Dnes si vzpomínám, jak jsem se usmíval od ucha k uchu, když jsem dostal klíče od svého prvního bytu, který měl být jen můj. Po letech pochybných spolubydlení jsem konečně dosáhl svatého grálu londýnského bydlení: vlastního domova (i když samozřejmě pronajatého). Už žádné hádky o mytí nádobí nebo úklid. Už žádné ranní příchody do kuchyně a náhodné chroupání mých cornflakes. Možnost procházet se po městě naostro. Blaženost.
Po několika měsících se však mé počáteční pocity štěstí začaly vytrácet. Cítil jsem se stále izolovanější od přátel, kteří žili daleko, a trávil jsem stále více času sám doma. Když přišla zima, situace se jen zhoršila a moje osamělost se prohloubila v depresi. To, co mělo být úžasnou novou zkušeností, se rychle pokazilo. V té době mi bylo kolem dvaceti let. Všichni známe stereotyp osamělých starých paniček – žen, které žijí samy a celé dny nemluví s nikým jiným než se svými 27 kočkami -, ale já jsem byla mladý muž. Nebyly snad osamělé jen staré ženy – a ne muži?“
No, jak ukazuje nedávný výzkum, odpověď na tuto otázku zní jednoznačně „ne“. Stále častěji jsou to muži – všech různých věkových skupin -, kteří pociťují bolesti osamělosti a samoty. Tento nárůst se objevuje současně s prudkým nárůstem počtu sebevražd mužů, mohlo by to tedy spolu souviset?
Osamělost mužů: nejnovější statistiky
Podle nedávného průzkumu společnosti YouGov ve Velké Británii se téměř každý pátý muž (18 %) přiznal, že nemá jediného blízkého přítele. Navíc každý třetí (32 procent) uvedl, že nemá nejlepšího přítele. U žen byla tato čísla nižší, a to 12, resp. 24 procent, což naznačuje, že muži ve Spojeném království vedou v průměru osamělejší život než ženy.
Na hraně: osamělost – a sebevražednost – mezi muži roste /FotoDuets
Z průzkumu však také vyplývá, že ačkoli se zdá, že muži jsou osamělejší než ženy, ve skutečnosti si méně často pocit osamělosti přiznávají. Protože ačkoli průzkum ukázal, že 44 % britských mužů přiznalo, že jsou osamělí „někdy, často nebo stále“, u žen bylo toto číslo ve skutečnosti vyšší (50 %).
Tuto myšlenku, že muži si nechtějí přiznat žádné pocity mužské osamělosti, podpořila v roce 2017 komise Jo Coxové o osamělosti. Ta provedla průzkum mezi 1 200 muži a 10 % z nich uvedlo, že se k pocitu osamělosti nepřiznají a raději ho tají. Proč je tedy ve Spojeném království a dalších částech vyspělého světa tolik osamělých mužů? Co stojí za fenoménem osamělosti mužů?
Nehovořit o pocitech
Tyto studie naznačují, že mnoho mužů se o své osamělosti raději neotevírá, a tak není divu, že osamělost britských mužů někteří označují za „tichou epidemii“. Mnoho z nás mužů na celém světě by totiž raději mluvilo o čemkoli jiném než o tom, co se v nás odehrává, pokud jde o pocity a emoce! A to zčásti proto, že to znamená otevřít se a ukázat skutečnou zranitelnost.
RELEVANTNÍ:
Mnoho vyrůstajících mužů je naučeno nevyjadřovat svou zranitelnost, protože nám společnost a média ukazují, že je to něco slabého. Bylo nám řečeno, že máme zachovat pevné nervy, „zachovat klid a pokračovat“; muži by neměli vyjadřovat své pocity. Ve skutečnosti je však projevení zranitelnosti někomu jinému jedním z klíčových faktorů, díky nimž lze navázat skutečná, blízká přátelství a porazit osamělost.
Studie z roku 2012 s názvem „Muži a sebevražda: Proč je to společenský problém“ britské charitativní organizace Samaritans zjistila, že i dnes se muži stále srovnávají se „zlatým standardem“, který si cení kontroly, moci a neporazitelnosti: to vše jde proti tomu, aby byli muži zranitelní a mluvili o svých emocích a problémech s duševním zdravím. Tento důvod mužské osamělosti úzce souvisí s druhým faktorem.
