree Edneyové a diskutoval o své první knize „Rudí a modří:
Vzestup Billa Clintona, Newt Gingrich a republikánská strana bojující proti Billu Clintonovi, republikánská revoluce v roce 1994, uzavření vlády v roce 1995, Clintonův comeback v roce 1996 a impeachment v letech 1998 až 1999 jako „velké politické války v podstatě řekly zemi, že si musí vybrat stranu,“ řekl Kornacki.
Zaměřil se na Newta Gingriche jako na klíčovou rozdělující postavu, které se podařilo změnit psychologii republikánů v Kongresu.
„Tématem bylo v podstatě to, že musíme definovat sami sebe, musíme definovat naše oponenty a demokraty a musíme mezi nimi vést hlubokou a jasnou hranici,“ řekl Kornacki.
V době, kdy se Clinton dostal k moci s ambiciózním programem, se demokraté „setkali s republikánskou opozicí, kterou změnil Newt Gingrich – republikánskou opozicí, která nechtěla přistoupit na kompromis – a republikánská strana udeřila na zlatou žílu,“ dodal.
Podle Kornackého sehrála média významnou roli při vzestupu Newta Gingriche a jeho antagonistické ideologie.
V roce 1984 Gingrich rozpoznal příležitost v C-SPAN a začal ve sněmovně pronášet projevy připomínající „zpravodajský pořad televize Fox produkovaný z podlahy sněmovny“, uvedl.
To rozzuřilo tehdejšího demokratického předsedu sněmovny Tipa O’Neilla a vyústilo v politickou roztržku, z níž Gingrich vyšel jako vítěz. To znamenalo „poprvé, kdy podle mého názoru existoval impuls k boji proti demokratické většině,“ řekl Kornacki.
Vyvíjející se mediální prostředí, zejména sociální média, i dnes usnadňují rozdělení podle stranických linií, řekl Kornacki.
„Technologie se vyvinuly způsobem, který se téměř dokonale hodí pro tribalismus,“ řekl. „Můžete vést přímou linii od toho, co dělal Newt GIngrich, k tomu, co nyní dělá Trump s Twitterem.“
Zdůraznil, že tyto platformy pěstují politickou mentalitu „my versus oni“ tím, že usnadňují definici strany jako „toho, s kým jste, a také, s kým nejste – a neustále vám připomínají, s kým jste a s kým nejste, a tato rozdělení jsou neustále posilována.“
Vzestup republikánské podpory Kavanaugha je podle něj důkazem tohoto trendu.
„Myslím, že jev, který pozorujeme – není to nutně tím, že by cítili tuto velkou loajalitu vůči Brettu Kavanaughovi, ale tím, že mají pocit, že jejich nepřátelé jsou vůči Brettu Kavanaughovi a tím i vůči nim brutálně nespravedliví,“ řekl.
Stejného jevu si všiml i při volbě Donalda Trumpa, když uvedl, že republikáni volili Trumpa „ani ne tak kvůli tomu, kdo je on sám nebo pro co je, ale kvůli tomu, kdo je proti němu a jak tato opozice vypadá a jak se tato opozice cítí.“
Kornacki je opatrně optimistický ohledně toho, že se Amerika z takové extrémní polarizace vzpamatuje.
„Lidská povaha nás do toho svým způsobem dostala – naše tendence chtít takové věci a schopnost médií nám to umožnit – a politiků toho využít,“ řekl a dodal: „Nevím, jak to bude vypadat, ale možná jsme dost chytří na to, abychom se z toho dostali.“
Kornacki řekl, že volby v USA už prozatím nebudou mít za následek vítězství ve 49 státech.
„Máme volby, kde každá strana získá na začátku nejméně pětačtyřicet procent, volby, kde každá strana může na začátku získat dvacet států, kde se bojuje o mizivé množství rozhodujících voličů,“ řekl. „Počet lidí, kteří si rozdělují lístky, nebyl nikdy nižší. V naší politice teď máme dva kmeny, a to je název knihy: Červený a modrý.“
.