Osteoartróza je invalidizující onemocnění související s věkem, u kterého se předpokládá, že jeho výskyt bude v budoucnu narůstat, zejména v rozvinutých zemích.1 Odhaduje se, že osteoartróza je po kardiovaskulárních onemocněních druhou nejčastější příčinou invalidity osob v produktivním věku.2 V současné době nejsou pro léčbu osteoartrózy k dispozici žádné chorobu modifikující látky a jen málo manévrů kromě náhrady kloubu má vliv na příznaky nebo progresi onemocnění. Základem léčby proto zůstává jednoduchá analgezie a NSAID, jejichž cílem je zmírnit bolest a zánět osteoartritických kloubů. NSAID jsou však spojena s nežádoucími účinky, jako je krvácení do zažívacího traktu a renální insuficience, zejména u starších pacientů, což značně omezuje jejich použití. Alternativní léky tlumící bolest jsou proto velmi potřebné a dobře provedené studie nových terapií jsou velmi vítané.
Sengupta a spol.3 popisují studii fáze II přípravku získaného z Boswellia serrata, byliny s dlouhou historií používání v ájurvédské léčbě. Výrobci této látky, společnost Laila Impex (Labbipet Vijayawada, Indie), vyrobili obohacený produkt z extraktu B. serrata a získali americký patent na lék, který je známý jako 5-Loxin®. Účinnou složkou přípravku 5-Loxin® je 3-O-acetyl-11-keto-β-boswellová kyselina, silný inhibitor 5-lipoxygenázy (5-LOX), klíčového enzymu, který se podílí na produkci leukotrienů z kyseliny arachidonové. V dobře provedené studii financované společností Laila Impex a provedené na jedné ortopedické ambulanci indické nemocnice se Sengupta a jeho kolegové zaměřili na zjištění účinku přípravku 5-Loxin® na bolest, fyzickou funkci a ztuhlost kloubů u 75 pacientů s osteoartrózou.
Pacienti byli náhodně rozděleni do tří skupin, které dostávaly denně 100 mg nebo 250 mg přípravku 5-Loxin® nebo placebo, přičemž režim byl rozdělen do dvou dávek denně. Tyto tři skupiny byly dobře sladěny z hlediska věku (rozmezí přibližně 40-60 let), pohlaví, BMI a závažnosti bolesti. Výsledky této malé studie jsou povzbudivé: lék se v obou dávkách ukázal být účinnější než placebo v mnoha výsledných ukazatelích, přičemž u některých pacientů byly účinky zjistitelné již 7. den. Do 90. dne bylo v obou léčebných skupinách ve srovnání s placebovou skupinou pozorováno významné zlepšení skóre bolesti a fyzických funkcí měřených pomocí Western Ontario and McMaster Universities Osteoarthritis Index a vizuální analogové škály; pacienti, kteří dostávali nejvyšší dávku přípravku 5-Loxin® , vykazovali nejlepší výsledky se zlepšením řady ukazatelů účinnosti o 31-66 % ve srovnání s placebem. Užití záchranné medikace však bylo hlášeno „o 16,7 % a 72,2 % vyšší ve skupině s placebem než ve skupinách dostávajících 100 mg a 250 mg přípravku 5-Loxin®“. Tento kuriózní výsledek pravděpodobně odráží malou velikost vzorku, protože celkově uváděné výsledky poskytují důkaz o odpovědi na léčbu přípravkem 5-Loxin® v závislosti na dávce.
Autoři navíc zaznamenali snížení hladiny matrix metaloproteinázy 3 v synoviální tekutině v léčených skupinách ve srovnání se skupinou s placebem, což bylo bráno jako důkaz, že zlepšení symptomů je důsledkem downregulace enzymů rozkládajících chrupavku. Ačkoli by tomu tak mohlo být, mechanismus účinku léku je třeba ještě potvrdit a tyto výsledky, ačkoli naznačují, neprokazují chorobu modifikující účinek.
Mírné gastrointestinální nežádoucí účinky byly rovnoměrně rozloženy ve všech třech skupinách; ve skutečnosti byl počet všech hlášených nežádoucích účinků vyšší ve skupině s placebem ve srovnání s léčebnými skupinami (30 ve srovnání s 18 a 27 u těch, kteří dostávali 100 mg, resp. 250 mg léku). Vzhledem k tomu, že tato studie měla sílu detekovat pouze nejčastější nežádoucí účinky, zůstává však vliv přípravku 5-Loxin® na žaludeční sliznici důležitou nezodpovězenou otázkou. Rozsáhlé studie srovnávající tuto novou látku s paracetamolem a NSAID nebo inhibitory cyklooxygenázy 2 jsou nyní opodstatněné k dalšímu zkoumání její účinnosti i profilu nežádoucích účinků. Budoucí studie by měly rovněž zkoumat přípravek 5-Loxin® ve větším věkovém rozmezí a u pacientů s komorbiditami. Jaterní toxicita je dobře známým omezením inhibitoru 5-LOX zileutonu, který získal v roce 1996 schválení amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv pro léčbu astmatu. Monitorování jaterních funkcí u pacientů užívajících zileuton však umožňuje včasné odhalení závažných jaterních nežádoucích účinků a riziko ireverzibilního poškození se považuje za nízké.3
Likofelon je inhibitor 5-LOX a cyklooxygenázy, který je v pokročilejší fázi vývoje než přípravek 5-Loxin® a již dokončil studie fáze III u osteoartritidy.5 Výsledky prokázaly podobnou účinnost a lepší snášenlivost ve srovnání s naproxenem. Zdá se, že licofelon má chorobu modifikující účinky, protože snižuje objem chrupavky stanovený pomocí MRI.4 Bude zajímavé, zda je 5-Loxin® také chorobu modifikující. Za předpokladu, že v následných rozsáhlejších studiích nebudou zjištěny žádné nežádoucí účinky – což není zdaleka jisté – bude tato nová látka vítaným doplňkem současných přístupů k léčbě osteoartrózy.