Společnost, stigma a toxická maskulinita
Kromě toho, že jsme od útlého dětství vedeni k tvrdosti, je mnoho z nás mužů také podmiňováno k asertivitě a „mužnosti“. Nejen našimi otci (a někdy i matkami), ale i celou společností a reklamou. Ve skutečnosti jsou kolem toho, co znamená být mužem, vytvářeny celé marketingové a reklamní kampaně, které nám vnucují.
Studie Samaritánů také zjistila, že v dětství se muži ve Velké Británii učí, že být „mužný“ neklade důraz na sociální a emocionální dovednosti. Navíc naznačili, že to jasně souvisí s tím, že si muži berou život. Uvádí se to ve studii: „Maskulinita – způsob, jakým jsou muži vychováváni, a role, vlastnosti a chování, které od nich společnost očekává – přispívá k sebevraždám mužů.“
„Mnoho mužů se raději o své osamělosti neotevírá, takže není divu, že osamělost britských mužů byla popsána jako ‚tichá epidemie‘.“
V USA se mezitím dějí podobné věci. Profesorka psychologie a spisovatelka Niobe Wayová zkoumala dospívající chlapce a jejich nejbližší přátelství. Její práce ukazuje, že chlapci v raném dospívání vyjadřují hluboce naplňující vzájemné citové pouto. V době, kdy jsou dospělí, se však tento pocit propojení vytrácí.
Proč? Way naznačuje, že toto „přirozené“ odcizení je ve skutečnosti umělé – je důsledkem toxických odsudků, které vůči chlapcům a mladým dospívajícím mužům vznáší jejich společnost a okolí. V rozhovoru s Markem Greenem pro Upworthy Way vysvětlil: „Chlapci už na konci dospívání vědí, že jejich blízká mužská přátelství, a dokonce i jejich emocionální ostrost, je vystavují riziku, že budou označeni za holčičí, nezralé nebo homosexuální. A tak místo toho, aby se soustředili na to, kým jsou, začínají být posedlí tím, kým nejsou – nejsou dívky, malí chlapci ani, v případě heterosexuálních chlapců, nejsou gayové.“
Výsledek? „Tito chlapci dospívají v muže, kteří jsou samostatní, emocionálně stoičtí a izolovaní,“ říká Way. Tři silné faktory mužské osamělosti. A přestože mnozí z těchto mužů nyní navazují vztahy s rodinami, lze tvrdit, že zažívají skutečný pocit ztráty ze ztráty svých předchozích mužských přátelství.
Méně příležitostí ke sbližování
Výzkum naznačuje, že muži se více sbližují během společných, intenzivních zážitků, například při skupinových sportovních aktivitách nebo službě v armádě. Ženy naproti tomu navazují přátelství snadněji a vidí více možností, navazují kamarádství s jinými rodiči, které potkávají prostřednictvím škol, kroužků nebo sportovních týmů svých dětí. Podle průzkumu YouGov si tímto způsobem našlo přátele 71 % žen, ale pouze 49 % mužů.
SOUVISEJÍCÍ: Robin Hewings, ředitel výzkumu kampaně Campaign to End Loneliness, v rozhovoru pro deník The Times tento rozdíl mezi údaji o osamělosti mužů a žen v průzkumu YouGov 2019 podpořil: „Ženy mají v průběhu svého života častěji širší sociální sítě než muži a tráví více času pěstováním svých stávajících přátelství a poznáváním nových lidí. Pro mnoho mužů jsou klíčová přátelství vzniklá na pracovišti, což může vést k osamělosti a izolaci v důchodu.“
Důchod a osamělý život
Jistě, důchod hraje důležitou roli. Pokud tyto mužské pracovní vztahy nepokračují i po odchodu do důchodu, může to vést k izolaci a osamělosti. Údaje komise Jo Coxové uvádějí, že více než čtvrtina mužů ve věku 65-69 let ve Velké Británii uvedla, že se po odchodu do důchodu cítí osaměle.
A jak ukazuje moje osobní zkušenost s osamělým životem, ne vždy je to tak, jak se zdá. Ve skutečnosti může být pro některé osaměle žijící muže izolující, protože mají méně pravidelných kontaktů s rodinou a přáteli. Podle údajů se počet osaměle žijících lidí ve středním věku ve Velké Británii za posledních dvacet let zvýšil přibližně o polovinu. Nejčastěji se jednalo o muže ve věku 45 až 64 let, přičemž přibližně 1,3 milionu mužů žilo osaměle.
Ženatí
Člověk by očekával, že ženatí muži budou méně osamělí a bez podpory, ale průzkum společnosti YouGov pro Movember z roku 2015 ve skutečnosti ukázal, že britští ženatí muži mají jednu z nejnižších úrovní podpory mimo domov. Ve skutečnosti bylo zjištěno, že o více než 30 % častěji než jejich svobodní kolegové tvrdí, že se nemají na koho obrátit. 
