Černobílé myšlení rozděluje svět na extrémy: dobré a špatné, ano a ne. Tato dualita nám možná pomáhá pochopit smysl světa, ale pravdou je, že k většině věcí lze přistupovat z více úhlů pohledu, což jinak jednoznačným odpovědím dodává odstíny šedi. Tendence přehlížet tyto alternativy a složitosti, známá jako absolutistické myšlení, může přispívat k problematickým vzorcům myšlení.
Absolutistické myšlení neboli myšlení v pojmech totality je sdělováno prostřednictvím slov jako „vždy“, „nic“ nebo „úplně“ a často se objevuje v myšlenkových procesech jedinců s diagnózou poruchy příjmu potravy (ED) a afektivních poruch, jako je hraniční porucha osobnosti (BPD) a sebevražedné myšlenky. Pochopení toho, jak lidé trpící afektivními poruchami myslí, nejen co si myslí, je oblastí zájmu kognitivních psychologů. Dosavadní výzkumy ukazují, že s depresí a dalšími afektivními poruchami souvisejí dva aspekty jazyka – slova o negativních emocích a používání zájmen v první osobě. To, jak lidé píší o svých prožitcích, však může sloužit jako implicitní ukazatel kognitivních procesů.
V článku v časopise Clinical Psychological Science výzkumníci Mohammed Al-Mosaiwi a Tom Johnstone vysvětlují, že „přesun pozornosti na to, jak myslíme, spíše než na to, co myslíme, může poskytnout lepší vhled do možných kognitivních mechanismů, které jsou základem afektivních poruch.“
V článku Al-Mosaiwi a Johnstone představují výzkum zkoumající absolutistické myšlení a jeho souvislost s různými afektivními poruchami. Pouze předběžné empirické práce zkoumaly jeho souvislost s jinými afektivními poruchami, jako je úzkost a deprese, přestože se jím zabývá kognitivní terapie těchto poruch.
Al-Mosaiwi a Johnstone provedli tři studie zkoumající absolutistické myšlení, přičemž pomocí počítačového programu provedli analýzu textu 63 internetových fór a příspěvků od více než 6 000 přispěvatelů. Fóra umožňovala pozorování přirozeného jazyka, což zvyšovalo zobecnitelnost, kterou by formát strukturovaných odpovědí neposkytoval.
Výzkumníci pro program vytvořili absolutistické a neabsolutistické slovníky. Absolutistický slovník obsahoval slova jako „zcela“ a „celý“, zatímco neabsolutistický slovník identifikoval slova jako „spíše“ a „poněkud“. Program kontroloval falešně pozitivní výsledky, jako je negace před absolutistickým slovem (tj. „ne zcela“).
Ve všech třech studiích program vytvořil index založený na procentu absolutistických slov použitých ve skupině fóra. Aby program vyloučil další faktory související s afektivními poruchami, jako jsou výše zmíněné negativní emoce a osobní zájmena, prohnal příspěvky také 73 dalšími již existujícími slovníky.
V první studii výzkumníci porovnávali skupiny fór lidí trpících úzkostí, depresí a sebevražednými myšlenkami. Aby se výzkumníci vypořádali s možnými matoucími charakteristikami, vytvořili „obecné“ srovnávací skupiny, které zahrnovaly fóra pro kontrolu pohlaví (např. Ladies Lounge, Askmen), věku (tj. studentský pokoj pro skupinu mladých a fórum důchodců pro skupinu starých), chronických tělesných onemocnění (fóra pro astma a cukrovku) a rakoviny (forma vážného fyzického a psychického stresu). Absolutistický slovní obsah jednotlivých fór se nelišil, což výzkumníkům umožnilo spojit tyto obecné skupiny do jedné kontrolní skupiny.
Skupiny pro úzkost, depresi a sebevražednou ideologii měly výrazně vyšší absolutistické indexy než kontrolní skupina. Navíc absolutistický index pro fórum pro sebevražedné ideje byl významně vyšší než indexy pro fórum pro úzkost a depresi. Porovnáním absolutistického slovníku se 73 alternativními slovníky a neabsolutistickým slovníkem výzkumníci zjistili, že absolutistický slovník byl nejsilnějším ukazatelem skupin úzkosti, deprese a sebevražedných myšlenek.
Autoři poznamenávají, že slovníky pro „negativní emoce“, „smutný“, „afekt“ a „cítit“ vykazovaly vyšší absolutistické indexy u úzkostných a depresivních skupin než u fóra sebevražedných myšlenek, což je paradoxní výsledek, který je v rozporu s přesvědčením, že lidé se sebevražednými myšlenkami mají vyšší množství negativních emocí.
Druhá studie prokázala, že absolutistická slova odrážejí absolutistické myšlení, a nikoli psychické potíže. Autoři srovnávali skupiny fóra pro BPD a ED, které jsou vysoce spojeny s absolutistickým myšlením, se dvěma skupinami spojenými s podobnými negativními emocemi, které jsou méně spojeny s absolutistickým myšlením: posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD) a schizofrenií. Skupiny s BPD a ED měly významně vyšší absolutistické indexy než skupiny s PTSD i schizofrenií. Skupina se sebevražednými myšlenkami z první studie měla také mnohem vyšší absolutistický index než skupiny s BPD a ED.
Ve třetí studii vědci analyzovali dílčí fóra deprese a sebevražedných myšlenek u lidí, kteří se z těchto poruch zotavují, aby zjistili, zda absolutistické myšlení přetrvává jako možná kognitivní zranitelnost vůči prožití další epizody v budoucnosti. Absolutistický index subfór zotavujících se osob byl významně vyšší než u kontrolních skupin z první studie. Tento výsledek je obzvláště důležitý, protože naznačuje, že jedinci nadále vykazují kognitivní zranitelnost spojenou s poruchami, i když se zotavují.
Některé aspekty výzkumného designu mohou omezovat interpretaci a aplikaci výsledků. Zejména pozorovací výzkumný design nabízí nízkou míru experimentální kontroly. Al-Mosaiwi a Johnstone také poznamenávají, že kromě základní kontroly nebyli schopni potvrdit, zda je každý jedinec skutečně reprezentantem skupiny.
Navíc absolutistický index nelze použít jako diagnostický nebo klinický nástroj, protože je pouze prostředkem pozorování a porovnávání mezi skupinami. V samostatném článku Al-Mosaiwi a Johnstone vysvětlují, že „je samozřejmě možné používat jazyk spojený s depresí, aniž by člověk skutečně trpěl depresí.“
Příští výzkum by mohl využít alternativní design, který by zajistil, že účastníci budou reprezentativní pro zájmové skupiny, a také zahrnout opatření, která by využila jejich motivaci k psaní. Protože absolutistické myšlení se liší i v rámci člověka, a tím ovlivňuje afektivní příznaky, měli by výzkumníci také testovat experimentální manipulace s absolutistickým myšlením u jednotlivých účastníků.