Žiji v Nizozemsku, s více než 17 miliony obyvatel je to hustě osídlená země, ve které se nám podařilo zajistit využití každého kousku půdy. Půda je nesmírně cenná; ceny za pronájem zemědělské půdy jsou zdaleka nejvyšší v Evropě, a v důsledku toho musí každý kousek půdy přinášet příjem. Dovedete si představit, jak těžké je pro Nizozemce pochopit představu opuštěné zemědělské půdy? Jedná se o půdu, která byla delší dobu vyřazena z produkce. K tomu mohlo dojít z mnoha důvodů. Kromě toho, že půda byla zcela znehodnocena nebo znečištěna, což vedlo ke ztrátě produkce, mohly být dalšími důvody nepříznivé trhy pro zemědělské produkty, nedostupnost potřebné technologie k obhospodařování půdy nebo věk zemědělce a nedostatek nástupců.
Dne 18. listopadu 2020 jsem se zúčastnil velkého semináře: „Dostupnost půdy pro biomasu, energii a další nepotravinářské služby v EU“. Na objednávku Evropské komise, GŘ ENER, a v provedení Wageningen University & Research a partnerů byla provedena studie, která analyzovala skutečnou dostupnost půdy v EU. Ačkoli trend mezi lety 1975 a 2016 jasně ukázal, že výměra využívané zemědělské půdy klesá, rozloha nevyužívané zemědělské půdy zůstala mezi lety 2005 a 2016 stabilní a v průměru činila nejméně 1 737 200 km2. To odpovídá rozloze přibližně 41násobku rozlohy Nizozemska! Doporučuji všem, které to zajímá, aby si zprávu přečetli a zjistili více podrobností; závěr mě skutečně přivedl na jiné myšlenky!“
Je opuštění půdy problémem?“
Konstatování, že opuštění půdy je problém, závisí na perspektivě, z níž se na něj nahlíží. Z hlediska životního prostředí: vegetace na zcela nevyužívané zemědělské půdě se může přirozenou sukcesí změnit na vysoké byliny, křoviny a nakonec po dostatečně dlouhé době na lesní ekosystém. To samozřejmě závisí na klimatických a půdních podmínkách. Na bohatých a vlhkých půdách bude konečným výsledkem pravděpodobně lesní ekosystém. Naopak na chudých suchých půdách v jihovýchodní Evropě se z něj může stát „stepní“ travní porost, který je schopen přežívat mnoho let bez aktivního managementu, jako je kosení nebo pastva, citlivý pro období sucha, ale potenciálně podléhající silné degradaci větrem a vodou. V kombinaci těchto poznatků se závěry IPCCC 2019 konstatuji, že opouštění půdy na chudých suchých půdách může přispívat k degradaci půdy a desertifikaci a tyto půdy ztrácejí svůj potenciál přispívat ke zmírnění dopadů změny klimatu a k zajištění potravinové bezpečnosti.
Odstranění bohaté a vlhké půdy začíná přispívat ke zmírnění dopadů změny klimatu a případně k obnově biodiverzity. Vědci se však zatím neshodují, zda je opuštění půdy hrozbou pro biologickou rozmanitost, nebo příležitostí pro obnovu stanovišť. Zabývat se podrobně otázkou biodiverzity vyžaduje celý blog sám pro sebe. Mohli bychom si však i u těchto bohatých oblastí položit otázku, do jaké míry vede toto neochotné/neplánované opouštění půdy a následná sukcese k optimálnímu využití funkcí, které by tyto opuštěné půdy mohly poskytovat?“
Představte si potenciál, ale buďte si vědomi dopadu
Jsa velmi Holanďanem, těžko vidím takový nevyužitý potenciál, zatímco máme před sebou tak obrovský úkol ve využívání naší půdy. Abychom se vypořádali se změnou klimatu a potřebou vyrábět udržitelněji, máme ambici přejít na více oběhové a biologické hospodářství. Tento přechod povede ke zvýšené poptávce po biomase s cílem nahradit fosilní zdroje obnovitelnými zdroji, například přeměnou na bioprodukty a energii.
