Nikaragua

Jaká je míra sňatečnosti dětí? Jak velkým problémem jsou dětské sňatky?

35 % žen v Nikaragui se vdá nebo vstoupí do svazku před dosažením 18 let věku a 10 % před dosažením 15 let věku.

Přestože se míra dětských, předčasných a nucených sňatků a svazků (CEFMU) v posledních 25 letech postupně snižovala, Nikaragua zůstává zemí s druhou nejvyšší mírou výskytu v regionu Latinské Ameriky a Karibiku.

19 % mužů v Nikaragui je ženatých nebo v manželském svazku před dosažením věku 18 let, což z Nikaraguy činí zemi s druhou nejvyšší prevalencí CEFMU mezi chlapci a dospívajícími na světě.

Běžně uzavírají svazky dospívající dívky s dospívajícími chlapci podobného věku. Takové svazky jsou považovány za normální a obvykle nejsou hlášeny.

Existují v této zemi specifické příčiny dětských sňatků?

Dětské, předčasné a nucené sňatky a svazky (CEFMU) jsou poháněny genderovou nerovností a přesvědčením, že ženy a dívky jsou nějakým způsobem méněcenné než muži a chlapci. V Nikaragui je CEFMU poháněno také:

• Úrovní vzdělání: Dívky a mladiství bez vzdělání nebo jen se základním vzděláním jsou více ohroženi vstupem do svazku před dosažením 18 let. Mnozí se cítí omezováni přesvědčením, že vzdělávání dívek a dospívajících je plýtvání penězi, protože nakonec vstoupí do svazku nebo otěhotní.
• Chudoba: Mnoho dívek a dospívajících je nuceno vstoupit do manželství/svazku, protože jejich rodiny se potýkají s finančními problémy a mohou za to získat peníze. Studie z roku 2015 však ukazuje, že pouze jedna z pěti dívek a dospívajících se domnívá, že vstup do svazku v mladém věku skutečně pomáhá snížit finanční zátěž rodiny.
• Genderové normy: Dívky a dospívající nemají možnost volby a kontroly nad rozhodováním o sňatku a mají omezenou důvěru k tomu, aby své obavy sdělily rodině nebo komunitě.
• Genderové násilí: Některé dívky a dospívající v Nikaragui zvažují vstup do svazku, aby unikly hrozbám sexuálního obtěžování a násilí v jejich domovech, ve škole a na veřejných místech.
• Těhotenství dospívajících: Nikaragua má druhou nejvyšší porodnost mezi dospívajícími v Latinské Americe a Karibiku a téměř 30 % dívek a dospívajících, které vstoupily do svazku, otěhotnělo během téhož roku. Studie UNFPA z roku 2019 zjistila přímou a vysokou souvislost mezi těhotenstvím a předčasnými svazky mezi nikaragujskými dívkami a dospívajícími.
• Politická nestabilita a nucené vysídlení: Politické nepokoje v Nikaragui od dubna 2018 vedly k útěku více než 100 000 Nikaragujců před násilím a porušováním lidských práv, většina z nich do sousední Kostariky. Humanitární prostředí zhoršuje chudobu, nejistotu a nedostatečný přístup ke službám, jako je vzdělávání, což jsou faktory, které jsou hnací silou CEFMU. Ačkoli je genderová nerovnost hlavní příčinou CEFMU jak ve stabilním, tak v krizovém kontextu, v době krize ji rodiny často považují za způsob, jak se vyrovnat s většími ekonomickými obtížemi a ochránit dívky a dospívající před zvýšeným násilím. Ačkoli nám chybí údaje o dopadu této krize na CEFMU mezi nikaragujskými dívkami a dospívajícími, důkazy z jiných prostředí naznačují, že vysídlení je vystavuje zvýšenému riziku CEFMU.

K čemu se tato země zavázala?

Nikaragua se zavázala k odstranění dětských, předčasných a nucených sňatků do roku 2030 v souladu s cílem 5.3 Cílů udržitelného rozvoje.

Nikaragua byla jedním z autorů rezolucí Valného shromáždění OSN o dětských, předčasných a nucených sňatcích z let 2013 a 2014 a rezoluce Rady pro lidská práva o dětských, předčasných a nucených sňatcích z roku 2013.

Nikaragua ratifikovala v roce 1990 Úmluvu o právech dítěte, která stanoví minimální věk pro uzavření manželství na 18 let, a v roce 1981 Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen, která zavazuje státy k zajištění svobodného a plného souhlasu s uzavřením manželství.

