V honbě za vyššími rychlostními rekordy nechal Jenkins upravit Duesenberg Special tak, že motor Duesenberg nahradil leteckým motorem Curtiss Conqueror. August Duesenberg navrhl nové díly pro spojení leteckého motoru s hnacím ústrojím vozu. Práce na voze probíhaly pod dohledem Augusta Duesenberga a z velké části je prováděl on a syn Ab Jenkinse Marvin.
Tato verze vozu dostala jméno Mormon Meteor a Ab Jenkins s ní začal v roce 1936 překonávat rekordy, počínaje rekordem na 500 km (311 mil) rychlostí 164,47 mph (264,69 km/h). Jenkins a Babe Stapp s vozem dosáhli 24hodinového průměru 153,82 mph (247,55 km/h) a 48hodinového průměru 148,64 mph (239,21 km/h). V roce 1937 Jenkins a Louis Meyer zvýšili 24hodinový rekord vozu na 157,27 mph (253,10 km/h).
Kombinace leteckého motoru V12 a téměř sériového podvozku Duesenberg způsobovala ve vysokých rychlostech nedotáčivost. Jenkins nechal Augusta Duesenberga, který byl nyní po zrušení společnosti Duesenberg Inc. nezávislým inženýrem, navrhnout a postavit nový podvozek, který by pojal letecký motor. Po odstranění leteckého motoru z Mormon Meteoru v roce 1938 byl vůz zrestaurován podle specifikací Duesenberg Special, karoserie byla upravena pro silniční provoz a vůz byl provozován Abem a Marvem Jenkinsovými na ulicích po dobu asi 20 000 mil (32 000 km) až do roku 1943.
Vůz byl udržován v silniční podobě až do roku 2004. V tomto roce jej rodina, která jej vlastnila od roku 1959, prodala na aukci Gooding & Company v Pebble Beach. Nový majitel nechal vůz zrestaurovat do závodního stavu z roku 1935 a v roce 2007 jej přihlásil do soutěže Pebble Beach Concours d’Elegance, kterou vyhrál.
PojmenováníUpravit
Vůz byl ve své původní podobě znám jako „Duesenberg Special“. Po instalaci leteckého motoru uspořádaly noviny Deseret News soutěž o pojmenování vozu. Vítězné jméno „Mormon Meteor“ bylo vyhlášeno 1. srpna 1936. Ačkoli termín „Mormon Meteor“ odkazuje na vůz v podobě s leteckým motorem, vůz byl i po výměně původního pohonu Duesenberg označován jako Mormon Meteor. To vedlo k tomu, že Duesenberg Special byl označován jako „Mormon Meteor I“ a skutečný Mormon Meteor byl označován jako „Mormon Meteor II“.