Nebezpečí citlivosti na lepek – mohou obiloviny ovlivnit mozek?

Posted on by admin

Citlivost na lepek je pojem, který je slyšet stále častěji. Co přesně však znamená? A jaké jsou důsledky citlivosti na lepek?

Celiakie je nejčastěji uznávaným onemocněním spojeným s lepkem. Jedná se o autoimunitní onemocnění, při kterém lepek vyvolává abnormální imunitní reakci, v jejímž důsledku tělo napadá a poškozuje sliznici tenkého střeva. To vede k běžným zažívacím příznakům. Kromě toho se mohou vyskytnout také nedostatky ve výživě, špatný růst, úbytek hmotnosti a některé neurologické příznaky.

Senzitivita na lepek odlišná od celiakie

Senzitivita na lepek může zahrnovat jiné mechanismy než celiakie a často se může projevovat více psychologickými nebo neurologickými příznaky. Ve skutečnosti se ukázalo, že citlivost na lepek je společným faktorem u dětí i dospělých u stavů, jako jsou ADHD1, ASD1, záchvaty2, deprese3, úzkostné poruchy4 a schizofrenie5. Ataxie na lepek, problém zahrnující problémy s koordinací, řečí a rovnováhou, je neurologický stav zahrnující reakci na lepek a je stále více uznáván6.

Bylo prokázáno, že citlivost na lepek, někdy označovaná jako neceliakální citlivost na lepek (NCGS), je 6krát častější než celiakie7. Někteří se mohou ptát, proč se zdá, že výskyt citlivosti na lepek stoupá? Tento zjevný nárůst případů může být způsoben několika faktory, včetně zvýšeného povědomí o vlivu lepku, obilovin s vyšším obsahem lepku nebo zvýšené konzumace obilovin nebo výrobků obsahujících lepek. Ať už je důvod nárůstu případů jakýkoli, důkazů o vlivu lepku na mozek přibývá.

Jak lepek způsobuje problémy?

Zrna obsahující lepek, jako je pšenice, žito, ječmen a špalda, obsahují toxické bílkovinné frakce ve formě gliadinů, gluteninů a dalších prolaminů. Bylo prokázáno, že tyto toxické bílkovinné frakce mají na organismus rozsáhlé účinky a mohou narušit normální střevní rovnováhu8 a u citlivých osob zapojit imunitní systém9. Přestože reakci u citlivých jedinců obvykle vyvolávají právě bílkovinné frakce, je možné reagovat i na jiné složky lepku.

Při trávení lepku se uvolňují sloučeniny jako gluteomorfiny, nazývané také gliadorfiny. Ty mají na mozek účinek podobný opioidům a jsou spojovány se stavy, jako je aSD10.

Podíl imunitního systému

Imunitní reakce na lepek může být komplexní a může, ale nemusí zahrnovat specifické protilátky. u celiakie může být přítomno několik protilátek, včetně protilátek proti endomyziálnímu lepku (EMA), proti tkáňové transglutamináze (tTG),) nebo protilátek zprostředkovaných IgE. U citlivosti na lepek mohou tyto protilátky chybět a existují důkazy prokazující zvýšení antigliadinových protilátek11. Protilátky proti deamidovaným gliadinovým peptidům mohou být rovněž zvýšené a vyšetření jejich přítomnosti může být užitečné zejména u malých dětí12. Předpokládá se, že antigliadinové protilátky by mohly negativně ovlivnit protein, který se podílí na uvolňování neurotransmiterů, a tím přímo zasahovat do neurotransmiterů a potenciálně ovlivňovat psychické funkce13. Samotný gliadin může aktivovat produkci chemických poslů zvaných cytokiny, které se podílejí na zánětlivé reakci, a připravit tak půdu pro zvýšenou zánětlivou reakci14. Byly zjištěny souvislosti se zvýšenou hladinou cytokinů a rozvojem stavů, jako je ADHD a ASD15.

Střevní výstelka

Jedním ze zajímavých zjištění vědců je, že střevní výstelka osob s citlivostí na lepek může být výrazně odlišná od osob s celiakií. Zdá se, že ne vždy dochází ke zploštění klků na střevní výstelce a že je možné mít normální střevní propustnost16 a zdravou střevní výstelku17 v případě citlivosti na lepek. S ohledem na to existuje vysoký výskyt děravého střeva v souvislosti s poruchami autistického spektra a ADHD18.

Narušení mikrobiomu

Mikrobiom je známý tím, že přispívá k celkovému zdraví střev a hraje roli ve fungování imunitního systému. Jejich souvislost s dobrým zdravotním stavem je nesporná a byla zjištěna přímá vazba mezi střevy a mozkem. Mikrobiota může vysílat signály do mozku několika mechanismy, včetně aktivace vagového nervu a prostřednictvím hormonů19. Nerovnováha mikrobiomu byla spojena s několika psychologickými problémy včetně deprese a úzkosti20.

