Pokud byste hledali planetu, která by se co nejvíce lišila od Země, nemuseli byste jít tak daleko, alespoň z vesmírného hlediska. Stačí se podívat na pátou planetu naší sluneční soustavy, Jupiter. Tento plynný obr nemá pevný povrch. Jeho průměr je více než 11krát větší než průměr Země. Jeho hmotnost je více než dvakrát větší než hmotnost všech ostatních planet sluneční soustavy dohromady. Jupiterova atmosféra je pokryta pásy mraků a protkána rozsáhlými rotujícími bouřemi. Nejznámější z nich je Velká rudá skvrna, která je tak velká, že by se do ní vešla i Země!“
Jupiter je také planeta plná záhad. Tyto husté pásy mraků skrývají, co se děje uvnitř planety. Je tam voda? Kolik jí je? A má Jupiter pevné jádro? Studium polárních září na pólech by mohlo vést k poznání magnetických polí Jupiteru. A pak je tu otázka, co pohání tyto monstrózní bouře.
Vědci vyslali ke studiu Jupiteru devět sond. Poslední z nich byla sonda Juno, která k planetě dorazila v červenci 2016. Kolem tohoto plynného obra bude kroužit nejméně do července 2021. Až bude sonda konečně vyřazena z provozu, její pozemští piloti ji pošlou na cestu, aby se zřítila do joviánské atmosféry.
Chcete vědět víc? Pro začátek pro vás máme několik příběhů:
Jupiter je možná nejstarší planetou sluneční soustavy: (6/28/2017) Čtenost: 7,9
Jupiterova Velká rudá skvrna je opravdu, opravdu horká: Obří bouře může pomoci vysvětlit, proč je atmosféra planety tak teplá (8/23/2016) Čtenost: 7.3
Jupiter má o 12 měsíců více, než jsme věděli – a jeden z nich je podivín: Podivný měsíc zvaný Valetudo se může během miliardy let srazit se svými sousedy (8/20/2018) Čtenost: 7,8
Prozkoumat více
Vědci říkají: Plynný obr
Vědci říkají: Oběžnice
Vysvětlení: Co je to planeta?
Chytrá práce:
Slovo najdi
Pomocí této aktivity z Lunárního a planetárního institutu si sestavte zmenšený model sluneční soustavy, abyste lépe pochopili velikost a rozestupy planet.