Vážení,
Acamprosát je kalciumacetylhomotaurin nebo kalciumacetylaminopropansulfonát a jeho molekulární struktura je příbuzná struktuře GABA. Akamprosát snižuje bažení u detoxikovaných pacientů se syndromem závislosti na alkoholu tím, že snižuje působení glutamátu na pre- i postsynaptické úrovni a zvyšuje funkci GABA. Hlavní hlášené nežádoucí účinky jsou gastrointestinální (25,1 %), dermatologické (9,1 %), svalové (8,3 %), únava (12,8 %), genito-urinární / sexuální (37,5 %), neurologické / psychologické (37,5 %) a kardiální / plicní (7,6 %). Lék je na indickém trhu dostupný již více než tři roky, ale teprve nedávno byl schválen americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) pro léčbu alkoholismu. Autoři zde uvádějí případ neobvyklých a obtěžujících vedlejších účinků při léčbě akamprosátem u detoxikovaného pacienta se syndromem závislosti na alkoholu.
U 36letého, ženatého, zaměstnaného absolventa, pocházejícího ze středního socioekonomického prostředí a s anamnézou pravidelného požívání alkoholu v posledních čtyřech letech, byl diagnostikován syndrom závislosti na alkoholu podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10). Byl detoxikován lorazepamem v dávce 6 mg/den po dobu jednoho týdne jako hospitalizovaný pacient. Základní testy renálních funkcí byly v normě (močovina v krvi = 20 mg/dl, sérový kreatinin = 0,8 mg/dl). Byl mu nasazen akamprosát 1998 mg/den v rozdělených dávkách spolu s thiaminem 100 mg/den. Na začátku druhého týdne léčby akamprosátem si začal stěžovat na nadměrné slinění, nadměrnou sedaci, hrubý třes rukou a bradykinezi
Na měření extrapyramidového syndromu (EPS) však nebyla použita žádná stupnice. Dávka akamprosátu byla snížena na 1332 mg/den a pokračovala další týden. Došlo k určitému zlepšení, ale stále to pacienta obtěžovalo. Nakonec byl lék zcela vysazen a příznaky během následujícího jednoho týdne vymizely. V anamnéze nebylo žádné základní neurologické onemocnění a nebyly zjištěny žádné známky neurologického deficitu. Později mu byl v rámci prevence relapsu nasazen naltrexon v dávce 50 mg/den, který se mu daří dobře udržovat.
Ačkoli neexistují jednoznačné důkazy, které by naznačovaly vznik těchto nežádoucích účinků podobných Parkinsonově chorobě a antiglutaminergní mechanismus akamprosátu, možným patofyziologickým vysvětlením mohou být následující skutečnosti:
-
Ventrální středomozkové dopaminergní (DA) neurony, které dávají vzniknout dopaminergní dráze, mohou být samy glutaminergní, a proto může antiglutaminergní účinek akamprosátu blokovat také dopaminergní dráhu ve ventrálním středomozku.
-
Akamprosát může snižovat vzestup funkce DA vyvolaný ukončením užívání postalkoholu, což způsobuje hypodopaminergní stav, zejména u osob chronicky závislých na alkoholu během prvních týdnů léčby.
Jedná se pouze o jednu kazuistiku, takže nelze učinit žádný konečný závěr. Bez ohledu na mechanismus je však třeba provést další výzkum bezpečnosti a snášenlivosti akamprosátu u jedinců závislých na alkoholu a interakce mezi dopaminergní a glutamátovou dráhou.