Bylo prokázáno, že lepek i gliadin narušují mikrobiom u citlivých jedinců21. Existují důkazy o tom, že užívání probiotik k obnovení rovnováhy v případech dysbiózy u ADHD a ASD přináší zlepšení příznaků22.

Rizikové faktory – proč jsou někteří lidé náchylnější?

Genetika – souvislost mezi celiakií a dědičnými odchylkami DNA je dobře známá a téměř všichni celiaci mají haplotypy HLA-DQ2 a HLA-DQ8 (Haplotyp je skupina genů zděděných společně po jednom rodiči). Výskyt těchto haplotypů ve spojení s citlivostí na lepek existuje, ale pohybuje se od 50 %23-25 do 90 %26

Přenos mikrobiomu – Děti se rodí se sterilním střevem a jsou odkázány na přenos mikrobioty matkou, prostřednictvím vaginálního porodu a kojení, aby se u nich vyvinul zdravý mikrobiom. Mikrobiota hraje zásadní roli ve vývoji a funkci mozku a narušení mikrobiomu v raném věku může mít dlouhodobé důsledky, včetně zvýšené náchylnosti k citlivosti na lepek.

Toxická zátěž – Hromadění toxinů v těle je spojeno s přecitlivělostí a zhoršenou tolerancí imunitního systému. Zdá se, že jeden nebo více spouštěčů, jako je lepek, vyvolává reakci u osob s vysokou toxickou zátěží27. Dědičná toxická zátěž v děloze může být také faktorem u dětí, u nichž se vyvinula citlivost na lepek.

Klíčové body:

  • Citlivost na lepek je komplexní a může se projevovat jinými příznaky než celiakie
  • Ukázalo se, že citlivost na lepek je společným faktorem u ADHD, ASD, deprese, úzkosti a ataxie
  • Bílkovinné frakce v lepku mohou narušit normální střevní rovnováhu a zapojit imunitní systém
  • Sloučeniny podobné morfinu, které se uvolňují při trávení lepku, mají opioidní účinky
  • .podobné účinky na mozek
  • Zdraví střevní výstelky a rovnováha mikrobioty mohou hrát klíčovou roli v citlivosti na lepek
  • Existuje genetická souvislost s citlivostí na lepek
  • Vysoká toxická zátěž může mít vliv na imunitní toleranci vůči lepku

Bezlepková dieta

Lepek představuje riziko pro některé děti a dospělé a může mít velký vliv na fungování mozku. Je zřejmé, že mnoha lidem s citlivostí na lepek se při bezlepkové dietě uleví od mnoha jejich příznaků. U některých se přínosy dostaví během několika dnů nebo týdnů, u jiných to trvá déle. Za zvážení stojí také doplněk probiotik, aby se obnovila případná nerovnováha. Pokud zvažujete bezlepkovou dietu nebo probiotika, je vždy nejlepší spolupracovat s dobře vyškoleným a zkušeným odborníkem na funkční zdraví.

Přehled

Gluten může představovat nebezpečí a mít velký vliv na fungování mozku. Vyhýbání se potravinám obsahujícím lepek může výrazně snížit psychické i neurologické příznaky.

