veličina, která charakterizuje rozložení hmotnosti tělesa a která je spolu s hmotností mírou setrvačnosti tělesa při netranslačním pohybu. V mechanice se rozlišují (1) osové momenty setrvačnosti a (2) součin setrvačnosti. Veličina definovaná rovnicí
se nazývá osový moment setrvačnosti tělesa vzhledem k ose z; v této rovnici jsou w, hmotnosti bodů tělesa, mi jsou vzdálenosti bodů od osy z, ρ je hustota hmotnosti a V je objem tělesa. Veličina Iz je mírou setrvačnosti tělesa při otáčení tělesa kolem osy. Osový moment setrvačnosti lze také vyjádřit pomocí lineární veličiny k – poloměru gyrace – podle vzorce Iz = Mk2, kde M je hmotnost tělesa. Rozměry momentu setrvačnosti jsou L2M a měrné jednotky jsou kg ⋅ m2nebo g ⋅ cm2.
Veličiny definované rovnicemi
(2) Ixy = Σ mixiyi, Iyz = Σ miyizi, Izx
nebo příslušnými objemovými integrály se nazývají součin setrvačnosti vzhledem k soustavě pravoúhlých os x, y, z v bodě O. Tyto veličiny jsou charakteristikami dynamické nevyváženosti hmot. Například při rotaci tělesa kolem osy z závisí tlakové síly na ložiska, která tuto osu podpírají, na hodnotách Ixz a Iyz.
Momenty setrvačnosti vzhledem k rovnoběžným osám z a z′ souvisí s rovnicí
(3) Iz = Iz′ + Md2
kde z′ je osa, která prochází středem hmotnosti tělesa, a d je vzdálenost mezi osami (Huygensova věta).
Moment setrvačnosti vzhledem k libovolné ose Ol, která má směr kosinusů a, α β a γ a která prochází počátkem O, najdeme podle vzorce
(4) Iol = Ixα2 + Iyβ2 + Izγ2 – 2Ixy α β – 2Ixy β γ – 2Izx γ α
Známe-li šest veličin Ix, Iy, Iz, Ixy, Iyz a Izx můžeme pomocí vzorců (4) a (3) postupně vypočítat celý soubor momentů a součinů setrvačnosti tělesa vzhledem k libovolné ose. Těchto šest veličin definuje tenzor setrvačnosti tělesa. Každým bodem tělesa můžeme vést tři vzájemně kolmé osy – tzv. hlavní osy setrvačnosti – pro které platí Ixy = Iyz = Izx = 0. Potom lze určit moment setrvačnosti tělesa vzhledem k libovolné ose, pokud jsou známy hlavní osy setrvačnosti a momenty setrvačnosti vzhledem k hlavním osám.
Momenty setrvačnosti těles složitého tvaru se obvykle určují experimentálně. Pojem momentu setrvačnosti se hojně využívá při řešení mnoha problémů mechaniky a inženýrství.