Léčba protilátkami je druh léčby, který se používá k léčbě některých typů rakoviny a poruch imunity. Protilátky jsou bílkoviny, které tělo přirozeně tvoří v reakci na cizorodou látku, tzv. antigen. Protilátky lze také vypěstovat mimo tělo pacienta a vstříknout mu je, aby pomohly imunitnímu systému v boji proti nemoci. Tyto typy protilátek se obvykle nazývají monoklonální protilátky, protože jsou vytvořeny tak, aby cílily na jeden konkrétní antigen. Herceptin a Avastin, dva široce používané léky proti rakovině, jsou příklady monoklonálních protilátek.
Po několik desetiletí a až donedávna se při výrobě monoklonálních protilátek (MAbs) hojně používaly myši. Léčba však nebyla tak účinná, jak lékaři doufali. Jedním z problémů bylo, že pacienti reagovali na myší protilátky jako na cizí látku a vytvářeli si proti myším protilátkám novou sadu protilátek. Lékaři to nazvali „reakcí HAMA“, čímž odkazovali na vývoj lidských protilátek proti myším (Human Anti-Mouse Antibodies, HAMA). Reakce HAMA je v podstatě alergická reakce na myší protilátky, která se může projevit od mírné formy, jako je vyrážka, až po extrémnější a život ohrožující reakci, jako je selhání ledvin. HAMA může také snížit účinnost léčby nebo vyvolat budoucí reakci, pokud je pacientovi podána následná léčba obsahující myší protilátky.
Bylo pozorováno, že u jedné třetiny až více než poloviny pacientů, kteří dostávají myší protilátky, se vyvine nějaká forma reakce HAMA. Ještě překvapivější je, že nejméně deset procent běžné populace je nositelem nějaké formy protilátek zvířecího původu, nejčastěji myších, což je způsobeno převahou léčivých přípravků vyrobených ze zvířecího séra.
Monoklonální protilátky lze pro lidské použití vytvářet bez myší pomocí technik in vitro. MAbs vyrobené těmito metodami netrpí nevýhodami spojenými s reakcí HAMA. Skupiny na ochranu zvířat dlouhá léta bojovaly za ukončení výroby MAb na myších, protože zvířatům způsobuje intenzivní utrpení, které zahrnuje silné bolesti břicha, dýchací potíže a smrt.
Byl nutný značný a trvalý tlak skupin na ochranu zvířat, vedený právním úsilím iniciovaným Americkou společností proti vivisekci, než se to změnilo. Dnes jsou metody výroby MAb in vitro uznávány a podporovány Národním institutem zdraví a jsou vyžadovány od všech výzkumníků, kteří dostávají federální finanční prostředky, pokud jejich práce zahrnuje výrobu MAb.
Existence HAMA může komplikovat laboratorní měření. Interference HAMA mohou vést k falešně pozitivním nebo negativním výsledkům imunoanalýzy. Interference přemostění HAMA vytváří uměle vyšší výsledky, protože HAMA se vážou na imobilizované myší protilátky místo substrátu, sekundárně značené protilátky se pak vážou na HAMA a vytvářejí pozitivní signál falešně ukazující na přítomnost substrátu. Tímto způsobem poskytuje HAMA přemostění mezi imobilizovanými protilátkami a značenými sekundárními protilátkami. Naproti tomu interference blokující HAMA nevytváří žádný signál pro přítomnost substrátu, pokud je substrát přítomen. HAMA zachytí imobilizované myší protilátky. V heterogenní imunoanalýze se v separačním kroku odplaví volný substrát, který se nemůže navázat v důsledku blokování HAMA; po podání značených sekundárních protilátek zůstanou v imunoanalýze pouze imobilizované myší protilátky a HAMA. Protože substrát se již nebude moci vázat na imobilizované myší protilátky kvůli interferenci HAMA, označené sekundární protilátky nebudou dávat signál o přítomnosti substrátu
.