Více než 1200 pacientů, kteří dostávali pindolol k léčbě hypertenze, anginy pectoris a různých arytmií ve studiích provedených ve Spojených státech, bylo zahrnuto do žádosti o nový léčivý přípravek předložené FDA. Téměř 1000 z těchto pacientů dostávalo pindolol jako monoterapii. Hlášené nežádoucí účinky byly většinou přechodné a mírné nebo středně závažné. Nejčastěji hlášené nežádoucí účinky pozorované po podání pindololu ve srovnání s nežádoucími účinky pozorovanými po podání placeba byly v sestupném pořadí výskytu: bolesti hlavy, závratě, nespavost, bolesti svalů, únava, slabost, nervozita, bolesti kloubů, otoky, nevolnost a svalové křeče. Další nežádoucí účinky, které se u pindololu vyskytovaly častěji než u placeba, ale s poměrně nízkou četností, vyvolávaly přírůstek hmotnosti, bizarní sny, poruchy vidění, letargii a průjem. Ucpání nosu, nepříjemné pocity v krku, nokturie, impotence, pruritus, úzkost, hypotenze, bradykardie a srdeční selhání se vyskytly jen vzácně. Z 323 pacientů, kteří dostávali samotný pindolol k léčbě mírné až středně těžké hypertenze, bylo pouze 20 (6,2 %) ze studie vyřazeno kvůli nežádoucím účinkům. Celkem 3,4 % pacientů léčených pindololem bylo staženo ze studie kvůli nežádoucím účinkům, které se většinou týkaly centrálního nervového systému, tj. nespavosti, úzkosti, závratí a bolesti hlavy. U několika pacientů se však při podávání samotného pindololu projevily otoky a přírůstek hmotnosti. Přezkum údajů o nežádoucích účincích neodhalil tendenci, že by výskyt nežádoucích účinků souvisel s dávkou. Jedna placebem kontrolovaná, dvojitě zaslepená studie určená k hodnocení fixních dávek 15, 30 a 60 mg při léčbě mírné až středně těžké hypertenze naznačila, že se zvyšujícími se dávkami se zvyšuje pouze výskyt nespavosti a nervozity. Tyto nežádoucí účinky však byly obecně přechodné a mírné nebo středně závažné. Důkazy naznačují, že pindolol má přijatelný bezpečnostní profil a že všechny nežádoucí účinky, které se objeví, jsou obecně dobře snášeny a při pokračující léčbě vymizí.