V parném červencovém večeru v St. Byli předskokany letošního turné Lollapalooza, na kterém vystoupili mimo jiné Beastie Boys, The Breeders a Tribe Called Quest. Kapela se objevila na pódiu, zahalená do fialového odstínu, za doprovodu jemných úvodních tónů skladby „Soma“. Následovala sbírka písní z prvních dvou alb, kterou kapela zakončila přídavky v podobě skladeb „Mayonaise“ a „Silverf**k“. Věděl jsem, že to byl koncert, na který nikdy nezapomenu, a nemohl jsem se dočkat, až je uvidím znovu.
Ukázalo se, že to bude trvat 24 let, než budu mít další příležitost vidět je naživo, ale čekání se vyplatilo.
Při příležitosti 25. výročí vydání svého přelomového alba Siamese Dream (a zároveň 30. výročí vzniku kapely) Smashing Pumpkins v neděli večer v rámci turné „Shiny and Oh So Bright“ dopřáli zhruba 10 000 fanouškům více než tříhodinový maratonský set v X klubu. Byla to show plná nostalgie, zaměřená na písně z prvních pěti alb (včetně po sedmi z desek Siamese Dream a Mellon Collie and the Infinite Sadness).
Po úvodním setu kanadských synth-rockerů Metric přišel kolem 20:15 Billy Corgan s dramatickým nástupem, vynořil se zpoza dvou velkých panelů, opásaný akustickou kytarou a v plášti. Pozdravil publikum tím, že se pomalu plížil po pódiu a vypadal jako zvláštní směs středověkého mnicha, rockového boha a futuristického čaroděje. Panely se poté zavřely a poskytly plátno pro slideshow fotografií z Corganova dětství, zatímco on hrál skladbu „Disarm“ („I used to be a little boy…“).
Po první písni se ke Corganovi na pódiu připojil zbytek jeho doprovodu: původní kytarista James Iha a původní bubeník Jimmy Chamberlain, stejně jako kytarista Jeff Schroeder, baskytarista Jack Bates a Katie Cole, která během večera hrála na více nástrojů a poskytovala doprovodné vokály. Jakmile byli všichni na svých místech, rozezněl se známý tón kytary poháněné Big-Muffem a dav souhlasně zařval v reakci na úvodní riff skladby „Rocket“.
Od té chvíle se kapela protloukala svým působivým setlistem čítajícím 31 písní s těžkými hity jako „Cherub Rock“, „1979“, „Today“ a „Bullet With Butterfly Wings“. Mým osobním vrcholem byla nádherná interpretace „Mayonaise“, která účinně demonstrovala dýňovou patentovanou dynamickou škálu od jemného ticha až po hlasité drásání zubů.
Přestože původní členové (bez slavně nepřítomného baskytaristy D’arcyho Wretzkyho) spolu nehráli už 18 let, očividně neztratili krok. Chemie mezi Corganem, Ihou a Chamberlainem je nepopiratelná – přinejmenším hudební chemie (když je člověk vidí společně na pódiu, říká si, jestli si společnost toho druhého opravdu užívají). Po celý večer zněli neuvěřitelně a doplnění Batesem, Colem a Schroederem tento zvuk jen umocnilo. Zejména Schroeder byl vítaným přírůstkem do skupiny a poskytl příležitost k trojitým kytarovým sólům. (Kdo by to neměl rád?)
Když už mluvíme o zvuku, je třeba štáb pochválit za skvělý mix v průběhu večera. Zdá se, že Xcel má celkově mnohem lepší akustiku než jiné místní velké sály, a nedělní večer byl jedním z nejlépe znějících koncertů, které jsem tam slyšel.
Corgan a spol. v průběhu večera přidali několik coverů, včetně poněkud odvážného rozhodnutí coverovat „Stairway to Heaven“ od Led Zeppelin (odvážného v tom smyslu, že tuto píseň neslyšíte často, pokud se v sobotu odpoledne neobjevíte v Guitar Center). Bylo to věrné originálu, ale s dostatečným množstvím dýňového koření, aby to bylo svěží a připomnělo vám to, že – když pomineme vtipy z Wayne’s World – existuje důvod, proč je to tak známá a uznávaná píseň.
Ačkoli nedošlo na žádné coververze Prince, Corgan si našel chvilku, aby vyprávěl krátkou historku o setkání se zesnulou ikonou Minnesoty, která se s Corganem podělila o to, že se mu „opravdu líbilo ‚1979‘“. Také zavtipkoval, že Prince sedával na koncertech Pumpkins v 7th St Entry, ale „nikdo ho tam neviděl“.
V přídavku se kapela podělila o svůj nový singl „Solara“ – první novou skladbu, na které se podílely tři čtvrtiny původní skupiny po 18 letech. Je to slibný náznak nové hudby, která se chystá a bude součástí připravovaného alba produkovaného legendárním Rickem Rubinem. Večer uzavřela zvláštní, ale sladce sentimentální coververze písně „Baby Mine“ z Disneyho filmu Dumbo.
Corgan během večera téměř neoslovil publikum, místo toho tuto povinnost přenechal Ihovi. Když však show končila, Corgan řekl publiku: „Všechny ty řeči o tom, že ‚rock je mrtvý‘, se kterými jsem začal na konci 90. let – vždyť jsme se mýlili, ne? Rock není mrtvý, jsme tady…“
Setlist
Disarm
Rocket
Siva
Rhinoceros
Space Oddity (David Bowie cover)
Drown
Zero
The Everlasting Gaze
Stand Inside Your Love
Thirty-.Three
Eye
Soma
Blew Away
For Martha
To Sheila
Mayonaise
Porcelina rozlehlých oceánů
Landslide (Fleetwood Mac cover)
Tonight, Tonight
Stairway to Heaven (Led Zeppelin cover)
Cherub Rock
1979
Ava Adore
Try, Try, Try
The Beginning Is the End Is the Beginning
Hummer
Today
Bullet With Butterfly Wings
Muzzle
Encore
Solara
Baby Mine (Betty Noyes cover)
