Popis
Léčivá látka v tabletách famotidine USP je antagonista histaminových H2-receptorů. Famotidin, USP je -4-thiazolyl]methyl]thio] propyliden] sulfamid a má následující strukturní vzorec:C8H15N7O2S3 M.W. 337,45Famotidin, USP je bílá až světle žlutá krystalická sloučenina, která je volně rozpustná v ledové kyselině octové, málo rozpustná v methanolu, velmi málo rozpustná ve vodě a prakticky nerozpustná v ethanolu.Každá tableta k perorálnímu podání obsahuje buď 20 mg nebo 40 mg famotidinu, USP a má následující neaktivní složky: koloidní oxid křemičitý, hypromelosa, magnesium-stearát, mikrokrystalická celulosa, polyethylenglykol, předželatinovaný kukuřičný škrob, glykolát sodný, mastek, oxid titaničitý, žlutý oxid železitý. Dále 20 mg obsahuje monohydrát laktosy, červený oxid železitý a triacetin a 40 mg obsahuje FD&C modré č. 2 hlinité jezero a FD&C žluté č. 6 hlinité jezero.
Účinky
Famotidin je kompetitivní inhibitor histaminových H2-receptorů. Primární klinicky významnou farmakologickou aktivitou famotidinu je inhibice žaludeční sekrece. Koncentrace kyseliny i objem žaludeční sekrece jsou famotidinem potlačeny, zatímco změny v sekreci pepsinu jsou úměrné objemovému výdeji. u normálních dobrovolníků a hypersekretorů inhiboval famotidin bazální a noční žaludeční sekreci, stejně jako sekreci stimulovanou potravou a pentagastrinem. Po perorálním podání nastupoval antisekreční účinek během jedné hodiny; maximální účinek byl závislý na dávce a nastupoval během jedné až tří hodin. Doba trvání inhibice sekrece dávkami 20 a 40 mg byla 10 až 12 hodin. jednorázové večerní perorální dávky 20 a 40 mg inhibovaly bazální a noční sekreci kyseliny u všech subjektů; průměrná noční sekrece žaludeční kyseliny byla inhibována o 86 %, resp. 94 % po dobu nejméně 10 hodin. Stejné dávky podané ráno potlačily sekreci kyseliny stimulovanou jídlem u všech subjektů. Průměrná suprese činila 76 %, resp. 84 % za 3 až 5 hodin po podání a 25 %, resp. 30 % za 8 až 10 hodin po podání. U některých subjektů, které dostaly dávku 20 mg, však antisekreční účinek vymizel během 6 až 8 hodin. Při opakovaných dávkách nedošlo ke kumulativnímu účinku. Noční intragastrické pH se večerními dávkami 20 a 40 mg famotidinu zvýšilo na průměrné hodnoty 5, resp. 6,4 mg. Při podání famotidinu po snídani se bazální denní mezizažívací pH po 3 a 8 hodinách po podání 20 nebo 40 mg famotidinu zvýšilo na přibližně 5. Famotidin měl malý nebo žádný vliv na hladinu gastrinu v séru nalačno nebo po snídani. Vyprazdňování žaludku a exokrinní funkce pankreatu nebyly famotidinem ovlivněny.
Jiné účinky
Systémové účinky famotidinu na CNS, kardiovaskulární, respirační nebo endokrinní systém nebyly v klinických farmakologických studiích zaznamenány. Rovněž nebyly zaznamenány žádné antiandrogenní účinky (viz NEŽÁDOUCÍ ÚČINKY). Hladiny hormonů v séru, včetně prolaktinu, kortizolu, tyroxinu (T4) a testosteronu, nebyly po léčbě famotidinem změněny.