Samotářský stud: muži mají obvykle méně příležitostí ke sblížení než ženy /Prostock-studio
Důležité je, že ženatí muži také více než dvakrát častěji než muži, kteří žijí s partnerkou, ale zůstávají svobodní, tvrdí totéž. To naznačuje, že spíše než dlouhodobý vztah přetrhává stávající přátelské vazby mužů samotné manželství.
Sarah Coghlanová, ředitelka organizace Movember ve Velké Británii, řekla deníku The Telegraph: „
Mužská osamělost a sebevražda
Kromě těchto hlavních příčin mužské osamělosti patří mezi další faktory stěhování od přátel a rodiny, rozchod, nezaměstnanost a úmrtí člena rodiny. Stejně jako já jste pravděpodobně do určité míry zažili osamělost. Ale zatímco osamělost je něco, čím si čas od času projdeme všichni, pokud se rozvine chronická osamělost, může být nebezpečná – nebo dokonce smrtelná: studie z roku 2015 ukázala, že nedostatek sociálních kontaktů je pro naše zdraví stejně škodlivý jako kouření 15 cigaret denně (Holt-Lunstad).
Podle studie komise Jo Coxové přibližně 35 % mužů uvedlo, že se kvůli osamělosti cítí depresivně. A pokud muži kromě osamělosti bojují také s depresemi nebo úzkostmi, pak je docela těžké „zachovat klid a pokračovat“: nakonec se musí něco zlomit, a právě to vidíme v souvislosti s nárůstem problémů s duševním zdravím u mužů.
SOUVISÍ: V roce 2018 vzrostl počet sebevražd ve Spojeném království na nejvyšší úroveň od roku 2002 – více než 6 500 lidí si vzalo život (11,2 na 100 000 obyvatel), což je o 12 % více než v předchozím roce. A z těchto registrovaných sebevražd bylo ohromujících 75 % mužů. Stejně tak v USA je sebevražednost jako celek nejvyšší za poslední desetiletí a v roce 2017 byl počet sebevražd mužů více než třikrát vyšší než počet sebevražd žen. Je tedy zřejmé, že muži si neúměrně často berou život, přičemž velkou roli hraje osamělost.
Boj proti mužské osamělosti
Pro boj s mužskou osamělostí je nezbytné, aby všichni muži – bez ohledu na sexualitu a vztahový status – brali svá přátelství vážně a neustále do nich investovali. Muži tradičně častěji navazují přátelství s někým, koho potkali v baru, hospodě nebo ve sportovních klubech, ale existuje spousta dalších způsobů, jak se seznámit s jinými muži a ženami a bojovat proti mužské osamělosti.
Několik nápadů, jak si mohou osamělí muži najít nové přátele, zahrnuje:
- Přihlásit se do posilovny a vyzkoušet nový fitness kurz, přihlásit se na maraton nebo se přidat k pěší či turistické skupině (ta je skvělá, protože si při chůzi musíte povídat, a navíc získáte výhody pobytu v přírodě).
- Pořiďte si psa a navazujte při venčení konverzaci s ostatními majiteli.
- Seznamte se se sousedy tím, že se přidáte k místní komunitní skupině.
- Využijte sociální sítě k obnovení kontaktů se starými přáteli a pak se pokuste setkat v reálném prostředí.
- Dělejte dobrovolnou práci. Kromě setkávání s novými lidmi, které pomáhá bojovat proti osamělosti, má dobrovolnictví spoustu dalších výhod, například zvyšuje sebevědomí.
Ve Velké Británii vzniklo několik skvělých iniciativ, jejichž cílem je snížit počet osamělých mužů a rozjasnit jejich svět. Tyto případové studie lze prozkoumat a zjistit, co funguje nejlépe.
V Leedsu se program Time to Shine zaměřuje na snížení osamělosti starších obyvatel města. Bylo zjištěno, že pro zapojení mužů do programu je důležité zajistit, aby měli pocit, že mohou nabídnout něco praktického – to se osvědčilo, když byli muži povzbuzováni k dobrovolnické práci v charitativním obchodě.
„Pro boj s mužskou osamělostí je nezbytné, aby všichni muži brali svá přátelství vážně a neustále do nich investovali.“
Mezi další aktivity, které starší muže oslovují, patří ty, které poskytují možnost naučit ostatní dovednostem, například kutilství nebo zahradničení či domácí práce. Ty pomáhají osamělým mužům vytvářet pocit smysluplnosti a pomáhají budovat jejich sebevědomí.
