Diskuse
MRI poskytla klinickým lékařům neinvazivní mechanismus pro detailní zobrazení bederní anatomie, a proto je upřednostňována před CT vyšetřením a prostou radiografií2.
Snímky lze vytvářet v jakékoli rovině a vykazují vynikající kontrast měkkých tkání. V bederní páteři lze pozoruhodně detailně zobrazit paraspinální svaly, meziobratlové ploténky a nervové kořeny. Velikost a tvar páteřního kanálu jsou dobře patrné. MRI umožňuje posoudit hydrataci meziobratlových plotének, což umožňuje odhalit časné známky degenerace plotének3.
Bylo zjištěno, že MRI jasně prokazuje časné abnormality u „normálních“ asymptomatických osob,v takovém případě nemusí přítomnost abnormalit dobře korelovat s klinickými příznaky. Úloha zobrazovacích metod u abnormalit páteře zahrnuje určení možných příčin bolestí dolní části zad, rozsahu poškození obratlů/míchy, výběr pacienta k chirurgickému zákroku, sledování odpovědi na léčbu(konzervativní nebo chirurgickou) a sledování pacientů s komplikacemi.
Věk účastníků studie je od 2 do 95 let. Většinu (24,14 %) pacientů představovala věková skupina 41-50 let. Důvodem může být skutečnost, že bolest dolní části zad představuje hlavní indikaci ke studii, která je v této věkové skupině běžná.
Studie zahrnuje 261 subjektů. Mezi účastníky studie bylo 72 % mužů a 28 % žen. To je podobné jako v estonské studii Sabre et al4 na 595 pacientech, kde byl poměr mužů a žen 5,5:1. To je však v rozporu s poměrem mužů a žen zaznamenaným v multicentrické studii na 5 919 pacientech provedené Albertem et al5
, která ukázala téměř stejnou převahu pohlaví s 51,1 % žen. Tento rozdíl může být způsoben rozdíly ve velikosti vzorku a dalšími charakteristikami subjektů studie. Výsledky této studie ukazují poměr mužů a žen 2,5:1. Vyšší poměr mužů lze přičíst tomu, že buď je většinou příčinou svalové nebo vazivové zranění, nebo proto, že muži jsou přirozeně aktivnější, a tedy náchylnější. Je dobře známo, že muskuloskeletální bolest je ovlivněna genetickými faktory6-9, socioekonomickými faktory10, životním stylem11 a individuálním vnímáním12. Vysoká fyzická náročnost práce je však obecně považována za jednu z hlavních příčin muskuloskeletální bolesti u pracovníků8. V souladu s tím mají pracovníci s vysokou fyzickou náročností práce nejvyšší prevalenci muskuloskeletální bolesti. Příkladem těchto fyzických pracovních nároků jsou monotónní a opakované pohyby rukou, nepříjemné držení těla, dlouhodobé stání, práce s rukama nad výškou ramen a zvedání těžkých břemen13,14
Ze všech případů, které byly v této studii přezkoumány, mělo asi 19,6 % z nich normální nález a u většiny z nich jsou důvodem pro MRI právě bolesti dolní části zad. To je méně, než uvádí Elders el al3 , který prokázal, že normální nález na MRI v důsledku nespecifické bolesti dolní části zad je asi 95 %. Tento významný rozdíl lze přičíst snadné dostupnosti a cenové dostupnosti MRI ve vyspělejších ekonomikách. Navzdory mimořádné schopnosti MRI ohraničit páteř se ukazuje, že neexistuje jasný vztah mezi nálezem na MRI a bolestí dolní části zad. Příčin bolestí dolní části zad (low back pain – LBP) je mnoho, jsou různorodé a málo známé. Často se předpokládá, že LBP je svalového původu a může být způsobena posturálním svalovým přetížením nebo ochranným svalovým spasmem. Taková zranění nejsou v současné době pomocí magnetické rezonance odhalena a nelze je odhalit ani pomocí referované bolesti z vnitřních orgánů7. Odhady prevalence se liší v závislosti na použité definici bolesti dolní části zad. Ozguler a kolegové15 zaznamenali 45% prevalenci bolesti dolní části zad, pokud byla definována jako bolest trvající alespoň jeden den. Tento přehled ukázal, že nejčastější věková skupina pacientů s bolestmi dolní části zad, kteří podstoupili magnetickou rezonanci páteře, byla mezi 31 a 60 lety a většina z nich podstoupila lumbosakrální magnetickou rezonanci. Toto pozorování bylo způsobeno tím, že indikací k MRI byla ve většině případů bolest dolní části zad. Bolesti dolní části zad se staly jedním z největších problémů pro systémy veřejného zdravotnictví8. Většina lidí se někdy v životě setká s bolestí zad. Jedinci, kteří nevyhledají lékařskou pomoc, se od těch, kteří ji vyhledají, nijak výrazně neliší, pokud jde o četnost nebo intenzitu pociťovaných bolestí dolní části zad13.