Riziko zde spočívá v tom, že produkce biomasy pro bioekonomiku bude konkurovat produkci dostatečného množství kvalitních potravin (což je také výzva). Zavedení pěstování biomasy na této opuštěné půdě může přinést řadu příležitostí – pomyslete na dodatečný příjem, vytvoření nových pracovních míst a přístup k zeleným zdrojům energie. Bohužel zavádění plodin na biomasu není vhodné v každé lokalitě; stinnou stránkou těchto příležitostí je skutečnost, že je poměrně technicky náročné vrátit tuto zemědělskou půdu zpět do produkce, zejména pokud je půda silně degradovaná. Také finanční návratnost není jistá, protože poptávka po bioproduktech není zatím v celé EU dobře zavedena.
Alternativním řešením by tedy bylo zavedení trvalých plodin a agrolesnických systémů. To by mohlo být prospěšné zejména na holé degradované půdě, protože na těchto plochách pomůže založení jakékoliv plodiny, která vytvoří půdní kryt, stabilizovat půdu a snížit její erozi. Kromě toho agrolesnické systémy vytvářejí v půdě uhlík a snižují vyplavování živin, čímž zvyšují celkový stav půdy.
Zde je samozřejmě důležité zdůraznit, že vliv víceletých plodin na biomasu a agrolesnických systémů na uhlík v půdě velmi závisí na stavu opuštěné půdy. Vykácení a obdělávání travnatých ploch, dlouhodobě opuštěných pozemků s hustým keřovým a/nebo lesním vegetačním krytem nebo mokřadů za účelem pěstování víceletých plodin na biomasu má za následek vážný pokles obsahu uhlíku (v nadloží i v podloží). Potenciální pozitivní účinky na biologickou rozmanitost závisí na kontextu krajiny a stanoviště. Například přechod z opuštěné půdy porostlé vegetací na střídavě obdělávanou ornou půdu sníží možnosti úkrytu a rozmnožování savců a ptáků i floristickou rozmanitost. Na druhou stranu obnova degradovaných ploch vytváří velké příležitosti pro návrat biodiverzity.
Půda je součástí řešení. Ale půda nemůže udělat všechno.
Zpráva IPCC z roku 2019 používá výrok „Půda je místo, kde žijeme. Půda je pod rostoucím tlakem člověka. Půda je součástí řešení. Ale půda nemůže udělat všechno. U tohoto blogu mi přišlo opravdu důležité poukázat na to, že existují oblasti půdy, které NEJSOU pod rostoucím tlakem a mohou být důležitou součástí řešení. Přesto má IPCC pravdu, když uvádí, že půda nemůže udělat všechno. Politika může hrát důležitou roli při zvrácení opouštění zemědělské půdy a obnovení aktivní produkce. Zpráva ENER/C2/2018-440 uvádí, že největší vliv by mohla mít zejména společná zemědělská politika (SZP) ve spojení s některými vnitrostátními politikami. Pevně doufám, že to platí i pro novou SZP! Jen jsem se rád podělil o myšlenku, že máme velký nevyužitý potenciál, velký až 1 737 200 km2 (41krát více než Nizozemsko), který by nám mohl pomoci dosáhnout našich společenských cílů v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a potravinové bezpečnosti.
„Analýza skutečné dostupnosti půdy v EU; trendy změn (opuštěná půda, půda s nízkou úrodností, zasolená půda atd.) a možnosti využití energetických plodin“. Odkaz: ENER/C2/2018-440e.
Zvláštní zpráva o změně klimatu, desertifikaci, degradaci půdy, udržitelném obhospodařování půdy, potravinové bezpečnosti a tocích skleníkových plynů v suchozemských ekosystémech (SRCCL). IPCC (zpráva). Získáno 9. srpna 2019.