Vzhledem k obrovskému úspěchu hluboké mozkové stimulace (DBS) při léčbě pohybových a neuropsychiatrických poruch se lékaři začali otevírat možnosti využití elektrické stimulace pro léčbu pacientů s nekontrolovanými záchvaty. Tento proces vedl k objevu široké škály cílů DBS, včetně mozečku, hypotalamu, hipokampu, bazálních ganglií a různých thalamických jader. Navzdory nejednoznačnosti mechanismu účinku a neznámému potenciálně ideálnímu nastavení stimulace několik nedávných studií empiricky prokázalo přiměřenou účinnost ve vybraných případech medikamentózně refrakterních záchvatů. Tyto zajímavé výsledky podnítily řadu studií, jejichž cílem je pevně stanovit DBS jako účinnou léčbu vybraných případů neřešitelné epilepsie, a mnoho společností usiluje o schválení Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv. Pokusíme se o přehled studií v kontextu různých cílů DBS a jejich relevantních obvodů pro epilepsii. Na základě rozvíjejícího se výzkumu má DBS potenciál hrát důležitou roli v léčbě refrakterní epilepsie. Stejně jako u pohybových poruch je výzvou sestavit mezioborové týmy, které budou pacienty vyšetřovat, implantovat a sledovat, a objasnit výběr pacientů. Budoucnost bude nepochybně naplněna optimalizací cílů a stimulačních parametrů a vývojem osvědčených postupů. Díky na míru šitým terapeutickým přístupům mají pacienti s epilepsií potenciál ke zlepšení pomocí DBS.