Patentoví trollové: Přítel nebo nepřítel?

duben 2014

Robert L. Stoll, partner, Drinker Biddle & Reath LLP, Washington, USA a bývalý komisař USPTO pro patenty

Trollové z pověstí byli ošklivá stvoření, která žila pod mosty, vybírala od cestujících poplatky za bezpečný přechod rozbouřených vod a hrozila škodou těm, kteří odmítli zaplatit. Trollové a jim příbuzní duchové strašili noční můry našich dětí po celé generace. V roce 1999 však právník společnosti Intel Corporation Peter Detkin začal tento termín používat k označení společností, které neměly žádné produkty a podávaly podle něj neopodstatněné patentové žaloby.

Termín se od té doby vžil a je nyní široce používán pro charakterizování činností subjektů, které nepraktikují (non-practicing entities, NPE), nebo subjektů, které prosazují patenty (patent assertion entities, PAE). Skutečnost, že pan Detkin se stal spoluzakladatelem společnosti Intellectual Ventures, která je obecně vnímána jako archetyp moderního patentového trolla, vyvolala v komunitě duševního vlastnictví nejeden křivý úsměv. Možná, že náš kolektivní podvědomý strach z dětství z původního trolla je jedním z důvodů, proč je pro média, naše volené představitele a dokonce i pro některé chytré generální ředitele snadné očerňovat moderní trolly za všechno, co dělají. Pan Detkin asi lituje dne, kdy začal tento termín používat.

Ačkoli se tento článek zaměřuje na zkušenosti z USA, problémy s patentovými spory připisovanými NPE již existují i v jiných jurisdikcích. Například Německo je v Evropě preferovaným místem pro NPEs. Začátkem tohoto roku Korejská republika upravila své zákony, aby ochránila místní technologické společnosti před NPE, které několikrát zažalovaly jednu velkou technologickou firmu. Vzhledem k tomu, že zpeněžování patentů po celém světě stále roste, nebude trvat dlouho a tyto problémy se dostanou do popředí v mnoha dalších jurisdikcích.

Co definuje trolla? Většina se shodne na tom, že do této kategorie patří společnosti, které nevyrábějí produkty a jejichž úkolem je skupovat patenty za účelem jejich uplatnění proti ostatním. Zdá se však, že existuje tolik permutací této základní formulace, kolik je společností. Co velké výrobní společnosti, které mají divize, jež nakupují patentová portfolia za účelem jejich prosazování? Co společnosti, které vyčlení své nevyužité patentové portfolio do dceřiné společnosti, která je zcela nebo částečně vlastní a která tyto patenty uplatňuje? Co společnosti, které skupují portfolia za účelem obrany a nutí společnosti, aby se k nim připojily za účelem ochrany? A co univerzity? Ty nevyrábějí produkty. Většina by řekla, že univerzity do této kategorie nepatří, protože poskytují licence společnostem, které vyrábějí výrobky, na něž se vztahují jejich patenty. Ale co když univerzita prodá své patenty NPE s dohodou o podílu na zisku?“

Jak vyplývá z výše uvedeného, definovat trolla je velmi obtížné. Někteří dokonce tvrdí, že Thomas Edison, jeden z nejplodnějších vynálezců v USA, byl raným trollem, který usiloval o licence na patenty, které neplánoval vyrábět.

Zpeněžení patentů na trhu může podnítit inovace a podpořit hospodářský růst a tvorbu pracovních míst. Mnoho vynálezců prostě rádo vynalézá. Někteří nemají zájem nic vyrábět, ale raději by se vrátili do laboratoře a lovili další nový průlomový objev. V případě trollů mají vynálezci a další subjekty na sekundárním trhu kupce, který je ochoten za cenné patenty zaplatit: subjekt, který jim pomůže sklízet plody jejich úsilí. Je všeobecně známo, že patenty jsou majetkem a stejně jako jakýkoli jiný majetek mohou být volně kupovány a prodávány, pokud neexistují žádné antimonopolní problémy.

