Suplementace borůvkami zlepšuje paměť u starších dospělých | CDhistory

Postup

Případní účastníci byli hodnoceni pomocí nástrojů strukturovaného rozhovoru, aby se určila způsobilost pro zařazení do studie. K získání demografických údajů a informací týkajících se dosaženého vzdělání, současného a minulého zdravotního stavu a užívání léků a návykových látek byl použit dotazník Academic and Medical History Questionnaire (20). Vyloučeny byly osoby s diabetem, poruchou užívání návykových látek nebo diagnostikovaným psychiatrickým či neurologickým onemocněním, stejně jako osoby užívající léky, které by mohly ovlivnit výsledná měření, jako jsou benzodiazepiny. Úroveň zhoršení paměti byla stanovena pomocí klinického hodnocení demence (CDR), které zjišťuje informace od účastníka a informátora (obvykle manžela/manželky nebo dospělého dítěte) o povaze a rozsahu zhoršení kognitivních funkcí, jak se projevuje v každodenních činnostech doma a ve společnosti (21). Hodnotily se oblasti paměť, orientace, řešení problémů, komunitní záležitosti, domácí aktivity a osobní péče a hodnocení jednotlivých oblastí přispělo k celkové klasifikaci CDR, přičemž největší váhu měla oblast paměti. Klasifikace CDR zahrnuje žádné zhoršení, mírné zhoršení a mírnou, středně těžkou a těžkou demenci. Do studie jsme zařadili osoby s mírným zhoršením odpovídajícím mírné kognitivní poruše a vyloučili jsme osoby s klasifikací CDR označující žádné zhoršení a osoby s mírnou, středně těžkou a těžkou demencí. Kromě celkové klasifikace CDR bylo odvozeno také skóre součtu políček. Toto skóre představovalo aritmetický součet hodnocení kategorií v šesti oblastech fungování a sloužilo jako prostředek ke kvantifikaci celkové úrovně funkčního poklesu (22).

Divoká borůvková šťáva byla komerčně připravena ze zralých, zmrazených divokých (lowbush) borůvek (Vaccinium angustifolium Aiton) společností Van Dyk’s Health Juice Products Ltd (Caledonia, Nova Scotia, Kanada) a pro tento výzkum ji poskytla Wild Blueberry Association of North America, Old Town, ME, USA. Bobule byly rozmraženy, vylisovány, přefiltrovány, pasterizovány a poté rozlity do litrových lahví z jantarového skla. Z jednoho kilogramu plodů borůvek se vyrobilo přibližně 735 ml jednodruhové šťávy.

Analýzy byly provedeny na vzorcích šťávy použité v této studii. Nejvíce zastoupenými rozpuštěnými složkami ve šťávě z lesních borůvek byly glukóza, fruktóza a kyselina jablečná a citronová (23). Kolorimetrické měření celkového obsahu fenolických látek ve šťávě ukázalo koncentraci 2,38 g ekvivalentů kyseliny gallové/l (24). Hlavními fenolickými látkami ve šťávě byly ester kyseliny hydroxyskořicové, kyselina chlorogenová v množství přibližně 734 mg/l a flavonoidní antokyany v množství 877 mg kyanidin 3-glukosidových ekvivalentů/l šťávy na základě HPLC analýzy popsané jinde (25). Během skladování může dojít ke ztrátám antokyanů a dalších fenolických látek v borůvkové šťávě. Během přibližně tříměsíčního skladování vzorků šťávy byly stanoveny ztráty celkových fenolických látek 23 % a antokyanů 20 % u šťávy, která byla skladována v chladničce v jantarových lahvích.

Denní spotřeba byla udržována mezi 6 ml/kg a 9 ml/kg pomocí dávkovacího plánu určeného podle tělesné hmotnosti. Jedincům s hmotností 54 až 64 kg bylo předepsáno 444 ml/den, osobám s hmotností 65 až 76 kg 532 ml/den a osobám s hmotností 77 až 91 kg 621 ml/den. Tabulka 1 obsahuje údaje o příjmu fenolických látek a antokyanů stanovené ze vzorků borůvkové šťávy použité v této studii. Tento rozsah dávek odpovídal objemu použitému ve studiích s hroznovou šťávou Concord u lidí (19,26). Účastníci studie byli zaslepeni ohledně doplňku, který dostávali, a bylo jim řečeno, že studijním produktem může být hroznová šťáva, borůvková šťáva nebo bobulový placebo nápoj. Šťáva byla před distribucí skladována v chladírně při teplotě 4 °C. Účastníci byli poučeni, aby šťávu doma chladili a užívali předepsané denní množství ve stejných, rozdělených dávkách s ranním, poledním a večerním jídlem. Každému subjektu jsme poskytli nádoby s vyznačeným individuálním dávkováním, abychom minimalizovali riziko chybného odměření. Doba trvání intervence byla 12 týdnů. Přestože tato doba představovala u lidí mnohem menší procento celkové délky života než u hlodavců, očekávali jsme, že biologická odezva se dostaví v podstatě ve stejném časovém horizontu vzhledem ke shodě mezi předchozími studiemi na lidech a zvířatech. Suplementace borůvkami po podobnou dobu v pokusech se stárnoucími zvířaty prokázala zlepšení kognitivní výkonnosti (12,14). Kromě toho studie s borůvkovou šťávou u lidí v této délce trvání prokázaly příznivé změny zánětlivých markerů a antioxidační kapacity (26).