Farmakokinetika
Famotidin se neúplně vstřebává. Biologická dostupnost perorálních dávek je 40 až 45 %. Biologická dostupnost může být mírně zvýšena jídlem nebo mírně snížena antacidy; tyto účinky však nemají klinický význam. Famotidin podléhá minimálnímu metabolismu prvního průchodu. Po perorálním podání se maximální plazmatické hladiny objevují za 1 až 3 hodiny. Plazmatické hladiny po více dávkách jsou podobné jako po jednotlivých dávkách. Patnáct až 20 % famotidinu v plazmě je vázáno na bílkoviny. Famotidin má eliminační poločas 2,5 až 3,5 hodiny. Famotidin je eliminován renální (65 až 70 %) a metabolickou (30 až 35 %) cestou. Renální clearance je 250 až 450 ml/min, což svědčí o určité tubulární exkreci. Dvacet pět až 30 % perorální dávky a 65 až 70 % intravenózní dávky se vyloučí močí v nezměněné formě. Jediným metabolitem identifikovaným u člověka je oxid S. Existuje úzký vztah mezi hodnotami clearance kreatininu a eliminačním poločasem famotidinu. U pacientů s těžkou renální insuficiencí, tj. s clearance kreatininu nižší než 10 ml/min, může eliminační poločas famotidinu přesáhnout 20 hodin a při středně těžké a těžké renální insuficienci může být nutná úprava dávky nebo dávkovacích intervalů (viz PRECAUTIONS, DOSAGE AND ADMINISTRATION). u starších pacientů nedochází ke klinicky významným změnám farmakokinetiky famotidinu v závislosti na věku. U starších pacientů se sníženou funkcí ledvin však může být clearance léčiva snížena (viz PRECAUTIONS, Geriatrické použití).
Tabulka 6 uvádí farmakokinetické údaje z klinických studií a publikované studie u pediatrických pacientů ( 3 až 12 měsícůd (N = 11)1160 ± 4740,49 ± 0,172,3 ± 0,74,5 ± 1,11 až 11 let (N = 20)1089 ± 8340,54 ± 0,342,07 ± 1,493,38 ± 2.).6011 až 15 let (N = 6)1140 ± 3200,48 ± 0,141,5 ± 0,42,3 ± 0,4Dospělí (N = 16)1726b0,39 ± 0,141,3 ± 0,22,83 ± 0,99Plazmatická clearance je snížena a eliminační poločas je prodloužen u dětských pacientů ve věku 0 až 3 měsíce ve srovnání se staršími dětskými pacienty. Farmakokinetické parametry u pediatrických pacientů ve věku > 3 měsíce až 15 let jsou srovnatelné s parametry získanými u dospělých. studie biologické dostupnosti u 8 pediatrických pacientů (ve věku 11 až 15 let) ukázaly průměrnou perorální biologickou dostupnost 0,5 ve srovnání s hodnotami u dospělých 0,42 až 0,49. Perorální dávky 0,5 mg/kg dosáhly u dětských pacientů hodnot AUC 645 ± 249 ng-hod/ml a 580 ± 60 ng-hod/ml
Duodenální vřed
V americké multicentrické, dvojitě zaslepené studii u ambulantních pacientů s endoskopicky potvrzeným duodenálním vředem byl perorálně podávaný famotidin srovnáván s placebem. Jak ukazuje tabulka 1, 70 % pacientů léčených famotidinem 40 mg h.s. bylo do 4. týdne zhojeno. tabulka 1: Ambulantní pacienti s endoskopicky potvrzenými zhojenými duodenálními vředy** Statisticky významně odlišné od placeba (p
Léčba duodenálních vředů
Famotidin, 20 mg p.o. h.s., byl porovnáván s placebem h.s. jako udržovací léčba ve dvou dvojitě zaslepených, multicentrických studiích pacientů s endoskopicky potvrzenými zhojenými duodenálními vředy. V americké studii byl pozorovaný výskyt vředů během 12 měsíců u pacientů léčených placebem 2,4krát vyšší než u pacientů léčených famotidinem. U 89 pacientů léčených famotidinem byl kumulativní pozorovaný výskyt vředů 23,4 % ve srovnání s pozorovaným výskytem vředů 56,6 % u 89 pacientů dostávajících placebo (p
Žaludeční vřed
V americké i mezinárodní multicentrické dvojitě zaslepené studii u pacientů s endoskopicky potvrzeným aktivním benigním žaludečním vředem byl perorálně podáván famotidin, 40 mg h.s., Během studií byla povolena antacida, ale jejich spotřeba se mezi skupinami s famotidinem a placebem významně nelišila. Jak ukazuje tabulka 2, výskyt zhojených vředů (vysazení se počítá jako nezhojené) u famotidinu byl statisticky významně lepší než u placeba v 6. a 8. týdnu v americké studii a ve 4., 6. a 8. týdnu v mezinárodní studii, a to na základě počtu zhojených vředů potvrzených endoskopicky. tabulka 2: Pacienti s endoskopicky potvrzenými zhojenými žaludečními vředy***, † Statisticky významně lepší než placebo (p ≤ 0,05, resp. p ≤ 0,01)USA. StudieMezinárodní studieFamotidin Placebo Famotidin Placebo 40 mg h.s. h.s. 40 mg h.s. h.s. (N = 74)(N = 75)(N = 149)(N = 145)Týden 445%39%†47%31%Týden 6†66%44%†65%46%Týden 8***78%64%†80%54%Čas do úplné úlevy od denní a noční bolesti byl statisticky významně kratší u pacientů, kteří dostávali famotidin, než u pacientů, kteří dostávali placebo; ani v jedné studii však nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl v podílu pacientů, u nichž došlo ke zmírnění bolesti do konce studie (týden 8).
