Quick Take
Virální titulek na Facebooku tvrdí, že vakcína proti COVID-19 není „potřeba“, protože „již existuje lék“. Tímto údajným „lékem“ je však lék na astma, propagovaný texaským lékařem, který zatím nebyl v klinických studiích prokázán jako účinná léčba COVID-19 – i když vědci jeho účinnost zkoumají.
Celý příběh
Ve videorozhovoru, který byl začátkem července sdílen na sociálních sítích, sliboval texaský lékař „stříbrnou kulku“ a „lék“ na COVID-19.
Doktor Richard Bartlett tvrdil, že odpovědí je stávající lék na astma – inhalační budesonid, kortikosteroid – jehož úspěch podle něj popírá potřebu vakcíny. Video nasbíralo na YouTube 4 miliony zhlédnutí a jeho tvrzení se přenesla i jinam. Například titulek sdílený na Facebooku téměř 40 000krát tvrdí, že „Proti COVID-19 není potřeba vakcína, už existuje lék.“
Ale odborníci říkají, že lék zatím nebyl prokázán jako účinná léčba COVID-19, a i kdyby pomohl, nezavrhl by potřebu vakcíny proti novému koronaviru, který onemocnění způsobuje – což by pomohlo zabránit tomu, aby lidé vůbec onemocněli. Světová zdravotnická organizace rovněž upozorňuje, že „v současné době neexistuje žádný licencovaný lék na léčbu COVID-19.“
Bartlett, praktický lékař, který v roce 2019 zahájil krátkou kandidaturu do Kongresu za republikány, v rozhovoru pro konzervativní talk show „America Can We Talk?“ uvedl, že k podávání budesonidu používá rozprašovací přístroj. Dodal, že používá také zinek a klaritromycin, antibiotikum.
„Moje stříbrná kulka je inhalační budesonid,“ řekl. „Funguje to. Sto procent mých pacientů žije.“ Řekl, že pacienti „mi říkají: ‚Během první léčby se cítím lépe‘, a tak jejich bolest na hrudi zmizí, jejich dušnost zmizí, jejich horečka ustoupí.“
Při popisu úspěchu jednoho pacienta hovoří o léčbě jako o „vyléčení“.“
Mona Bafadhel, docentka respirační medicíny na Oxfordské univerzitě, nám v e-mailu sdělila, že „neexistují ŽÁDNÉ důkazy o tom, že by inhalační budesonid nebo jakékoli inhalační steroidy (ICS) byly lékem na COVID“. (Zdůraznění je její.)
Bafadhelová v současné době provádí randomizovanou kontrolovanou klinickou studii, která zkoumá použití inhalačního budesonidu k léčbě pacientů s časnou infekcí COVID-19.
„Pokud by se prokázalo, že ICS je úspěšný, jako léčba by to NEznamenalo, že nepotřebujeme vakcínu,“ řekla.“
(Aktualizace, 10. února 2021: Nepublikované výsledky Bafadhelovy studie, zveřejněné na preprintovém serveru medRxiv, naznačují, že podání inhalačního budesonidu brzy po vzniku příznaků může snížit potřebu urgentní péče nebo hospitalizace a zkrátit dobu rekonvalescence.
Dr. Mitchell Grayson, profesor pediatrie a primář oddělení alergologie a imunologie v Nationwide Children’s Hospital na Ohio State University College of Medicine, v telefonickém rozhovoru rovněž uvedl, že „porota ještě není rozhodnuta“, zda inhalační kortikosteroidy pomohou při léčbě COVID-19. Grayson pro American Academy of Allergy, Asthma & Immunology stručně zhodnotil nedostatek dostupných důkazů o této problematice.
„Nevidím žádné silné signály, které by mě přiměly myslet si, že inhalační steroidy budou pozoruhodně lepší,“ řekl, ale klinická studie je jediným způsobem, jak to zjistit definitivněji.
Grayson řekl, že jednou z možností je, že by steroidy mohly pomoci zmírnit přehnanou reakci imunitního systému na nemoc, protože tato přehnaná reakce může vést k tomu, že lidé vážně onemocní.
Bartlett nedávno založil webové stránky „covidsilverbullet.com“, kde zveřejnil případovou studii inhalačního budesonidu, která zahrnuje dva pacienty léčené prostřednictvím telemedicíny. Oba pacienti – 63letá žena a 38letý muž – mají údajně již existující onemocnění a užívají i jiné léky.
„Je velmi těžké udělat z této případové studie nějaký závěr,“ řekl Grayson.
Velká randomizovaná klinická studie skupiny RECOVERY ve Velké Británii zjistila, že 22,9 % pacientů s COVID-19, kterým byl přidělen dexametazon – další steroid – ústy nebo nitrožilně, zemřelo do 28 dnů, na rozdíl od 25,7 % pacientů, kterým byla přidělena obvyklá péče. Nejúčinnější byl u pacientů, kteří dostávali invazivní mechanickou ventilaci.