Při všeobecném pravidelném přezkumu v roce 2014 Nikaragua podpořila doporučení zajistit, aby se dětská manželství řešila neprodleně, a to zrovnoprávněním minimálního věku pro uzavření manželství pro ženy a muže. Během všeobecného pravidelného přezkumu v roce 2019 Nikaragua souhlasila s přezkumem doporučení k posílení úsilí o prevenci a potírání všech škodlivých praktik vůči ženám a dívkám, včetně dětských, předčasných a nucených sňatků.

Nikaragua je jako člen Organizace amerických států (OAS) vázána Meziamerickým systémem lidských práv, který uznává právo mužů a žen ve věku, kdy mohou uzavřít manželství, a vyzývá vlády, aby posílily reakci na řešení genderově podmíněného násilí a diskriminace, včetně předčasných, nucených a dětských sňatků a svazků, z hlediska respektování vyvíjejících se schopností a postupné autonomie.

Nikaragua ratifikovala Meziamerickou úmluvu o prevenci, trestání a vymýcení násilí na ženách (známou jako Úmluva z Belém do Pará) v roce 1995. V roce 2016 doporučil Mechanismus pro následná opatření k Úmluvě z Belém do Pará (MESECVI) smluvním státům, aby přezkoumaly a reformovaly zákony a postupy s cílem zvýšit minimální věk pro uzavření manželství na 18 let pro ženy i muže.

Nikaragua jako člen Hospodářské komise OSN pro Latinskou Ameriku a Karibik (ECLAC) přijala v roce 2013 Konsensus z Montevidea o populaci a rozvoji, který uznává potřebu řešit vysokou míru těhotenství mladistvých v regionu, jež obvykle souvisí s nucenými sňatky dívek. V roce 2016 byla zeměmi ECLAC schválena také Montevideo strategie pro implementaci regionální genderové agendy. Tato agenda zahrnuje závazky, které vlády přijaly v oblasti práv a autonomie žen a rovnosti žen a mužů během posledních 40 let na regionálních konferencích žen v Latinské Americe a Karibiku. Agenda potvrzuje právo dívek a dospívajících na život bez všech forem násilí, včetně nuceného manželství a soužití.

Nikaragua je partnerskou zemí Globálního partnerství pro vzdělávání (GPE).

Jaký je minimální právní rámec týkající se manželství?“

Nový zákon o rodině v roce 2014 zvýšil minimální zákonný věk pro uzavření manželství na 18 let pro dívky a chlapce.

Zákonní zástupci dívek a chlapců však mohou dát souhlas k uzavření manželství v 16 nebo 17 letech. Pokud s tím dojde ke konfliktu, řeší ho soudy ve spolupráci s Národní prokuraturou pro rodinu a Ministerstvem pro rodinu, dospívání a děti.

Zdroj

Ekonomická komise pro Latinskou Ameriku a Karibik (ECLAC), Montevideo consensus on population and development, Regional Conference on Population and Development in Latin America and the Caribbean, 2013, https://repositorio.cepal.org/bitstream/handle/11362/21860/4/S20131039_en.pdf (přístup březen 2020).

Ekonomická komise pro Latinskou Ameriku a Karibik (ECLAC), Montevideo Strategy for Implementation of the Regional Gender Agenda within the Sustainable Development Framework by 2030, Regional Conference On Women in Latin America and the Caribbean, 2016, https://repositorio.cepal.org/bitstream/handle/11362/41013/S1700033_en.pdf?sequence=1&isAllowed=y (přístup březen 2020).

Pokračovací mechanismus k Úmluvě z Belém do Pará (MESECVI), Hemisférická zpráva o sexuálním násilí a těhotenství dětí ve smluvních státech Úmluvy z Belém do Pará, 2016, https://www.oas.org/es/mesecvi/docs/MESECVI-EmbarazoInfantil-EN.pdf (přístup březen 2020).

Instituto Nacional de Información de Desarrollo, Encuesta nicaragüense de demografía y salud: ENDESA 2011/12: informe final, 2012, https://searchworks.stanford.edu/view/11624172 (přístup březen 2020).

Organización Panamericana de la Salud, UNFPA a UNICEF, Acelerar el progreso hacia la reducción del embarazo en la adolescencia en América Latina y el Caribe. Informe de consulta técnica, 2018, https://iris.paho.org/bitstream/handle/10665.2/34853/9789275319765_spa.pdf?sequence=1&isAllowed=y (přístup březen 2020).

Plan International, Counting the Invisible: Using data to transform the lives of girls and women by 2030, 2016, https://plan-international.org/publications/counting-invisible (navštíveno v březnu 2020).

.