Gastroezofageální refluxní choroba (Gerd)
Perorálně podávaný famotidin byl porovnáván s placebem v americké studii, do které byli zařazeni pacienti s příznaky GERD a bez endoskopického průkazu eroze nebo ulcerace jícnu. Famotidin v dávce 20 mg s.c. byl statisticky významně lepší než 40 mg s.c. a než placebo v zajištění úspěšného symptomatického výsledku, definovaného jako mírné nebo výborné zlepšení symptomů (tabulka 3). tabulka 3: % úspěšného symptomatického výsledku††p ≤ 0,01 vs. placeboFamotidinFamotidin20 mg s.c.40 mg s.c.Placebo(N = 154)(N = 149)(N = 73)Týden 682††6962Po dvou týdnech léčby byl symptomatický úspěch pozorován u většího procenta pacientů užívajících famotidin 20 mg s.c. ve srovnání s placebem (p ≤ 0,01). symptomatické zlepšení a hojení endoskopicky ověřených erozí a ulcerací bylo studováno ve dvou dalších studiích. Uzdravení bylo definováno jako úplné vymizení všech endoskopicky viditelných erozí nebo ulcerací. Americká studie srovnávající famotidin 40 mg p.o. i.m. s placebem a famotidinem 20 mg p.o. i.m. ukázala významně vyšší procento zhojení u famotidinu 40 mg i.m. v 6. a 12. týdnu (tabulka 4).Tabulka 4: % endoskopického zhojení – americká studie†† p ≤ 0,01 vs. placebo‡ p ≤ 0,05 vs. famotidin 20 mg b.i.d.‡‡ p ≤ 0,01 vs. famotidin 20 mg b.i.d.FamotidinFamotidin40 mg b.i.d.20 mg b.i.d.Placebo(N = 127)(N = 125)(N = 66)Týden 648†††, ‡‡3218Týden 1269†††, ‡54†††29V porovnání s placebem došlo u pacientů, kteří dostávali famotidin, k rychlejší úlevě od denního a nočního pálení žáhy a u většího procenta pacientů došlo k úplné úlevě od nočního pálení žáhy. Tyto rozdíly byly statisticky významné. v mezinárodní studii bylo při srovnání famotidinu 40 mg p.o. i.m. s ranitidinem 150 mg p.o. i.m. pozorováno statisticky významně vyšší procento zhojení u famotidinu 40 mg i.m. ve 12. týdnu (tabulka 5). V úlevě od symptomů však nebyl mezi léčebnými postupy žádný významný rozdíl. tabulka 5: % endoskopického zhojení – mezinárodní studie‡‡‡ p ≤ 0,05 vs. ranitidin 150 mg b.i.d.FamotidinFamotidinRanitidin40 mg b.i.d.20 mg b.i.d.150 mg b.i.d.(N = 175)(N = 93)(N = 172)Týden 6485242Týden 1271‡‡‡6860
Doporučená perorální dávka pro léčbu dospělých pacientů s příznaky GERD je 20 mg b.i.d. po dobu až 6 týdnů. Doporučená perorální dávka pro léčbu dospělých pacientů s ezofagitidou včetně erozí a ulcerací a doprovodnými příznaky v důsledku GERD je 20 nebo 40 mg p.o. po dobu až 12 týdnů (viz KLINICKÁ FARMAKOLOGIE U DOSPĚLÝCH, Klinické studie).
