Lemury sifaky Verreauxovy cestují ve skupinách čítajících až 14 jedinců a nejméně dvě z těchto skupin od konce března v Berenty uhynuly. Berenty je soukromá rezervace spravovaná francouzskou rodinou, která vlastní místní sisalový podnik. Po desetiletí slouží jako výzkumné místo a oblíbená ekoturistická destinace. Hlavní atrakcí jsou zde lemuři.
Vědci dávají dohromady indicie o příčině smrti na základě posouzení postižených sifaků, kteří byli nalezeni ještě živí. Několik z těchto sifaků mělo ochrnuté zadní nohy; aby se mohli pohybovat, museli se vláčet za ruce po lesní půdě. (Za normálních okolností mají sifakové Verreauxovi silné zadní nohy, které jim umožňují odrážet se po zemi do stran nebo skákat až 3 metry, tedy 10 stop, ze stromu na strom.) Během jednoho dne se ve většině případů ochrnutí přesunulo nahoru po těle až do plic a způsobilo smrt na selhání dýchání.
Většina uhynulých sifaků byla nalezena pokrytá klíšťaty, která podle vědců mohla paralýzu způsobit přenosem neurotoxinu nebo některého typu infekční rickettsiové bakterie na sifaky. V roce 2014 však vědci našli mnoho dalších sifaků Verreauxových pokrytých klíšťaty, kteří nevykazovali žádné známky onemocnění.
Další možností je, že nedávná úmrtí způsobili jednobuněční parazité toxoplasmy, kteří postihují nervový systém a které stejně jako rickettsiové bakterie mohli do oblasti zavléci lidé. Paraziti mohli být v místní půdě nebo v kočičím trusu. Vzorky tkání a orgánů z těl uhynulých sifaků byly odeslány do Pasteurova institutu na Madagaskaru v Antananarivu, ale výsledky testů se zatím nevrátily.
Téměř všichni uhynulí sifakové byli samci, což vědce zpočátku vedlo k domněnce, že k úhynu možná došlo v důsledku agresivních teritoriálních sporů. Vzhledem k tomu, že vnější hrozby donutily sifaky Verreauxovy a další druhy lemurů ke shlukování na malých územích, nebylo by to překvapivé. „Když jsme našli prvních devět, mysleli jsme si, že by to mohlo být způsobeno přemnožením,“ řekla Mongabay Claire Foulonová, manažerka rezervace. Mrtvá těla však nevykazovala žádné známky násilí, takže tato teorie byla nyní vyloučena. Odborníci si nejsou jisti, proč většina mrtvých sifaků jsou samci.
Ať už se ukáže, že příčina nemoci je jakákoli, ostatní druhy lemurů jí zřejmě nejsou tak náchylné jako sifakové Verreauxovi. Zatím nebyl postižen žádný z mnoha lemurů kroužkových (Lemur catta), kteří žijí ve stejné oblasti. Jeden lemur hnědý (rod Eulemur) byl však nalezen mrtvý, zřejmě na stejnou nemoc.
Od 30. dubna nebyl nalezen žádný nemocný nebo mrtvý sifak, takže odborníci doufají, že to nejhorší je snad za námi. „Vzhledem k tomu, že většina zpráv poukazuje na tuto lokální událost v rámci časové osy, doufám, že ať už způsobilo úhyn 37 jedinců (což je číslo, o kterém se hovořilo na zasedání IUCN) cokoli, má to za sebou,“ uvedl v e-mailu pro Mongabay Edward Louis, ředitel nevládní organizace Madagascar Biodiversity Partnership a ředitel ochranářské genetiky v Zoo a akváriu Henry Doorly v americké Omaze. (Louis a další odborníci uváděli třicet mrtvých, ale správce rezervace Foulon později pro Mongabay uvedl, že v ohnisku nákazy uhynulo pouze 31 sifak.)
Na místě je nyní tým veterinářů z Německa, kteří podporují madagaskarské veterináře pracující na případu.
Zobrazení pořídil Rhett A. Butler.