Do nástupu éry trollů měli drobní vynálezci, věřitelé zkrachovalých společností s rozsáhlým portfoliem patentů a společnosti s mnoha patenty na technologie, které již neplánovali využívat, jen málo možností, jak je zpeněžit. V některých případech velké společnosti odmítly tato aktiva koupit nebo jim poskytnout licenci a vsadily na to, že budou moci pokračovat v porušování práv, protože náklady na vymáhání patentů vylučovaly schopnost majitelů vymáhat svá práva. Tváří v tvář nákladnému vymáhání práv a omezeným sekundárním trhům se někteří podnikatelé v odvětví finančních služeb a v sektoru rozvíjejících se technologií, kteří nebyli obeznámeni se světem patentů, rozhodli nehrát si na patentovém pískovišti.

Rozvíjející se využívání patentů trolly vyžadovalo nové strategie a nové obchodní plány mnoha silných společností. Narušení způsobené zneužívajícím chováním v soudních sporech v podnikovém světě vyvolalo nejistotu a strach. Tam, kde obvykle tleskáme inovacím jak ve vědecké oblasti, tak při vytváření bohatství v náročném světě peněžních trhů, vzestup trollů mnohé přiměl plakat!“

V čem je problém? Je jich mnoho!

Častým steskem se stala kvalita uplatňovaných patentů. Žalobci až příliš často využívají nekvalitní patenty k vymáhání vyrovnání od malých společností, které si nemohou dovolit bránit se u soudu, nebo požadují licenční poplatky od velkých společností, které prostě chtějí, aby nákladný a časově náročný případ zmizel.

Náklady na soudní spor o neplatnost a/nebo neporušení patentového nároku uplatněného proti malé společnosti v USA ji mohou přivést na mizinu a nahnat strach generálnímu řediteli, který se právě pouští do podnikání. Mnoho malých podniků, z nichž většina nemá vlastního patentového poradce, je v panice nuceno uzavřít dohody, které výrazně oslabují jejich schopnost růstu. Právní poplatky na obranu proti takovým žalobám mohou být zničující.

Neznalí majitelé malých a malých obchodů po celých Spojených státech dostávají vágní právnické dopisy s požadavky na údajné porušení práv při používání běžného kancelářského vybavení, jako jsou kopírky, skenery, technologie pro sledování zásilek nebo základní WiFi. Jedná se o koncové uživatele, kteří legálně zakoupili zařízení od známých výrobců. Tisíce z nich však žalují NPE o malé částky – běžné jsou dopisy s požadavky na licenční poplatky ve výši pouhých 1 000 USD – v rámci strategie, jak si vytvořit prostředky k pozdějšímu útoku na lépe situovaného výrobce.

Pro inovativní společnosti je dobré vědět, s kým mají co do činění, a důkladně znát prostředí, ve kterém působí, ale žalobci často převádějí patentové zájmy na fiktivní společnosti. Ve skutečnosti se tím maskuje vlastnictví určitého práva a potenciálním nabyvatelům licence se znemožňuje zjistit, zda mají práva na všechny společně vlastněné patenty vztahující se na výrobek, který chtějí vyrábět. Bez znalosti skutečné zainteresované strany je nabyvatel licence zranitelný vůči opakovaným útokům ze strany téhož mateřského subjektu.

Řešení

Výše uvedené typy problémů, které existují v současném patentovém systému, jsou reálné. Představují překážky pro další inovace a tvorbu pracovních míst. Jejich náprava však nevyžaduje komplexní definici trolla. Paní spravedlnost má účelově zavázané oči. Spravedlnost v USA by měla být vykonávána objektivně bez ohledu na to, kdo vystupuje před soudem. Stejně tak při řešení chování podobného trollům. Není třeba hodnotit identitu aktéra, ale charakter jednání. Musíme zajistit, aby byly postihovány neseriózní, dravé akce, a musíme zabránit typům zneužívajících taktik, jichž jsme svědky v poslední době a které poškozují naši inovační kulturu.

Zákon America Invents Act z roku 2011 učinil významný krok vpřed, když stanovil několik rychlejších a méně nákladných postupů pro vyřazení improvizovaně udělených patentů ze systému. Patří mezi ně:

• Inter Partes review, který umožňuje třetí straně napadnout udělený patent na základě dřívějšího stavu techniky;
• Post grant review, který umožňuje napadnout jakýkoli patent „first-to-file“ z jakéhokoli zákonného důvodu během prvních devíti měsíců od vydání patentu; a
• Nedávno uzákoněný přechodný postup „Covered Business Methods“, který umožňuje napadnout z jakéhokoli důvodu patent na netechnické finanční služby nebo výrobky.