Patologické hypersekreční stavy (např. Zollinger-Ellisonův syndrom, mnohočetné endokrinní adenomy)
Ve studiích u pacientů s patologickými hypersekrečními stavy, jako je Zollinger-Ellisonův syndrom s mnohočetnými endokrinními adenomy nebo bez nich, famotidin významně inhiboval sekreci žaludeční kyseliny a kontroloval související příznaky. Perorálně podávané dávky od 20 do 160 mg q 6 h udržovaly bazální sekreci kyseliny pod 10 mEq/hod; počáteční dávky byly titrovány podle individuální potřeby pacienta a u některých pacientů bylo nutné je časem následně upravit. Famotidin byl při těchto vysokých dávkách dobře tolerován po delší dobu (déle než 12 měsíců) u osmi pacientů a nebyly hlášeny žádné případy gynekomastie, zvýšené hladiny prolaktinu nebo impotence, které by byly považovány za důsledek léčiva.
Dávkování famotidinu u pacientů s patologickými hypersekrečními stavy se u jednotlivých pacientů liší. Doporučená perorální zahajovací dávka u patologických hypersekrečních stavů u dospělých je 20 mg q 6 h. U některých pacientů může být nutná vyšší zahajovací dávka. Dávky by měly být upraveny podle individuálních potřeb pacienta a měly by pokračovat tak dlouho, jak je klinicky indikováno. Některým dospělým pacientům s těžkým Zollinger-Ellisonovým syndromem byly podávány dávky až 160 mg q 6 h.
Farmakodynamika
Farmakodynamika famotidinu byla hodnocena u 5 pediatrických pacientů ve věku 2 až 13 let pomocí sigmoidního modelu Emax. Tyto údaje naznačují, že vztah mezi sérovou koncentrací famotidinu a supresí žaludeční kyseliny je podobný vztahu pozorovanému v jedné studii u dospělých (tabulka 7). tabulka 7: Farmakodynamika famotidinu s použitím modelu sigmoidní Emax*Sérová koncentrace famotidinu spojená s 50% maximální redukcí žaludeční kyseliny. Hodnoty jsou uvedeny jako střední hodnoty ± SD.EC50 (ng/ml)*Pediatričtí pacienti26 ± 13Data z jedné studieya) zdraví dospělí jedinci26,5 ± 10,3b) dospělí pacienti s krvácením do horní části trávicího traktu18,7 ± 10,8Pět publikovaných studií (tabulka 8) zkoumalo vliv famotidinu na žaludeční pH a trvání suprese kyselosti u pediatrických pacientů. Ačkoli každá studie měla jiný design, údaje o supresi kyseliny v průběhu času jsou shrnuty následovně:Tabulka 8a Hodnoty uváděné v publikované literatuře.b Průměrné hodnoty ± SD.c Průměr (95% interval spolehlivosti).dávkaDruhúčinkuPočet pacientů(věkové rozmezí)0,5 mg/kg, jednotlivá dávkaI.V.žaludeční pH > 4 po dobu 19,5 hodiny (17.3, 21,8)c11 (5 až 19 dní)0,3 mg/kg, jednotlivá dávkaI.V.žaludeční pH > 3,5 po dobu 8,7 ± 4,7b hodin6 (2 až 7 let)0,4 až 0,8 mg/kgI.V.žaludeční pH > 4 po dobu 6 až 9 hodin18 (2 až 69 měsíců)0,5 mg/kg, jednotlivá dávkaI.V.a > zvýšení žaludečního pH o 2 jednotky pH nad výchozí hodnotu po dobu > 8 hodin9 (2 až 13 let)0.5 mg/kg i.v.I.V.žaludeční pH > 5 po dobu 13,5 ± 1,8b hodin4 (6 až 15 let)0,5 mg/kg i.v.perorálněžaludeční pH > 5 po dobu 5 ± 1,1b hodin4 (11 až 15 let)Doba trvání účinku famotidinu i.v. 0.5 mg/kg na žaludeční pH a potlačení kyselosti bylo v jedné studii prokázáno delší u dětských pacientů
Indikace a způsob použití