Společná práce: program Men in Sheds pomáhá osamělým mužům ve Velké Británii YouTube/Spool
Jinde zase britská asociace Men’s Sheds pomáhá mužům snižovat osamělost tím, že jim umožňuje navazovat kontakty a užívat si dovedností a společných aktivit. A ano, jak název napovídá, děje se tak v tradičním prostředí starších mužů – v zahradní kůlně. Ve Spojeném království je v provozu více než 500 kůlen a dalších více než 100 se připravuje. A přestože mnoho ze zapojených mužů je v důchodovém věku, projekt přitahuje i mladší osamělé já.
A cut above
Dalším úspěchem zaměřeným na mladší generaci deprimovaných a osamělých mužů ve Velké Británii je Lion’s Barber Collective. Založil ji v roce 2015 holič Tom Chapman a jejím cílem je proměnit holičství v bezpečný diskusní prostor pro muže. Chapman pořádá profesní školení osobně i prostřednictvím videa, která holičům pomáhají, aby se cítili pohodlně při rozhovorech o duševním zdraví se svými klienty.
Intimita stříhání je využívána jako výchozí bod pro rozhovory o depresi, úzkosti apod. Kolektiv navíc doufá, že vzhledem k tomu, že se jedná o pravidelnou a častou událost, mohou klienti navázat se svými holiči vztah a přátelství. Jak Chapmanová vysvětlila časopisu Quartz: „Být v křesle, vést takový rozhovor, kontakt mezi čtyřma očima, lidský kontakt, to se moc často nestává.“
Skupinové zisky: Aktivity jako turistika mohou zahnat mužskou osamělost /illpaxphotomatic
„Ročně nasloucháme v průměru 2 000 hodin. Pokud pomůžeme vyškolit holiče, aby rozpoznali příznaky, kladli správné otázky, naslouchali s empatií a bez odsuzování a pomohli svým klientům najít dostupné zdroje, můžeme pomoci zachránit životy,“ uvedla Chapmanová. Jeho iniciativa, která začala v Devonu, získala uznání a nyní se rozšířila na mezinárodní úrovni do New Yorku a Austrálie.
Readdressing toxic masculinity
Takové iniciativy dělají velké pokroky v pozitivních změnách v oblasti osamělosti a duševního zdraví mužů. A zdá se, že některé společnosti a inzerenti začínají brát na vědomí, že i oni hrají důležitou roli při ovlivňování duševního zdraví a osamělosti mužů.
Pokračujeme-li v tématu péče o muže, holicí společnost Gillette nedávno změnila svůj 30 let starý slogan z „the best a man can get“ na „the best men can be“, aby bojovala proti toxické maskulinitě. Společnost uvedla, že nový slogan a reklama jsou součástí širší iniciativy společnosti Gilette na podporu „pozitivních, dosažitelných, inkluzivních a zdravých verzí toho, co znamená být mužem“.
K tomu, aby se zvrátil znepokojivý trend osamělosti a sebevražd mužů, bude samozřejmě zapotřebí mnohem víc. Ale s rostoucím povědomím a diskusí o duševním zdraví mužů a s úspěšnými iniciativami, jako jsou Men’s Sheds Association a Lion’s Barber Collective, které se rozšiřují po celé Velké Británii i mimo ni, snad brzy nebude tolik osamělých mužů, kteří se snaží vyrovnat se svou izolací.
S tím, jak se bude nadále odbourávat stigma spojené s mužskou osamělostí, by muži měli být schopni stát se zranitelnějšími a cítit se pohodlně, když se otevřou problémům, které se jich týkají. ●
Potýkáte se s problémy s duševním zdravím nebo osamělostí? Ve Velké Británii a Irsku můžete kontaktovat Samaritány na telefonním čísle 116 123 nebo na e-mailové adrese [email protected] či [email protected]. V USA je k dispozici Národní linka prevence sebevražd 1-800-273-8255. V Austrálii je služba krizové pomoci Lifeline na čísle 13 11 14. Další mezinárodní linky pomoci naleznete na adrese www.befrienders.org.
Hlavní obrázek: /Robsonphoto
Napsal Calvin Holbrook
Calvin vydává časopis happiness.com a je také umělcem a milovníkem cestování. Miluje také pěší turistiku, přírodu, plavání, jógu, zpocený tanec a všechno, co je vintage!“