Pamflet obsahující přetisk článku WSC vydaného organizací Trustees for Freedom a opatřený razítkem „Banned in Germany“
Dokument si můžete prohlédnout zde.
Dne 30. ledna 1933 byl Adolf Hitler jmenován německým kancléřem a jen o několik měsíců později, 14. října 1933 – nyní před 85 lety – Německo oznámilo vystoupení ze Společnosti národů poté, co tři spojenecké mocnosti odmítly jeho žádost o zvýšení vojenské síly. Představovaný dokument tento měsíc ilustruje meziválečné okolnosti, které vedly k Hitlerovu nástupu k moci. Versailleská smlouva, která v roce 1919 ukončila první světovou válku, požadovala, aby Německo přijalo odpovědnost za ztráty a škody způsobené válkou, a přinutila zemi odzbrojit, učinit značné územní ústupky a zaplatit reparace (stanovené na 6,6 miliardy liber). Tyto pravděpodobně nepřiměřené požadavky, které byly důsledkem „letargie a hlouposti“ britské a francouzské vlády, přispěly k nelibosti Německa vůči vítězným spojeneckým mocnostem. Když se ukázalo, že Německo není schopno dostát reparačním platbám, Francie a Belgie vtrhly do Porúří a převzaly kontrolu nad průmyslem, aby samy vymohly reparace. Vláda se snažila napravit hospodářský dopad tiskem dalších peněz, což vedlo k hyperinflaci. Ve dvacátých letech 20. století podporovala americká vláda německou ekonomiku půjčkami v takzvaných „zlatých letech“, ale zhroucení americké ekonomiky po krachu na Wall Street na podzim 1929 vrátilo Německu vysokou nezaměstnanost a těžkou chudobu.
V této atmosféře rozčarování apeloval Hitler na německý lid slibem, že se vymaní z omezení Versailleské smlouvy. Jeho cílem bylo snížit nezaměstnanost náborem velké armády a vybudováním nového námořnictva a letectva. Poté, co získal plnou kontrolu nad zákonodárnou a výkonnou mocí, začal Hitler a jeho spojenci potlačovat zbývající opozici. Dne 2. května 1933 byly všechny odborové svazy donuceny k rozpuštění a jejich vedoucí představitelé byli zatčeni a do konce června 1933 byly ostatní strany zastrašováním donuceny k rozpuštění. Požadavky SA, původní polovojenské jednotky nacistické strany, na větší politickou a vojenskou moc vyvolaly znepokojení mezi vojenskými, průmyslovými a politickými představiteli. V reakci na to Hitler v rámci Noci dlouhých nožů, která proběhla od 30. června do 2. července 1934, provedl čistku v celém vedení SA. Tato první nacistická krvavá lázeň nastartovala Hitlera k likvidaci politické opozice a „nežádoucích“ složek německé společnosti, a to od norimberských zákonů z roku 1935 až po „konečné řešení“. Nakonec naplnil Churchillovu představu z roku 1935 o Hitlerovi jako o potenciálním padouchovi schopném znovu dovést Německo k válce a krveprolití.