Ukázalo se, že 20. století je na matematické génie přinejmenším stejně bohaté jako 19. století, ne-li ještě bohatší. Na tom není vůbec nic divného, zvláště když si uvědomíme, jak důležitou se matematika stala ve světě, kde každoročně přibývají tisíce doktorů právě v této profesi. Takový nárůst zájmu je pravděpodobně důsledkem četných nových oblastí a oborů, jako je teorie snopců, teorie uzlů, teorie grafů, teorie grup, funkcionální analýza a teorie modelů.
Kdo byli nejvýznamnější matematici 20. století? Čtěte dále.
G. H. Hardy a Srinivasa Ramanujan
Začátek 20. století se zapíše do paměti britského matematika a jeho indického chráněnce. Nejprve se oba snažili vyřešit Riemannovu hypotézu z minulého století, ale neuspěli. Hardymu však zůstávají zásluhy o reformu britské matematiky, zatímco Ramanujan je znám jako jeden z nejgeniálnějších mozků 20. století.
David Hilbert
Přednáška, kterou Hilbert proslovil na pařížské Sorbonně v roce 1900, patří ve světě matematiky k nejznámějším. Německý matematik David Hilbert hovořil o 23 nevyřešených matematických problémech a nazval je „Hilbertovy problémy“. Tímto okamžikem byl stanoven program matematiky 20. století, který dal myšlenky odborníkům ze všech oborů souvisejících s matematikou. V tuto chvíli je již 10 z 23 problémů zcela vyřešeno, na zbytku se pracuje.
Tento matematik měl poněkud odlišný přístup, který se posunul k axiomatické metodě. Byl tvůrcem několika vět a matematických koncepcí a také slavným vůdcem komunity.
John von Neumann
Když se ve 30. a 40. letech 20. století dostal k moci protižidovský nacistický režim, přesunulo se celé těžiště matematiky jako vědy do Ameriky. Tehdy se mnoho nejlepších matematiků známých v Evropě, jako byli Einstein a Godel, rozhodlo přestěhovat do Ameriky. Jedním z těchto předních odborníků ve světě matematiky byl John von Neumann.
Neumann významně přispěl nejen k matematice, ale také ke kvantové teorii a jaderné fyzice. Podílel se na projektu Manhattan a vývoji vodíkové bomby, což z něj učinilo jednoho z nejpopulárnějších a nejinteligentnějších matematiků 20. století. V neposlední řadě vytvořil konstrukční model digitálního počítače, který pracuje s využitím oddělené struktury pro ukládání dat a instrukcí a výpočetní jednotky.
Claude Shannon
Klaude Shannon, známý jako otec teorie informace, je americký matematik, který odstartoval digitální revoluci století. Pracoval na Booleově algebře a v roce 1937 založil digitální obvod, stejně jako teorii informace a výklad komunikace v roce 1948.
Andre Weil
Andre Weil byl také evropský uprchlík, který je znám jako jeden z největších přispěvatelů k moderní matematice. Jeho věty nám umožnily navázat spojení mezi algebrou, topologií, teorií čísel a geometrií.
Veil navíc založil tajnou skupinu francouzských matematiků pod pseudonymem Nicolas Bourbaki a poskytl nám obrovskou pomoc s matematickými problémy v mnoha knihách o matematice 20. století.
Dědicem tohoto matematika byl Grothendieck.
Alexander Grothendieck
Dědicem Weila byl Alexander Grothendieck, populární a oblíbený matematik 20. století. Právě on v roce 1950 vytvořil nový jazyk, který nám umožňuje vidět matematické struktury novým způsobem, a poskytl nám možnost řešit problémy v teorii čísel, fundamentální fyzice a geometrii.
„Teorie topoi“ je dnes považována za velmi důležitou pro matematickou logiku, zatímco „teorie schémat“ pomohla vyřešit některé Weilovy domněnky z teorie čísel.
Dále nám Grothendieck poskytl důkaz Riemann-Rochovy věty a algebraickou definici fundamentální grupy křivek.
Paul Cohen
Paul Cohen dokázal, že možné velikosti nekonečných množin, tj. hypotéza Cantorova kontinua, mohou být pravdivé i nepravdivé, což bylo řešením jednoho z 23 problémů, které předložil Hilbert. Od tohoto významného objevu se odvíjel nový svět matematiky, kdy moderní matematici museli ověřovat, zda jejich výsledky závisí právě na této hypotéze. Hypotéza dostala název „hypotéza kontinua“.
John Horton Conway
Conway v roce 1970 vytvořil takzvanou „Hru života“ a její pravidla, která představuje příklad automatu, v němž se buňky vyvíjejí a rostou v mřížce. Právě tento „buněčný automat“ je dnes mezi vědci, zejména informatiky, velmi populární.
Kromě toho Conway mnohokrát přispěl k teorii her, teorii čísel, teorii grup a geometrii a vytvořil pojmy jako velký antiprismus, surrealistická čísla a matematické hry.
Velká část největších mozků světové matematiky se narodila, žila a tvořila ve 20. století. Díky pokroku v matematice a informačních technologiích se svět dokáže rychle posouvat a vyvíjet každým dnem víc a víc.