Famotidin v tabletách je indikován při:1. Krátkodobé léčbě aktivního duodenálního vředuVětšina dospělých pacientů se zhojí do 4 týdnů; zřídka je důvod používat famotidin v plné dávce déle než 6 až 8 týdnů. Studie nehodnotily bezpečnost famotidinu u nekomplikovaného aktivního duodenálního vředu po dobu delší než 8 týdnů.2. Udržovací léčba pacientů s duodenálním vředem při sníženém dávkování po zhojení aktivního vředuKontrolované studie u dospělých nepřesáhly dobu jednoho roku.3. Krátkodobá léčba aktivního benigního žaludečního vředuVětšina dospělých pacientů se zhojí do 6 týdnů. Studie nehodnotily bezpečnost nebo účinnost famotidinu u nekomplikovaného aktivního benigního žaludečního vředu po dobu delší než 8 týdnů.4. Krátkodobá léčba gastroezofageální refluxní choroby (GERD)Famotidin tablety jsou indikovány ke krátkodobé léčbě pacientů s příznaky GERD (viz KLINICKÁ FARMAKOLOGIE U DOSPĚLÝCH, Klinické studie).Famotidin tablety jsou rovněž indikovány ke krátkodobé léčbě ezofagitidy způsobené GERD včetně erozivní nebo ulcerózní choroby diagnostikované endoskopicky (viz KLINICKÁ FARMAKOLOGIE U DOSPĚLÝCH, Klinické studie).5. Léčba patologických hypersekrečních stavů (např. Zollinger-Ellisonův syndrom, mnohočetné endokrinní adenomy) (viz KLINICKÁ FARMAKOLOGIE U DOSPĚLÝCH, Klinické studie).
Kontraindikace
Přecitlivělost na kteroukoli složku tohoto přípravku. Byla pozorována zkřížená citlivost v této třídě sloučenin. Proto by famotidin neměl být podáván pacientům s anamnézou přecitlivělosti na jiné antagonisty H2-receptorů.
Obecně
Symptomatická odpověď na léčbu famotidinem nevylučuje přítomnost žaludeční malignity.
Pacienti se středně těžkou nebo těžkou renální insuficiencí
Protože u pacientů se středně těžkou a těžkou renální insuficiencí byly hlášeny nežádoucí účinky na CNS, může být nutné u pacientů se středně těžkou (clearance kreatininu
Lékové interakce
Nebyly zjištěny žádné lékové interakce. Studie s famotidinem u člověka, na zvířecích modelech a in vitro neprokázaly žádnou významnou interferenci s dispozicí sloučenin metabolizovaných jaterními mikrozomálními enzymy, např. systémem cytochromu P450. Mezi sloučeniny testované u člověka patří warfarin, theofylin, fenytoin, diazepam, aminopyrin a antipyrin. Indokyaninová zeleň jako index jaterní extrakce léčiv byla testována a nebyly zjištěny žádné významné účinky.
Karcinogeneze, mutageneze, poškození fertility
V 106týdenní studii na potkanech a 92týdenní studii na myších, kdy byly podávány perorální dávky až 2000 mg/kg/den (přibližně 2500násobek doporučené dávky pro člověka při aktivním duodenálním vředu), nebyl prokázán karcinogenní potenciál famotidinu.Famotidin byl negativní v mikrobiálním mutagenním testu (Amesův test) s použitím Salmonella typhimurium a Escherichia coli s nebo bez aktivace jaterních enzymů potkanů v koncentracích až 10 000 mcg/plotnu. Ve studiích in vivo na myších s mikrojádrovým testem a testem chromozomálních aberací nebyl pozorován žádný důkaz mutagenního účinku. ve studiích s potkany, kterým byly podávány perorální dávky až 2000 mg/kg/den nebo intravenózní dávky až 200 mg/kg/den, nebyla ovlivněna fertilita a reprodukční výkonnost.
Těhotenství kategorie B
Reprodukční studie byly provedeny u potkanů a králíků při perorálních dávkách až 2000, resp. 500 mg/kg/den a u obou druhů při i.v. dávkách až 200 mg/kg/den a neodhalily žádný významný důkaz o poškození fertility nebo poškození plodu famotidinem. Ačkoli nebyly pozorovány žádné přímé fetotoxické účinky, u některých králíků byly při perorálních dávkách 200 mg/kg/den (250násobek obvyklé lidské dávky) nebo vyšších pozorovány ojedinělé potraty, které se vyskytly pouze u matek s výrazně sníženým příjmem potravy. Neexistují však žádné adekvátní nebo dobře kontrolované studie u těhotných žen. Vzhledem k tomu, že reprodukční studie na zvířatech nejsou vždy prediktivní pro reakci u lidí, měl by být tento přípravek používán během těhotenství pouze v případě, že je to jednoznačně nutné.
