Roste shoda na tom, že je důležité, aby měření chudoby odráželo její vícerozměrnou povahu (Poverty Analysis Discussion Group, 2012). Řada komentátorů tvrdí, že snaha snížit chudobu pomocí míry chudoby 1,90 USD na den ignoruje mnoho překrývajících se znevýhodnění, kterým čelí lidé žijící v chudobě, včetně podvýživy, špatných hygienických podmínek, nedostatku elektřiny nebo zchátralých škol (Alkire a Sumner, 2013). Měřítka příjmů ani výdajů nezachycují tyto další aspekty blahobytu domácností, jako je hodnota veřejně poskytovaných statků (vzdělávání nebo veřejné zdravotní služby); a nehmotné statky, jako je mír a bezpečnost (Haughton & Khandker, 2009; Poverty Analysis Discussion Group, 2012). V důsledku toho se objevily vícerozměrné míry chudoby, které doplňují míru 1,90 USD na den tím, že zahrnují další deprivace.
Ohledně vícerozměrných měr chudoby probíhá diskuse mezi těmi, kdo navrhují skalární indexy, které v jednom čísle kombinují informace z různých dimenzí, a těmi, kdo navrhují přístup založený na přístrojové desce důvěryhodného souboru více indexů (Ferreria & Lugo, 2012; Poverty Analysis Discussion Group, 2012). Ačkoli může být užitečné podívat se na deprivaci celkově, je také výhodné podívat se na jednotlivé problémy odděleně, aby se zajistilo správné zacílení politiky. Měření, která kombinují více dimenzí, jako je například vícerozměrný index chudoby, také vyžadují větší jasnost ohledně toho, co přesně se měří, a kompromisů, které jsou v indexu obsaženy, stejně jako kontextových faktorů a citlivosti implikovaného pořadí na změnu údajů a vah (Ravallion, 2010). Kromě toho se tvrdí, že ani jeden z těchto přístupů neodhaluje vzájemnou závislost různých dimenzí ve vícerozměrné chudobě (Ferreria & Lugo, 2012).
Vícerozměrný index chudoby (MPI), který se nyní používá ve Zprávě o lidském rozvoji, měří akutní globální chudobu tak, že začíná na úrovni osoby nebo domácnosti. Měří překrývající se deprivace pomocí souboru deseti ukazatelů ve třech dimenzích – zdraví, vzdělání a životní úroveň (viz obrázek 3 níže) – a shrnuje profil chudoby jednotlivce nebo domácnosti pomocí váženého skóre deprivace. Pokud jsou více než tři z deseti ukazatelů pod příslušnou hranicí chudoby, jsou označeny za vícedimenzionálně chudé (Alkire et al., 2013). Pomáhá zachytit, kolik lidí zažívá překrývající se deprivace a s jakou intenzitou (kolika deprivacím v průměru čelí). Procento lidí žijících ve vícerozměrné chudobě v různých regionech viz tabulka 1.
Obrázek 3: Rozměry a ukazatele indexu vícerozměrné chudoby
- Zdraví (každý ukazatel má stejnou váhu 1/6)
- Výživa: deprivovaný, pokud je některý dospělý nebo dítě, o jehož výživě existují informace, podvyživený
- Dětská úmrtnost:
- Vzdělání (každý ukazatel má stejnou váhu 1/6)
- Rok školní docházky: znevýhodněn, pokud žádný člen domácnosti nedokončil pět let školní docházky
- Zápis dětí:
- Životní úroveň (každý ukazatel má stejnou váhu 1/18)
- Kuřivo: deprivovaný, pokud vaří na dřevě, dřevěném uhlí nebo hnoji
- Sanitární zařízení: deprivovaný, pokud nemají vylepšený záchod nebo pokud je jejich záchod společný
- Pitná voda: deprivovaný, pokud domácnost nemá přístup k čisté pitné vodě nebo je čistá voda vzdálena více než 30 minut chůze od domova
- Elektřina:
- Podlaha: deprivovaná, pokud domácnost nemá elektřinu
- Podlaha: deprivovaná, pokud má domácnost špinavou, pískovou nebo hnojenou podlahu
- Majetek: deprivovaná, pokud domácnost nevlastní více než jedno z těchto zařízení: rádio, televizi, telefon, kolo nebo motorku a nevlastní auto nebo traktor (Alkire a Santos, 2010, s. 3). 2).
Multidimenzionální index chudoby (MPI) 2015+ – návrh nového měření chudoby
Index MPI 2015+ navrhli Alkire a Sumner (2013) pro období po roce 2015. Měl by spojovat ukazatele cílů udržitelného rozvoje a také vycházet z participativních procesů, aby ukázal, jak jsou lidé chudí a jaká znevýhodnění zažívají. zemí ve vzorku
Zdroj: upraveno podle UNDP, 2014, str. 73
Index lidské chudoby (MPI) nahrazuje index lidské chudoby (HPI), který byl dříve používán ve Zprávě o lidském rozvoji v letech 1997-2009. HPI používal průměry zemí, které odrážely souhrnnou deprivaci v oblasti zdraví, vzdělání a životní úrovně, ale neměřil chudobu na úrovni jednotlivců nebo domácností.
Globální index vícerozměrné chudoby 2016 poskytuje údaje o vícerozměrné chudobě ze 102 rozvojových zemí shromážděné Oxfordskou iniciativou pro chudobu &lidského rozvoje. Využívá údaje o dalších aspektech chudoby shromážděné v rámci demografického a zdravotního šetření (DHS), klastrového šetření více ukazatelů (MICS) a světového zdravotního šetření (WHS).
Měření blahobytu OECD využívá existující objektivní údaje a také subjektivní údaje, které zohledňují vlastní aspirace lidí a jejich hodnocení zkušeností s rozvojem, a vztahové údaje, které se zabývají množstvím a kvalitou vztahů (OECD, 2013). Doplnění subjektivních údajů o blahobytu může být důležitým doplňkem k ostatním již používaným ukazatelům; ačkoli rozmanitost faktorů, které ovlivňují to, jak lidé prožívají svůj život a jak o něm referují, znamená, že subjektivní blahobyt sám o sobě může vypovídat pouze o části příběhu člověka (OECD, 2013b).
Index sociálního pokroku měří základní lidské potřeby (posuzuje se podle výživy a základní lékařské péče, vody a hygieny a přístřeší a osobní bezpečnosti); základy blahobytu (posuzuje se podle přístupu k základním znalostem, přístupu k informacím a komunikaci, zdraví a blahobytu a udržitelnosti ekosystému); a příležitost k pokroku (posuzuje se podle osobních práv; osobní svobody a volby, tolerance a inkluze a přístupu k pokročilému vzdělání).
Měření dětské chudoby vyžaduje sociální ukazatele specifické pro děti, které mohou zachytit vícerozměrnou a vzájemně provázanou povahu chudoby. Ty měří vazby mezi deprivací dětí v osmi kritických dimenzích: vzdělání, zdraví, výživa, voda, hygiena, přístřeší, informace a příjem/spotřeba (UNICEF, 2011).
.