  1. Niederhofer H, Pittschieler K. (2006) A preliminary investigation of ADHD symptoms in persons with celiac disease. Časopis Journal of Attention Disorders. 10:200-204.
  2. Peltola M, Kaukinen K, Dastidar P, Haimila K, Partanen J, Haapala AM, et al. (2009) Hipokampální skleróza u refrakterní temporální epilepsie je spojena s citlivostí na lepek. Journal of Neurology, Neu-rosurgery and Psychiatry. 80:626-630.
  3. Ruuskanen A, Kaukinen K, Collin P, Huhtala H, Valve R, Maki M, et al. (2010) Positive serum antigliadin antibodies without celiac disease in the elderly population: Záleží na tom? Scandinavian Journal of Gastroenterology. 45:1197-1202.
  4. Jackson, J. R., Eaton, W. W., Cascella, N. G., Fasano, A., & Kelly, D. L. (2012). Neurologické a psychiatrické projevy celiakie a citlivosti na lepek. Psychiatric Quarterly, 83(1), 91-102.
  5. Dickerson F, Stallings C, Origoni A, Vaughan C, Khushalani S, Leister F, et al. (2010) Markers of gluten sensitivity and celiac disease in recent-onset psychosis and multi-episode schizophrenia. Biological Psychiatry. 68:100-104.
  6. Hadjivassiliou M, Boscolo S, Davies-Jones GA, Grunewald RA, Not T, Sanders DS, et al.(2002) The humoral response in the pathogenesis of gluten ataxia. Neurology. 58:1221-1226.
  7. Hadjivassiliou M, Grunewald RA, Davies-Jones GA. (2002) Citlivost na lepek jako neurologické onemocnění. Časopis pro neurologii, neurochirurgii a psychiatrii. 72:560-563.
  8. Hollon J., et al. (2015) Effect of Gliadin on Permeability of Intestinal Biopsy Explants from Celiac Disease Patients and Patients with Non- Celiac Gluten Sensitivity. Nutrients 7.3 1565-76.
  9. Palova-Jelinkova L, Rozkova D, Pecharova B, Bartova J, Sediva A, Tlaskalova-Hogenova H, et al. (2005) Gliadin fragments induce phenotypic and functional maturation of human dendritic cells. Journal of Immunology. 175:7038-7045
  10. Cooper, E. L. (2003). Neuroimunologie autismu: mnohostranná hypotéza. International journal of immunopathology and pharmacology, 16(3), 289-292.
  11. Hadjivassiliou M, Williamson CA, Woodroofe (2004) N. The immunology of gluten sensitivity: Přesahující hranice střeva. Trendy v imunologii. 25:578-582.
  12. Amarri, S., Alvisi, P., De Giorgio, R., Gelli, M. C., Cicola, R., Tovoli, F., … & Volta, U. (2013). Protilátky proti deamidovaným gliadinovým peptidům: přesný prediktor celiakie v kojeneckém věku. Journal of clinical immunology, 33(5), 1027-1030.
  13. Jackson, J. R., Eaton, W. W., Cascella, N. G., Fasano, A., & Kelly, D. L. (2012). Neurologické a psychiatrické projevy celiakie a citlivosti na lepek. Psychiatric Quarterly, 83(1), 91-102.
  14. Palova-Jelinkova L, Rozkova D, Pecharova B, Bartova J, Sediva A, Tlaskalova-Hogenova H, et al. (2005) Gliadin fragments induce phenotypic and functional maturation of human dendritic cells. Journal of Immunology. 175:7038-7045
  15. Zubareva, O. E., & Klimenko, V. M. (2013). Zvýšení hladin prozánětlivých cytokinů v raném věku jako rizikový faktor pro rozvoj nervové a psychické patologie. Neuroscience and Behavioral Physiology, 43(4), 535-541.
  16. Sapone A, Lammers KM, Mazzarella G, Mikhailenko I, Carteni M, Casolaro V, et al. (2010) Differential mucosal IL-17 expression in two gliadin-induced disorders: Senzitivita na lepek a autoimunitní enteropatie celiakie. International Archives of Allergy and Immunology. 152:75-80.
  17. Marsh, M. N. (1992). Gluten, major histocompatibility complex, and the small intestine: a molecular and immunobiologic approach to the spectrum of gluten sensitivity („celiac sprue“). Gastroenterology, 102(1), 330-354
  18. de Magistris, L., Familiari, V., Pascotto, A., Sapone, A., Frolli, A., Iardino, P., … & Militerni, R. (2010). Změny střevní bariéry u pacientů s poruchami autistického spektra a u jejich příbuzných prvního stupně. Journal of pediatric gastroenterology and nutrition, 51(4), 418-424.
  19. Forsythe, P., & Kunze, W. A. (2013). Hlasy zevnitř: střevní mikroby a CNS. Cellular and molecular life sciences, 70(1), 55-69.
  20. Foster, J. A., & Neufeld, K. A. M. (2013). Osa střevo-mozek: jak mikrobiom ovlivňuje úzkost a depresi. Trends in neurosciences, 36(5), 305-312.
  21. Hollon J., et al. (2015) Effect of Gliadin on Permeability of Intestinal Biopsy Explants from Celiac Disease Patients and Patients with Non- Celiac Gluten Sensitivity. Nutrients 7.3: 1565-76.
  22. Critchfield JW, van Hemert S, Ash M, Mulder L, Ashwood P. (2011) The potential role of probiotics in The management of childhood autism spectrum disorders. Gastroenterologický výzkum a praxe. 161358.
  23. Bizzaro, N., Tozzoli, R., Villalta, D., Fabris, M., & Tonutti, E. (2012). Nejmodernější otázky celiakie a nesnášenlivosti lepku. Clinical reviews in allergy & immunology, 42(3), 279-287.
  24. Monsuur AJ, Wijmenga C (2006) Understanding the molecular basis of celiac disease: what genetic studies reveal. Ann Med 38:578-591.
  25. Mazzarella G, Maglio M, Paparo F, Nardone G, Stefanile R, Greco L, van de Wal Y, Kooy Y, Koning F, Auricchio S, Troncone R: (2003) An immunodominant DQ8 restricted gliadinpeptide activates small intestinal immune response in in vitro cultured mucosa from HLA-DQ8 positive but not HLA-DQ8 negative celiac patients. Gut 52:57-62.
  26. Hadjivassiliou M, Grunewald RA, Chattopadhyay AK, Davies-Jones GA, Gibson A, Jarratt JA, et al. (1998) Clinical, radiological, neurophysiological, and neuropathological characteristics of gluten ataxia. Lancet. 352:1582-1585.
  27. S. J. Genuis, (2010) Sensitivity-related illness: the escalating pandemic of allergy, food intolerance and chemical sensitivity (Nemoci spojené s přecitlivělostí: stupňující se pandemie alergií, potravinových intolerancí a chemické senzitivity). Science of the Total Environment, roč. 408, č. 24, s. 6047-6061

.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.