Kojící matky
Studie provedené na kojících potkanech prokázaly, že famotidin je vylučován do mateřského mléka. U mláďat potkanů kojených od matek, kterým byly podávány maternotoxické dávky nejméně 600krát vyšší, než je obvyklá dávka pro člověka, byla pozorována přechodná deprese růstu. Famotidin je detekovatelný v lidském mléce. Vzhledem k možnosti závažných nežádoucích účinků famotidinu u kojených dětí je třeba rozhodnout, zda přerušit kojení nebo vysadit lék, s ohledem na význam léku pro matku.
Pediatričtí pacienti
Používání famotidinu u pediatrických pacientů ve věku 3 měsíců až 1 roku je podobné jako u starších pediatrických pacientů (1 až 15 let) a dospělých. Naopak u dětských pacientů ve věku 0 až 3 měsíce byly hodnoty clearance famotidinu 2 až 4krát nižší než u starších dětských pacientů a dospělých. Tyto studie také ukazují, že průměrná biologická dostupnost u pediatrických pacientů
Pediatričtí pacienti ve věku 1 až 16 let
Použití famotidinu u pediatrických pacientů ve věku 1 až 16 let je podpořeno důkazy z adekvátních a dobře kontrolovaných studií famotidinu u dospělých a z následujících studií u pediatrických pacientů: V publikovaných studiích na malém počtu pediatrických pacientů ve věku 1 až 15 let byla clearance famotidinu podobná jako u dospělých. U pediatrických pacientů ve věku 11 až 15 let byly perorální dávky 0,5 mg/kg spojeny s průměrnou plochou pod křivkou (AUC) podobnou té, která byla pozorována u dospělých léčených perorálně dávkou 40 mg. Podobně u pediatrických pacientů ve věku 1 až 15 let byly intravenózní dávky 0,5 mg/kg spojeny s průměrnou hodnotou AUC podobnou hodnotě pozorované u dospělých léčených intravenózně dávkou 40 mg. Omezené publikované studie také naznačují, že vztah mezi sérovou koncentrací a supresí kyselosti je u pediatrických pacientů ve věku 1 až 15 let podobný jako u dospělých. Tyto studie navrhují následující počáteční dávku pro pediatrické pacienty ve věku 1 až 16 let:
Peptický vřed
0,5 mg/kg/den p.o. před spaním nebo rozděleně b.i.d. až do 40 mg/den.
0,5 mg/kg/den p.o. před spaním nebo rozděleně b.i.d. až 40 mg/den.
Gastroezofageální refluxní choroba s ezofagitidou nebo bez ní včetně erozí a ulcerací
1 mg/kg/den p.o. rozděleně b.i.d. až 40 mg b.i.d. Publikované nekontrolované studie sice naznačují účinnost famotidinu v léčbě gastroezofageální refluxní choroby a peptického vředu, ale údaje u pediatrických pacientů nejsou dostatečné pro stanovení procentuální odpovědi s dávkou a délkou léčby. Proto by délka léčby (zpočátku založená na doporučeních pro délku léčby u dospělých) a dávka měly být individualizovány na základě klinické odpovědi a/nebo stanovení pH (žaludečního nebo jícnového) a endoskopie. Publikované nekontrolované klinické studie u pediatrických pacientů používaly dávky až 1 mg/kg/den u peptického vředu a 2 mg/kg/den u GERD s ezofagitidou nebo bez ní, včetně erozí a ulcerací.
1 mg/kg/den p.o. rozděleně b.i.d. až 40 mg b.i.d. Publikované nekontrolované studie naznačují účinnost famotidinu v léčbě gastroezofageální refluxní choroby a peptického vředu, údaje u pediatrických pacientů však nejsou dostatečné pro stanovení procentuální odpovědi v závislosti na dávce a délce léčby. Proto by délka léčby (zpočátku založená na doporučeních pro délku léčby u dospělých) a dávka měly být individualizovány na základě klinické odpovědi a/nebo stanovení pH (žaludečního nebo jícnového) a endoskopie. Publikované nekontrolované klinické studie u pediatrických pacientů ve věku 1 až 16 let používaly dávky až 1 mg/kg/den u peptického vředu a 2 mg/kg/den u GERD s ezofagitidou nebo bez ní, včetně erozí a ulcerací.