Studie se zabývala pouze hospitalizovanými pacienty a nezkoumala inhalační steroidy. Nezjistila také přínos u těch, kteří nedostávali podporu dýchání.
V komentáři pro časopis The Lancet Respiratory Medicine z 30. července Bafadhel a Dan Nicolau, lékař a matematik z Queensland University of Technology v Austrálii, vyslovili hypotézu, že inhalační kortikosteroidy „by mohly být terapeutickou intervencí pro COVID-19 z několika důvodů.“
„Navrhovali bychom, že IKS by mohly mít dvojí roli: zaprvé by snižovaly zánětlivou reakci, která postihuje menšinu pacientů s COVID-19, a zadruhé by přímo inhibovaly replikaci viru,“ poznamenávají. Později dodávají: „Zda užívání ICS chrání před COVID-19, zatím není známo, ale odmítat tuto hypotézu jako nesmysl je předčasné.“
Kromě Bafadehlovy studie existuje několik dalších klinických studií, které se inhalačními kortikosteroidy a COVID-19 rovněž zabývají.
Bartlett však ve virálním videu pochybovačně naznačuje, že na Tchaj-wanu, v Japonsku, Singapuru a na Islandu se tento lék již používá tak široce, že úmrtnost na COVID-19 je nízká. „Dělají to, co já … inhalační steroid,“ tvrdí.
Světová zdravotnická organizace ve svém prohlášení poskytnutém serveru FactCheck.org uvedla, že „neexistují žádné důkazy, které by naznačovaly, že inhalační kortikosteroidy snížily úmrtnost na Tchaj-wanu, v Japonsku, Singapuru a na Islandu.“
Tchaj-wan s téměř 24 miliony obyvatel hlásí pouze 475 případů COVID-19 a sedm úmrtí – ale není to kvůli inhalačnímu steroidu, uvedl Tsung-Mei Cheng, analytik výzkumu zdravotní politiky na Princetonské univerzitě, který psal o tchajwanském systému zdravotní péče a pozorně sleduje reakci země na COVID-19.
Chengová v telefonickém rozhovoru uvedla, že „nikdy“ neslyšela o tom, že by taková léčba byla zodpovědná za nízký počet úmrtí. Naopak uvedla, že země se na takovou krizi připravila po vypuknutí epidemie SARS na počátku roku 2000. Řekla, že vedení země (včetně centrálního řídicího systému), národní politika a „velmi, velmi přísné a účinné protokoly karantény a sledování kontaktů“ pomohly zabránit šíření nemoci v zemi.
V prohlášení WHO se také uvádí, že „zde jsou omezené informace o možném účinku inhalačních steroidů a neexistují žádné důkazy, že by použití tohoto způsobu podání mělo nějakou výhodu pro zlepšení výsledků léčby pacientů“. (Zdůraznění je jejich.)
„Dostupné důkazy z randomizovaných klinických studií, jako je RECOVERY, naznačují, že systémové kortikosteroidy“ – tedy podávané perorálně nebo injekčně – „poskytují výhody při snižování úmrtnosti u těžce a kriticky nemocných pacientů vyžadujících respirační podporu,“ uvádí se v prohlášení. „Kromě toho údaje naznačují, že u pacientů, kteří nevyžadovali doplňkový kyslík, nemají systémové kortikosteroidy žádný přínos.“
Dr. Amesh Adalja, vedoucí vědecký pracovník Centra pro zdravotní bezpečnost na Univerzitě Johnse Hopkinse, který se zabývá infekčními chorobami, v e-mailu rovněž uvedl, že „zde nejsou žádné definitivní důkazy, které by podporovaly použití inhalačních kortikosteroidů, jako je budesonid, při léčbě COVID-19. I když existuje biologická pravděpodobnost, že by taková léčba mohla mít prospěšnou roli, lze ji určit pouze v řádné klinické studii.“
Adalja upozornil, že „pokud jde o léčbu steroidy u COVID19, je důležité si uvědomit, že stejně jako se ukázalo u systémové léčby steroidy, existuje vhodná a nevhodná doba pro jejich podávání.“ Řekl také, že „inhalační kortikosteroidy nejsou benigní a mají řadu vedlejších účinků, které sahají od osteoporózy až po to, že se člověk stává náchylnějším k bakteriálnímu zápalu plic, takže bych nedoporučoval používat takovou léčbu COVID19 mimo klinickou studii nebo protokol (ačkoli ti, kterým byly předepsány z jiných důvodů, by je měli užívat i nadále).“
V následném rozhovoru pro konzervativní zpravodajskou síť One America News Network Bartlett uvedl, že nemocnice v Texasu jižně od San Antonia – Frio Regional Hospital – „vyprázdnila“ svou jednotku intenzivní péče od pacientů s COVID-19 pomocí inhalačního budesonidu.
