Soundtrack A Little Piece Of Heaven, který zněl jako soundtrack k nejlepšímu filmu Tima Burtona, který nikdy nebyl, byl bodem, kdy Avenged Sevenfold konečně naplno využili Dannyho Elfmana a přivedli na cestu jeho bývalé spolupracovníky z Oingo Boingo Steva Bartka a Marca Manna.
Píseň z roku 2007, v níž se objevují strašidelné klavírní tóny, violy, trombony, klarinety, sbor – dokonce i jeden nebo dva saxofony – poskakuje se stejnou dávkou zlomyslnosti a melancholie a nakonec exploduje ve smršti dementních rohů, bubnů, výkřiků a smyčců. Asi vás příliš nepřekvapí, že tato píseň, stejně jako mnoho dalších jedinečných momentů Avenged, pochází převážně od bubeníka Jimmyho ‚The Rev‘ Sullivana.
„Bylo to vykouzlení Jimmyho génia,“ potvrzuje kytarista Synyster Gates. „Měl tyhle party v hlavě a pořád hrál na klavír. Kdykoli tam byl nějakej zasranej klavír, vždycky na něj hrál a vždycky to byly originální věci. Přitahoval k sobě zasraný davy všech našich kamarádů a my se nemohli dočkat, až to uslyšíme, ty nový sračky. Pak to chtěl dokončit, protože to začalo nabírat na obrátkách a refrén ho fakt bavil. Jimmy nebyl člověk, kterej by potřeboval poplácat po zádech, ale na ten refrén byl fakt hrdej. Byl to taky trochu vtip; když ho zpíval, bylo to něco jako Scooby-Doo. Myslel si, že je to taková kýčovitá znělka, tak chytlavá a tak sirupovitá. Prostě mu přišlo vtipné to srovnat s textem. Všem se nám to líbilo.“
Aha, ano, ten text. Jestliže Kousek nebe zní jako zapomenuté pokračování Noční můry před Vánoci, čte se jako něco z plnohodnotného torture porn hororu a vypráví příběh muže, který zavraždí svou drahou polovičku a uchovává její tělo pro své nekalé potřeby. Až na to, že ona pak vstane z mrtvých a zabije ho. Pak se vrátí z mrtvých on a ti dva se spojí v nesvaté manželství, aby se vydali na velkou romantickou vyvražďovačku. Hele, tohle není Coldplay, jasný? „Musel ji bodnout padesátkrát, nemůžu tomu uvěřit. Vyrval jí srdce přímo před očima. Eyes over easy, eat it eat it eat it!“ křičí The Rev v předzpěvu a kapela se očividně baví tím, že vytváří komicky násilný příběh, který by v určitých částech Twitteru vyvolal zhroucení, kdyby byl vydán dnes.
Podivuhodné je, že přestože jde o jednu z výrazných písní na jejich stejnojmenném albu, skladba se málem vůbec nedostala do výběru, M Shadows museli pořádně zatlačit na zbytek kapely, aby jeden ze svých nejpropracovanějších počinů uvedli v život.
„Chtěli jsme ji dát na halloweenské EP, tak jsme na ní začali pracovat,“ vysvětluje Syn. „Ale měli jsme tolik písniček a desku jsme si produkovali sami… abych byl upřímný, Jimmymu a mně se na ní nechtělo pracovat, protože aranže byly tak monumentálním počinem. Tak nějak jsme to vzdali a ke cti Mattovi slouží, že pořád tlačil a tlačil a tlačil. Chtěl to na Halloween. Upřímně řečeno, nechtěl jsem dělat halloweenské EP. Chtěl jsem jen dokončit to zasraný album a Jimmy byl na stejný vlně.“
Konec, když Shadows přesvědčili zbytek kapely, že je to úkol, který stojí za to dotáhnout do konce, začaly věci ve studiu zapadat do sebe a kapela si uvědomila, že narazila na zlato.
„Ta písnička začala žít,“ vzpomíná Syn. „Ve chvíli, kdy jsme ji začali nahrávat, všichni věděli, že máme něco výjimečného. Když se hvězdy takhle seřadí a máte Steva Barteka a Marca Manna – kluky z Oingo Boingo – tak víte, že děláte něco zatraceně šíleného a velkého.“
Jakmile lidé kolem kapely poprvé slyšeli hotovou píseň, věděli, že to nemůže být jen skladba na EP – musí se stát základním kamenem dalšího alba.
„Vzpomínám si, že když to slyšel label, řekli: ‚Tohle není písnička na halloweenské EP. Tohle musí být na desce,'“ říká Syn. „Měli jsme trochu strach dát něco takového na desku, ale celé naše tehdejší motto a étos byla kurevská nebojácnost. To album je zkurvený kompendium směšnosti! Ha ha ha! Jsou tam auto-tuned vokály a country písničky a podobný sračky, takže bychom se zpronevěřili sami sobě a chovali se jako největší pokrytci ze všech, kdybychom to neudělali.“
S odstupem více než deseti let Syn vzpomíná na A Little Piece Of Heaven jako na jedno z měřítek, podle kterých se Avenged Sevenfold budou vždycky poměřovat, a je naprosto spokojený, že tomu tak je.
„Jsem strašně vděčný, že jsme to udělali, protože mám pocit, že máme píseň, která obstojí ve zkoušce času a je jednou z nejlepších písní, jaké kdy byly napsány, podobně jako Bohemian Rhapsody nebo Stairway To Heaven. I když jsem ji nenapsal já, jsem asi ještě víc hrdý na to, že jsem toho mohl být svědkem z pohledu fanouška a že to byl můj nejlepší kamarád, kdo ji vytvořil.“