Východiska: Světová zdravotnická organizace doporučuje výlučné kojení do šesti měsíců po porodu, ale většina žen ve vyspělých zemích tak dlouho nekojí. Předchozí studie zkoumající vztah mezi délkou kojení a mateřskou depresí vykazují nejednoznačné výsledky.
Cíl: Prozkoumat souvislosti mezi depresivními symptomy matek ve třech měsících po porodu a stavem kojení během prvních šesti měsíců po porodu.
Metody: Prospektivní kohortová studie těhotných žen s nulliparou. Ze šesti veřejných nemocnic bylo rekrutováno 1507 žen na počátku těhotenství, které vyplnily základní údaje na počátku těhotenství (průměrná délka těhotenství 15 týdnů). Následné dotazníky byly vyplněny tři a šest měsíců po porodu. Ženy uváděly, kolik měsíců kojily (kojením se rozumí „jakékoli“ kojení, včetně odstříkaného mateřského mléka). Depresivní příznaky byly měřeny tři měsíce po porodu pomocí Edinburské škály poporodní deprese (skóre ≥ 13 znamenalo pravděpodobnou těžkou depresi).
Zjištění: Z téměř 95 % žen, které zahájily kojení, jich 76 % tři měsíce po porodu stále kojilo a šest měsíců po porodu tento podíl klesl na 61 %. U žen, které ve třech měsících uváděly depresivní příznaky, byla míra kojení v šesti měsících po porodu významně nižší než u žen bez depresivních příznaků (49 % vs. 61 %; upravené OR=0,55, 95% CI 0,34-0,90). Sociální charakteristiky matek spojené s nekojením v šesti měsících po porodu byly: mladý věk matky, nižší vzdělání a kouření v těhotenství.
Závěry: Rozhodování žen ohledně kojení dětí je ovlivněno řadou psychosociálních faktorů a zdá se, že časné poporodní depresivní symptomy jsou významnou součástí tohoto obrazu, a to buď jako příčina, nebo jako důsledek rozhodnutí přestat kojit.