Ačkoli je podíl prostředků vynaložených na zdravotní péči v souvislosti s bolestmi dolní části zad velký, jen málo lidí s tímto problémem vyhledá zdravotní péči14.
Uvádí se, že celoživotní prevalence bolestí dolní části zad dosahuje 84 % a podle nejlepších odhadů je prevalence chronických bolestí dolní části zad přibližně 23 %, přičemž 11-12 % populace je kvůli nim zdravotně postiženo15.
Nálezy lumbo-sakrální MRI spondylózy s vyklenutím disku a desikací jednoho nebo více obratlů v této studii jsou ve shodě se studií provedenou Jarvickem a spol.16, byla provedena longitudinální studie se 148 subjekty, která hodnotila prevalenci MRI nálezů v bederní páteři. Tato studie byla provedena na subjektech, které buď neměly aktuální bolesti zad nebo ischias, nebo se s bolestmi zad nikdy nesetkaly. Přibližně 83 % mělo středně těžké až těžké vysychání jedné nebo více plotének, 64 % mělo jednu nebo více vyhřezlých plotének, 56 % mělo ztrátu výšky ploténky, 32 % mělo alespoň jednu výhřez ploténky, zatímco 6 % mělo jednu nebo více výhřezů ploténky. Došli k závěru, že mnoho nálezů na MR zobrazení má vysokou prevalenci u osob bez bolesti dolní části zad. Tyto nálezy mají proto omezené diagnostické využití.
MRI krční páteře byla v této studii druhým nejčastějším MR vyšetřením a podezření na poranění krční páteře při dopravní nehodě bylo nejčastější indikací k vyšetření. Hlavní abnormalitou krční páteře v této studii byla zlomenina krční páteře s kompresivní myelopatií, což bylo v rozporu s obrazem uváděným Mustafou a spol.17 na 170 případech MRI krční páteře. Ukázali, že krční spondylóza se častěji vyskytovala jako samostatný nález u 44,4 % pacientů a v kombinaci s výhřezem disku u 41,9 % případů, což z ní činilo celkově nejčastější nález. Mezi osobami se zjištěnou abnormalitou na MRI v této studii byla spondylóza nejčastějším nálezem. Toto zjištění bylo podobné tomu, co bylo zjištěno v předchozích studiích3,11,15.
Pottova choroba byla v této studii pozorována u 5,7 % případů. To ilustruje prevalenci Pottovy choroby v rozvojových zemích. Pottova choroba páteře představuje 2 % všech případů tuberkulózy, 15 % mimoplicní a 50 % skeletální tuberkulózy18. tTito pacienti mohou vykazovat abnormality při jiných zobrazovacích metodách. Proto je nutné provést multimodální vyšetření se specifickou korelací s klinickými příznaky a stupněm neurologického deficitu.
.