Článek II filipínské ústavy z roku 1987 částečně říká: „Oddíl 12. Stát uznává posvátnost rodinného života a chrání a posiluje rodinu jako základní autonomní společenskou instituci. Stejně tak chrání život matky a život nenarozeného dítěte od jeho početí.“
Tento čin je podle filipínského práva trestný. Články 256, 258 a 259 filipínského revidovaného trestního zákoníku nařizují trest odnětí svobody pro ženy, které podstoupí potrat, i pro všechny osoby, které při zákroku asistují. Článek 258 dále ukládá vyšší trest odnětí svobody ženě nebo jejím rodičům, pokud je potrat proveden „za účelem zakrytí hanby“.
Na Filipínách neexistuje žádný zákon, který by výslovně povoloval potraty za účelem záchrany života ženy; a obecná ustanovení, která potraty trestají, nečiní žádné výhrady, pokud je život ženy ohrožen. Lze namítnout, že potrat za účelem záchrany života matky by mohl být klasifikován jako ospravedlňující okolnost (donucení na rozdíl od sebeobrany), která by bránila trestnímu stíhání podle revidovaného trestního zákoníku. O tom však dosud nerozhodl filipínský Nejvyšší soud.
Proti návrhům na liberalizaci filipínských potratových zákonů se postavila katolická církev a její odpor má v této převážně katolické zemi značný vliv. Ústavnost omezení potratů však dosud nebyla napadena u filipínského Nejvyššího soudu.
Ústavní ustanovení, že “ musí být stejně chráněn život matky a život nenarozeného dítěte od početí“, bylo vytvořeno ústavní komisí, která vypracovala chartu se záměrem zajistit ústavní ochranu zákazu potratů, ačkoli přijetí definitivnějšího ustanovení sankcionujícího zákaz potratů nebylo úspěšné. Ustanovení je vyjmenováno mezi několika státními politikami, které jsou v právu obecně považovány za nevymahatelné, pokud neexistuje prováděcí zákon. Ústava z roku 1987 obsahuje také několik dalších ustanovení vyjmenovávajících různé státní politiky. Otázka, zda tato ustanovení mohou být sama o sobě zdrojem vymahatelných práv bez prováděcích právních předpisů, byla předmětem rozsáhlých diskusí v právní sféře i v rámci Nejvyššího soudu.
Analýza provedená populačním oddělením Odboru OSN pro hospodářské a sociální záležitosti dospěla k závěru, že ačkoli revidovaný trestní zákoník neuvádí konkrétní výjimky z obecného zákazu potratů, podle obecných trestněprávních zásad nezbytnosti uvedených v čl. 11 odst. 4 zákoníku může být potrat legálně proveden za účelem záchrany života těhotné ženy.
.