Ředitel nemocnice John Hughson v telefonickém rozhovoru pro FactCheck.org uvedl, že nemocnice, která má obvykle kapacitu 25 lůžek, skutečně použila inhalační budesonid u tří pacientů v pokoji přestavěném na JIP – a že se jejich stav po několika dnech zlepšil a byli propuštěni. Řekl, že se domnívá, že inhalační budesonid může být pro některé pacienty účinný, a že zatímco někteří lékaři v nemocnici jej používají, jiní jej nepřijali.
Hughson poznamenal, že „jde o velmi, velmi malý vzorek a všichni tito pacienti byli na kyslíku s vysokým průtokem.“
„Záleží na uvážení lékaře a jeho lékařském úsudku … zda vůbec zahájí léčbu,“ řekl. „Také bych řekl, že to není jediná léčba, kterou používáme.“
„Neřekl bych, že je to indikováno u každého pacienta, není to zázračný lék na všechno a nezabrání všem, aby onemocněli,“ dodal.
V této souvislosti Bartlett také naznačil – ve svém dřívějším rozhovoru – že vakcína není potřeba, pokud se inhalační budesonid široce používá. Například poté, co přednesl nepodložené tvrzení o širokém používání tohoto steroidu na Tchaj-wanu, řekl: „Tchaj-wan, 24 milionů lidí, ti nepotřebují čekat na vakcínu – nemají problém, kvůli kterému byste měli očkovat 24 milionů lidí.“
Adalja však řekla, že „žádná léčba nezruší potřebu vakcíny – vakcína je jediný způsob, jak odstranit tento virus jako hrozbu pro lidské zdraví.“
A Čeng, která uvedla, že nedávno mluvila s bývalým i současným tchajwanským ministrem zdravotnictví, odmítla domněnku, že země vakcínu nepotřebuje. Řekla, že Tchaj-wan vynakládá mnoho prostředků na vývoj vakcíny a jedná s výrobci vakcín, aby zajistil, že až bude vakcína připravena, bude země schopna pořídit dostatek dávek a začít s ochranou zdravotnických pracovníků – následovat bude zbytek populace.
Poznámka redakce: FactCheck.org je jednou z několika organizací, které spolupracují se společností Facebook na vyvracení dezinformací sdílených na sociálních sítích. Naše předchozí články najdete zde.
Zdroje
Adalja, Amesh. Vedoucí vědecký pracovník Centra pro zdravotní bezpečnost na Univerzitě Johnse Hopkinse. E-mail pro FactCheck.org. 29. července 2020.
Barnes, Peter. Profesor medicíny, National Heart and Lung Institute v Londýně. E-mail pro FactCheck.org. 28. 7. 2020.
Bafadhel, Mona. Docentka respirační medicíny, Oxfordská univerzita. E-mail pro FactCheck.org. 29. 7. 2020.
Bafadhel, Mona a Dan V. Nicolau. „Inhalační kortikosteroidy u virových pandemií: léčba COVID-19?“. The Lancet Respiratory Medicine. 30. července 2020.
„Budesonid a COVID-19“. Americká akademie pro alergie, astma & Imunologie. 19. 7. 2020.
„Budesonid (inhalační cesta)“. Mayo Clinic. 1. 7. 2020.
Cheng, Tsung-Mei. Analytik výzkumu zdravotní politiky, Princetonská univerzita. Telefonický rozhovor s FactCheck.org. 4. 8. 2020.
„COVID-19 Dashboard“. Centrum pro systémovou vědu a inženýrství, Univerzita Johnse Hopkinse. Přístup 3. 8. 2020.
Edgin, Alana. „Muž z Odessy odstoupil od kandidatury do Kongresu kvůli jinému ‚podobně smýšlejícímu‘ kandidátovi“. GoSanAngelo.com. 27. 9. 2019.
Grayson, Mitchell. Profesor pediatrie a vedoucí oddělení alergologie a imunologie, Nationwide Children’s Hospital at Ohio State University College of Medicine. Telefonický rozhovor s FactCheck.org. 30. července 2020.
Hughson, John. Generální ředitel, Frio Regional Hospital. Telefonický rozhovor s FactCheck.org. 4. 8. 2020.
„Bořiči mýtů“. Světová zdravotnická organizace. Dostupné 3. 8. 2020.
RECOVERY Collaborative Group. „Dexametazon u hospitalizovaných pacientů s Covid-19 – předběžná zpráva“. New England Journal of Medicine. 17. 7. 2020.
Světová zdravotnická organizace. E-mailové prohlášení pro FactCheck.org. 31. července 2020.