Geriatrické použití
Z 4 966 subjektů v klinických studiích, které byly léčeny famotidinem, bylo 488 subjektů (9,8 %) starších 65 let a 88 subjektů (1,7 %) starších 75 let. Mezi těmito subjekty a mladšími subjekty nebyly pozorovány žádné celkové rozdíly v bezpečnosti nebo účinnosti. Nelze však vyloučit větší citlivost některých starších osob. není nutná úprava dávkování na základě věku (viz KLINICKÁ FARMAKOLOGIE U DOSPĚLÝCH, Farmakokinetika). Je známo, že tento léčivý přípravek je ve značné míře vylučován ledvinami a riziko toxických reakcí na tento léčivý přípravek může být vyšší u pacientů s poruchou funkce ledvin. Vzhledem k tomu, že starší pacienti mají častěji sníženou funkci ledvin, je třeba věnovat pozornost volbě dávky a může být užitečné monitorovat funkci ledvin. V případě středně těžké nebo těžké poruchy funkce ledvin je nutná úprava dávkování (viz POŽADAVKY, Pacienti se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin a Dávkování a způsob podání, Úprava dávkování u pacientů se středně těžkou nebo těžkou poruchou funkce ledvin).
Nežádoucí účinky
Níže uvedené nežádoucí účinky byly hlášeny během domácích a mezinárodních klinických studií u přibližně 2500 pacientů. V těch kontrolovaných klinických studiích, ve kterých byly tablety famotidinu porovnávány s placebem, byl výskyt nežádoucích účinků ve skupině, která dostávala tablety famotidinu v dávce 40 mg před spaním, podobný jako ve skupině s placebem.V kontrolovaných klinických studiích byly u více než 1 % pacientů léčených famotidinem hlášeny následující nežádoucí účinky, které mohou být v příčinné souvislosti s přípravkem: bolest hlavy (4,7 %), závratě (1,3 %), zácpa (1,2 %) a průjem (1,7 %). v klinických studiích nebo od uvedení přípravku na trh byly vzácně hlášeny následující další nežádoucí účinky. Souvislost s léčbou famotidinem byla v mnoha případech nejasná. V rámci každé kategorie jsou nežádoucí účinky uvedeny v pořadí podle klesající závažnosti:
Tělo jako celek
Horečka, astenie, únava
Kardiovaskulární
Arytmie, AV blokáda, palpitace. Velmi vzácně bylo hlášeno prodloužení QT intervalu, u pacientů s poruchou funkce ledvin.
Gastrointestinální
Cholestatická žloutenka, hepatitida, abnormality jaterních enzymů, zvracení, nevolnost, břišní potíže, anorexie, sucho v ústech
Hematologické
Vzácné případy agranulocytózy, pancytopenie, leukopenie, trombocytopenie
Hypersenzitivita
Anafylaxe, angioedém, edém očnice nebo obličeje, kopřivka, vyrážka, injekce spojivek
Muskuloskeletální
Rabdomyolýza, muskuloskeletální bolest včetně svalových křečí, artralgie
Nervový systém/psychiatrie
Záchvat; psychické poruchy, které byly reverzibilní v případech, u nichž bylo zajištěno sledování, včetně halucinací, zmatenosti, agitovanosti, deprese, úzkosti, sníženého libida; parestézie; nespavosti; somnolence. U pacientů s poruchou funkce ledvin byly velmi vzácně hlášeny křeče.
Respirační
Bronchospasmus, intersticiální pneumonie
Kožní
Toxická epidermální nekrolýza/Stevens-Johnsonův syndrom (velmi vzácné), alopecie, akné, pruritus, suchá kůže, zarudnutí
Speciální smysly
Tinnitus, poruchy chuti
Jiné
Byly hlášeny vzácné případy impotence a vzácné případy gynekomastie; nicméně v kontrolovaných klinických studiích nebyl výskyt vyšší než u placeba.Nežádoucí účinky hlášené u famotidinu v tabletách se mohou vyskytnout i u famotidinu pro perorální suspenzi.