Subjektům byl při vstupní návštěvě a při průběžné návštěvě v 6. týdnu intervence podáván balený džus. Dodržování protokolu konzumace a vedlejší účinky byly hodnoceny při týdenních telefonických kontaktech a přímým rozhovorem během průběžné a závěrečné návštěvy. Účastníci byli poučeni, aby se po dobu trvání studie vyhýbali bobulovitému ovoci a šťávám a extraktům z bobulovitého ovoce, a byl jim poskytnut seznam potravin a doplňků stravy, kterým se mají vyhýbat. Tento seznam zahrnoval mimo jiné ovoce a nápoje, jako jsou borůvky, ostružiny, třešně, hrozny, hroznová šťáva, granátová jablka, jahody a víno.

Hodnocení bylo provedeno na počátku před léčbou a během posledního týdne intervence. Primárními výsledky byla měření paměťových funkcí, včetně testu verbálního učení ve dvojicích (V-PAL; 27) a kalifornského testu verbálního učení (CVLT; 28). Úlohy párových asociací identifikovaly osoby s postupující neurodegenerací a prokázaly citlivost na časnou a pokročilejší Alzheimerovu chorobu (29) a test V-PAL se ukázal jako citlivý na vývojové změny výkonu mezi mladými ženami, ženami středního věku a staršími ženami (30). Tento úkol vyžaduje, aby se subjekt naučil nové asociace mezi běžnými jednoslabičnými a dvouslabičnými sémanticky nesouvisejícími slovy (např. pomoc-roky). Skóre výkonu V-PAL představuje kumulativní počet správných odpovědí sečtený ze čtyř pokusů učení a testování. CVLT je široce používaná úloha učení a vybavování seznamů, která prokázala citlivost na změny paměti související s věkem, MCI a demencí (31). Zahrnuje 16 položek seznamu běžných slov, která lze seskupit do sémantických kategorií. Nepožaduje se však zakódování nových asociací. K hodnocení retence seznamu slov bylo použito skóre volného vzpomínání. Oba tyto testy verbální paměti byly zařazeny, protože vyvolávají poněkud odlišné kognitivní nároky. Zatímco V-PAL vyžaduje vytváření nových asociací, CVLT zahrnuje získání a uchování seznamu jednotlivých slov. Obě úlohy se spoléhají na hipokampální zpracování, ačkoli úloha s párovými asociacemi může být náročnější na zdroje a potenciálně citlivější na účinky kognitivního stárnutí (32).

Při základní a závěrečné návštěvě byly použity alternativní formy každé paměťové úlohy, takže se neopakoval konkrétní obsah testových položek. Použití alternativních forem podstatně zmírňuje účinky praxe spojené s designem test-retest, zejména s ohledem na paměťové testy (33). Střídavé formy však nemusí eliminovat nárůst výkonu při opakovaném testování související s účinky procedurální praxe, tj. seznámení se s postupem testu (34).

Nálada byla hodnocena pomocí Geriatrické škály deprese (GDS; 35), 30položkového inventáře určeného k hodnocení příznaků deprese u starších dospělých. Měřili jsme také hmotnost a obvod pasu a získali jsme vzorky krve nalačno pro stanovení hodnot sérové glukózy a inzulinu v biochemické laboratoři Všeobecného klinického výzkumného centra (GCRC) na univerzitě v Cincinnati.

Primární statistické analýzy zahrnovaly t-testy závislého vzorku pro stanovení změny od výchozího stavu do závěrečné návštěvy ve výkonnosti paměti, náladě, tělesných antropometrických a metabolických parametrech. Pravděpodobnost chyby typu 1 α jsme stanovili na 0,05, abychom mohli uvádět statisticky významné účinky. Vzhledem k předběžné povaze této studie jsme trendy uváděli při α ≤ 0,10. Pro tyto analýzy jsme také vypočítali statistiku velikosti účinku Cohenova d (36), která je charakterizována jako malá (0,2), střední (0,5) a velká (0,8).

Vzhledem k obavám ohledně nárůstu výkonu při opakovaném testování paměti jsme také provedli analýzu kovariance (ANCOVA), abychom kontrolovali možné účinky procedurální praxe porovnáním paměťových výkonů vzorku borůvek se vzorky hroznového placeba z doprovodné studie. Tyto analýzy izolovaly účinek intervence pomocí výsledného skóre ze závěrečné návštěvy jako závislé míry a odpovídajícího skóre z výchozí návštěvy jako kovariátní míry (37). Cohenovo f (36) představuje statistiku velikosti účinku pro tyto analýzy, které jsou malé (0,1), střední (0,25) a velké (0,40).

.