„Nechci takhle žít, nikdo by takhle neměl žít – ale nemám žádnou možnost,“ říká Polly Richardsonová, která se ocitla na hraně nedostatku cenově dostupných domů v Anglii.
Již více než rok žije z malého obytného vozu.
„Tohle je můj domov. Mám dvě sady oblečení v krabici. V téhle zásuvce mám šálky a talíře, pod touhle postelí mám pánve a malý kempinkový vařič.
„Zimní období bylo strašné, protože tu nebylo žádné topení.“
Padesátiletá babička čtyř dětí z východního Yorkshiru je jednou z půl milionu domácností, které podle Národní federace pro bydlení (National Housing Federation) vůbec nejsou počítány mezi čekatele na obecní byt nebo bytové družstvo.
Nový výzkum, který si federace nechala vypracovat na Heriot-Watt University, říká, že skutečný počet lidí čekajících na takové bydlení je v Anglii 3,8 milionu, což představuje 1,6 milionu domácností, tedy o 500 000 více, než uvádějí oficiální vládní údaje.
„Mám věci u lidí v garážích,“ říká Polly.
Dlouhá léta pracovala jako manažerka v maloobchodě, ale poté, co si vzala volno, aby se postarala o nemocného otce, a pak se pořádně pohádala se sestrou, se v březnu 2019 ocitla v situaci, kdy se musela přestěhovat do dodávky.
„Bez práce nemůžete mít dům. Bez domu ti nedají práci. Doufám, že mi někdo tam venku dá práci,“ říká.
- Majitelé bytů „zakazují“ žadatelům o dávky navzdory soudnímu rozhodnutí
- Koronavirus:
- Právní vítězství nad pronajímateli „bez DSS“
Národní federace pro bydlení tvrdí, že v příštím desetiletí je třeba každoročně postavit 90 000 domů pro sociální nájem, aby byla uspokojena poptávka, ale podle oficiálních údajů bylo v letech 2018-19 dokončeno pouze 6 338 takových domů, což je o 84 % méně než v letech 2010-2011.
Hlavní výhodou sociálního bydlení – kde je pronajímatelem buď místní rada, nebo bytové sdružení – je, že je cenově dostupnější než soukromé nájemní bydlení, obvykle kolem 50 % tržního nájemného, a obvykle nabízí jistější nájem.
„Jsme svědky rostoucí potřeby sociálního bydlení a nedostatku nabídky,“ říká Kate Hendersonová, výkonná ředitelka Národní federace pro bydlení.
„Investice do sociálního bydlení by podpořily ekonomiku, vytvořily by tisíce pracovních míst, podpořily by dodavatelské řetězce ve stavebnictví a poskytly by lepší, jistější a bezpečnější bydlení lidem v nouzi.“
Nedostatek vhodných nemovitostí způsobuje, že velké množství rodin žije v přeplněném bydlení.
Abigail McManusová, 27letá svobodná matka, žije ve dvoupokojovém bytě v Leedsu se svými třemi malými dětmi – dvěma dcerami ve věku šest a dva roky a malým chlapcem, kterému je pět měsíců.
Odchod z domu je pro ni každodenní utrpení, protože se snaží manévrovat se svým dvojkočárkem po schodech dolů.
Abigail se již několik let každý týden neúspěšně uchází o přízemní nemovitost se třemi ložnicemi.
Podle jejích slov ji rada nabádá, aby hledala dál, aby zvýšila své šance na přidělení vhodného místa k bydlení.
Ale ona říká: „Celá moje rodina žije na tomto sídlišti, takže bych se ráda pokusila zůstat co nejblíže.
„Jako samoživitelka, která neřídí, bych se těžko někam dostávala a cítila bych se izolovanější než teď, kdybych se přestěhovala příliš daleko od této oblasti.“
Když byla Theresa Mayová premiérkou, změnila způsob, jakým mohou rady využívat finanční prostředky, aby mohly stavět více domů.
Její vláda předpovídala, že tato změna povede k tomu, že každý rok vznikne 10 000 nových obecních domů, což je počet, kterého se od roku 2013-14 nepodařilo dosáhnout.
Místní úřady sice věří, že je možné tento počet postavit, podle odborníků by však pandemie mohla způsobit problémy ve stavebnictví.
Ministerstvo bydlení uvedlo, že „neuznává“ údaje v nové analýze provedené Národní federací bydlení, a označilo je za „značně nadhodnocené“.
Vyzdvihlo také své investice ve výši 11,5 miliardy liber do cenově dostupných domů, které budou vynaloženy v letech 2021-2026 a z nichž část bude použita na výstavbu domů pro sociální nájem.