Obraz vznikl v době, kdy Friedrich zaznamenal první veřejný úspěch a uznání kritiky kontroverzním Tetschenerovým oltářem. Ačkoli Friedrichovy obrazy jsou krajinomalby, navrhoval a maloval je ve svém ateliéru na základě volně kreslených plenérových skic, z nichž vybíral nejsugestivnější prvky, které začlenil do expresivní kompozice. Opatství v dubovém lese vychází ze studií zřícenin opatství Eldena, které se znovu objevují na několika dalších obrazech. Stejné stromy, v mírně pozměněné podobě, můžeme vidět i na dalších dílech.
Eldenské opatství mělo pro Friedricha dost možná osobní význam, protože bylo během třicetileté války zničeno útočícími švédskými vojsky, která později použila cihly z opatství na stavbu opevnění. Na obraze Friedrich načrtává paralelu mezi těmito činy a využíváním grejfských kostelů jako kasáren francouzskými okupačními vojáky. Pohřeb se tak stává symbolem „pohřbení nadějí Německa na vzkříšení“.
Friedrich mohl začít pracovat na Opatství v dubovém lese v červnu 1809 po pobytu na Rujáně v Neubrandenburgu. Dne 24. září 1810, krátce před výstavou na berlínské Akademii, popsal Carl Frederick Frommann zapadající slunce a půlměsíc na téměř dokončeném obraze.