Pediatričtí pacienti
V klinické studii u 35 pediatrických pacientů
Předávkování
Nežádoucí reakce v případech předávkování jsou podobné nežádoucím reakcím, které se vyskytují při běžných klinických zkušenostech (viz NEŽÁDOUCÍ REAKCE). Perorální dávky až 640 mg/den byly podávány dospělým pacientům s patologickými hypersekrečními stavy bez závažných nežádoucích účinků. V případě předávkování by měla být léčba symptomatická a podpůrná. Neabsorbovaný materiál by měl být odstraněn z gastrointestinálního traktu, pacient by měl být monitorován a měla by být použita podpůrná léčba. perorální LD50 famotidinu u samců a samic potkanů a myší byla vyšší než 3000 mg/kg a minimální letální akutní perorální dávka u psů přesáhla 2000 mg/kg. Famotidin nevyvolal zjevné účinky při vysokých perorálních dávkách u myší, potkanů, koček a psů, ale vyvolal významnou anorexii a depresi růstu u králíků počínaje dávkou 200 mg/kg/den perorálně. Intravenózní LD50 famotidinu u myší a potkanů se pohybovala od 254 do 563 mg/kg a minimální letální jednorázová i.v. dávka u psů byla přibližně 300 mg/kg. Příznaky akutní intoxikace u psů léčených intravenózně byly emeze, neklid, bledost sliznic nebo zarudnutí úst a uší, hypotenze, tachykardie a kolaps.
Akutní terapie
Doporučená perorální dávka pro dospělé při aktivním duodenálním vředu je 40 mg jednou denně před spaním. Většina pacientů se zhojí během 4 týdnů; jen zřídka je důvod používat famotidin v plné dávce déle než 6 až 8 týdnů. Účinné je také podávání 20 mg i.m..
Doporučená perorální dávka pro dospělé u aktivního benigního žaludečního vředu je 40 mg jednou denně před spaním.
Udržovací léčba
Doporučená perorální dávka pro dospělé je 20 mg jednou denně před spaním.
Dávkování u pediatrických pacientů
Viz PRECAUTIONS, Pediatric Patients
Dávkování u pediatrických pacientů ve věku 1 až 16 let
Viz PRECAUTIONS, Pediatric Patients 1 to 16 years of ageStudie popsané v PRECAUTIONS, Pediatric Patients 1 to 16 years of age navrhují následující počáteční dávky u pediatrických pacientů ve věku 1 až 16 let:
Současné užívání antacid
Antacida mohou být v případě potřeby podávána současně.
Úprava dávkování u pacientů se středně těžkou nebo těžkou renální insuficiencí
U dospělých pacientů se středně těžkou (clearance kreatininu
Jak se přípravek dodává
Famotidin tablety USP, 20 mg jsou dostupné jako béžové, kulaté, neděrované, potahované tablety s vyraženým označením „5728“ na jedné straně a „TEVA“ na druhé straně, obsahující 20 mg famotidinu, balené v lahvičkách po 100 (NDC 0172-5728-60), 500 (NDC 0172-5728-70) a 1000 (NDC 0172-5728-80) tabletách.Famotidine Tablets USP, 40 mg jsou dostupné jako hnědé, kulaté, nepotahované, potahované tablety s vyraženým označením „5729“ na jedné straně a „TEVA“ na druhé straně, obsahující 40 mg famotidinu, balené v lahvičkách po 100 (NDC 0172-5729-60) a 500 (NDC 0172-5729-70) tabletách.Dávkujte do dobře uzavřeného obalu odolného proti světlu, jak je definováno v USP, s uzávěrem odolným proti otevření dětmi (podle potřeby).Uchovávejte při teplotě 20° až 25°C.Vyvarujte se uchovávání tablet famotidinu při teplotách vyšších než 40°C.Uchovávejte tento přípravek a všechny léky mimo dosah dětí.Vyrobeno v Chorvatsku společností: Vyrobeno pro:TEVA PHARMACEUTICALS USA, INC.North Wales, PA 19454Rev. E 5/2016
Famotidine Tablets Usp 20Mg 100S Text na obalu
NDC 0172-5728-60FamotidineTablets USP20 mgRx only100 TABLETSTEVA
Famotidine Tablets Usp 40Mg 100S Text na štítku
NDC 0172-5729-60FamotidineTablets USP40 mgRx only100 TABLETSTEVA