Nový výzkum naznačuje, že přerušovaný půst by mohl snížit výskyt rakoviny a obezity, snížit stres a dokonce nám prodloužit život, ale výhodám této diety stojí v cestě značné překážky. Namísto typického současného stravovacího plánu tří jídel denně, která jsou rozložena rovnoměrně během dne, se přerušovaný půst projevuje tím, že lidé vtěsnají svá jídla do pouhých několika hodin.
Není to nový koncept, ale v posledních letech se prosadil s rozmachem takzvaných „paleo“ diet a větší pozorností věnovanou atypickým stravovacím režimům. Současně se studie zabývaly možnými přínosy pro zdraví a životní styl a zaměřily se na to, jak může přerušovaný půst vyvolat tzv. metabolickou změnu, kdy tělo přechází z využívání energie založené na glukóze na energii založenou na ketonech.
Obvykle ti, kteří dodržují plán přerušovaného půstu, jedí každý den v rámci šestihodinového okna a poté se postí zbývajících 18 hodin, i když někteří to prodlužují až na 20 hodin. Potenciální výhody z toho plynoucí se netýkají jen hubnutí. Podle nového přehledu doktora Rafaela de Cabo a doktora Marka P. Mattsona, z John Hopkins University School of Medicine, „mnoho zdravotních přínosů přerušovaného půstu není pouze výsledkem snížené produkce volných radikálů nebo úbytku hmotnosti.“
Přínosy přerušovaného půstu
Podle přehledu „přerušovaný půst vyvolává evolučně konzervované, adaptivní buněčné reakce, které jsou integrovány mezi orgány i uvnitř orgánů způsobem, který zlepšuje regulaci glukózy, zvyšuje odolnost vůči stresu a potlačuje zánět“. Během období půstu by se tělesné buňky za normálních okolností přesunuly do procesů, při nichž se odstraňuje nebo opravuje poškození a řeší se buněčný stres. Vzhledem ke kadenci jídla typické stravy však tyto procesy nemají mnoho času na práci.
Jedním z nejznámějších přínosů přerušovaného půstu je změna způsobu, jakým tělo získává energii. Po jídle se k výrobě energie využívá glukóza z potravy, tuk se ukládá k pozdějšímu využití. Při půstu se tento tuk naopak odbourává, přičemž játra přeměňují pomocné tuky na ketolátky.
Tyto ketolátky nejsou jen známkou odbourávání tuku, ale fungují jako „silné signální molekuly“ pro naše buňky a orgány. Mohou například ovlivňovat tvorbu bílkovin, molekul a genů, které ovlivňují mimo jiné faktory, jako je stárnutí, neurodegenerativní poruchy a celkové zdraví. Jiné studie zjistily, že přerušovaný půst může také pomoci zlepšit regulaci glukózy, regulovat krevní tlak a snížit množství tělesného tuku.
Problém s přerušovaným půstem
Ačkoli vědecké poznatky jsou možná podložené, mnohem větším problémem je změna životního stylu při přerušovaném půstu, uzavírají autoři studie. Možná největší problém spočívá v tom, že prostě nejsme zvyklí abstinovat po delší dobu dne.
„Za prvé, strava sestávající ze tří jídel a svačin každý den je v naší kultuře tak zakořeněná, že o změně tohoto stravovacího vzorce budou pacienti nebo lékaři uvažovat jen zřídka,“ naznačují. „Hojnost potravin a rozsáhlý marketing ve vyspělých zemích jsou také hlavními překážkami, které je třeba překonat.“
Existují také překážky, které brání držení takové diety, jako je nevyhnutelný hlad, podrážděnost a ztráta koncentrace. Ta se obvykle omezuje na první měsíc, upozorňují vědci, ale během tohoto období může představovat významnou překážku a závisí na tom, zda zdravotníci dají jasně najevo, že jde o dočasný vedlejší účinek. Problémem je, jak se také naznačuje, že samotní lékaři často nemají dostatečné vzdělání, aby dokázali dobře poradit s přerušovaným půstem.
Mohla by přerušovaný půst nahradit pilulka?“
Jednou z dalších cest výzkumu, především na zvířecích modelech, je hledání farmakologické alternativy: pilulky, která by kopírovala výhody přerušovaného půstu. To zahrnovalo léky, které představují stejnou výzvu pro metabolický systém těla jako půst nebo které specificky spouštějí takové procesy, které probíhají během ketózy.
K pilulce, která by to dokázala, však máme ještě daleko. Podle vědců „dostupné údaje ze zvířecích modelů naznačují, že bezpečnost a účinnost takových farmakologických přístupů bude pravděpodobně nižší než u přerušovaného půstu“. Stručně řečeno, pokud chcete dosáhnout nejlepších výsledků, musíte držet dietu.
Nejlepší dieta při přerušovaném půstu
Existuje několik dietních struktur, které všechny spadají pod souhrnný pojem „přerušovaný půst“, a neexistuje jeden jediný dokonalý stravovací plán pro každého člověka. Nejběžnější je pravděpodobně denní časově omezený stravovací režim, kdy jíte v rozmezí přibližně šesti hodin a poté se po zbývající dobu 18 hodin vyhýbáte jídlu.
V úvahu však připadá také režim přerušovaného hladovění 5:2. V tomto případě se jedná o tzv. Ten omezuje denní kalorický příjem na pouhých 500 kalorií ve dvou dnech v týdnu a ve zbývajících pěti dnech se pravidelně zdravě stravuje. Ať už si zvolíte jakoukoli strukturu, měli byste se zaměřit také na cvičení a stravování.
Co by však přerušovaný půst neměl být, je náhlý zásah do systému. To je přinejmenším recept na rychlé vzdání se diety. Místo toho se doporučuje čtyřměsíční přechodné období – nejlépe s pravidelným sledováním tělesné hmotnosti spolu s hladinou glukózy a ketolátek – v naději na dlouhodobou změnu chování, která maximalizuje potenciální přínos diety pro zdraví.