Ačkoli jsou tato řízení nová a bude nějakou dobu trvat, než se vyhodnotí jejich plný dopad na patentový systém, představují relativně levný způsob, jak napadnout patenty, které neměly být nikdy vydány USPTO, a omezit tak jejich použití v neopodstatněných soudních sporech.

Nejúčinnějším způsobem, jak odstranit příliš široké a nekvalitní patenty a omezit predátorskou činnost, je zajistit, aby špatné patenty nebyly vůbec vydány. Trollové nevydávají vlastní patenty! USPTO je agentura, která je financována z poplatků, jež přihlašovatelé platí za přezkoumání svých přihlášek, a přesto Kongres po léta tyto prostředky agentuře odváděl. Bez těchto prostředků je USPTO omezován. Není schopen získat všechny dostupné databáze staršího stavu techniky potřebné k přesné rešerši veřejně dostupných materiálů a není schopen poskytnout svým patentovým průzkumníkům čas, který potřebují k řádnému přezkoumání obdržených přihlášek. Kromě toho je první obětí nedostatečného financování odborná příprava. V důsledku toho nejsou průzkumoví referenti vyškoleni tak, aby se soustředili na zajištění umožňujících zveřejnění a dobře ohraničených nároků. To zase vede k větší nejistotě a většímu počtu zbytečných soudních sporů.

Pod vlivem nemístného zaměření na trolly se americký Kongres a americká administrativa opět zaměřují na patentovou reformu, která, jak doufají, dále omezí zneužívající praktiky bez ohledu na definici aktéra. Sněmovna reprezentantů USA, v pravděpodobně nejpolarizovanější době, schválila zákon o patentové reformě a nyní se čeká na opatření Senátu USA. Řada současných diskusí se zabývá otázkou skutečné zainteresované strany a zákonodárci se snaží najít způsoby, jak identifikovat majitele patentů, aniž by požadavky byly příliš zatěžující. Další návrhy se týkají určité formy ustanovení „poražený platí“, kdy se od neopodstatněných žalob odrazuje tím, že poražený musí zaplatit odměny advokátům obou stran. V ideálním případě tato ustanovení zmírní současné standardy pro přiznávání odměn advokátů, ale ponechají soudům, které mají k řízení nejblíže, určitou volnost při posuzování situace a umožní Soudcovské konferenci vypracovat předpisy.

Další části projednávaného návrhu zákona by zvýšily požadovanou specifičnost žalobních podání a omezily zneužívání dopisů s výzvami. Pokud budou obě opatření správně formulována, mohla by zvýšit transparentnost systému a přispět k omezení predátorských aktivit.

Jedno ustanovení, které bylo z projednávání návrhu zákona schváleného Sněmovnou reprezentantů USA oprávněně vypuštěno, se týká toho, aby se nedávno uzákoněný přechodný postup pro kryté obchodní metody (CBM) stal trvalým a rozšířil se na jakýkoli počítačem realizovaný (softwarový) vynález. Vzhledem k tomu, že původní postup CBM je starý jen asi rok, mohlo by jeho rozšíření nyní, při všech ostatních významných změnách, které byly nedávno přijaty a další pravděpodobně budou přijaty, mít vážné škodlivé důsledky. Navíc poskytnutí větší nejistoty v nově vznikajících technologiích počítačově realizovaných vynálezů ztíží malým podnikům v tomto konkurenčním prostředí získání finančních prostředků.

Ačkoli strach z trollů přiměl zákonodárce k řešení některých problémů amerického patentového systému v jeho současné podobě, nakonec musí zákonodárci uvážlivě zaměřit svou pozornost na možnost zneužití nejen tzv. trolly, ale kýmkoli. Vytvoření spravedlivějšího a transparentnějšího patentového systému USA prospěje americké ekonomice, podpoří tvorbu pracovních míst a podnítí inovace, které povedou k vytváření nových vynálezů zlepšujících lidské podmínky.

.