K tomu, abychom věděli, jak ve španělštině zdůrazňovat slova, stačí znát některá základní pravidla a některé zvláštnosti, které je třeba brát v úvahu.
Pro přízvuk se slova dělí do čtyř skupin: akutní, ploché, sdrújulas a sobreesdrújulas.
PALABRAS AGUDAS
Jsou to slova, jejichž tonická slabika je poslední. Příklad: vidění (visione), polovina (metà), město (città).
Tato slova mají přízvuk, pokud končí na „n“, „s“ nebo samohlásku. Příklad: dokonalost (perfezione); snad (forse); káva (caffè).
Slovní druhy
Jsou to slova, jejichž přízvučná slabika je předposlední slabikou. Příklad: casa (casa), coche (macchina), fácil (facile).
Tato slova mají přízvuk, pokud NEkončí na „n“, „s“ nebo samohlásku. Příklad: tužka (matita), snadný (facile).
PALABRAS ESDRÚJULAS
Jsou to slova, jejichž tonická slabika je slabikou předposlední. Příklad: diálogo (dialogo), médico (dottore).
Tato slova jsou vždy přízvučná.
PŘÍZvučná slabiky
Jsou to slova, jejichž tonická slabika je slabika před předposlední slabikou. Příklad: dígaselo (glielo dica), cómpramelo (comppramelo).
Stejně jako u slov sdruff jsou tato slova vždy zdůrazněna.
Kromě těchto čtyř základních pravidel musíme vzít v úvahu DIPTONGOS, HIATOS a TRIPTONGOS.
Difthongy a hiáty jsou kombinace dvou samohlásek a rozdíl mezi nimi je ten, že pokud jsou obě samohlásky součástí jedné slabiky, máme diftong, a pokud jsou naopak součástí různých slabik, máme hiát.
Diftongy mohou být tvořeny následujícími kombinacemi samohlásek:
- Otevřená samohláska (/a/, /e/, /o/), před níž nebo po níž následuje nedůrazná zavřená samohláska (/i/, /u/). Podle obecných pravidel se důraz klade vždy na otevřenou samohlásku. Příklad: cambiar (bez důrazu, protože je akutní a končí na „r“); estáis (důraz, protože je akutní a končí na „s“).
- Dvě různé zavřené samohlásky (/i/, /u/). V tomto případě je důraz kladen na druhou samohlásku. Příklad: ciudad (bez přízvuku, protože je ploché a končí na „d“); acuífero (s přízvukem, protože je to „d“).
Hiatus lze vytvořit následujícími kombinacemi:
- Dvě stejné samohlásky. Příklad: créeme, poseer… Přízvukují se podle obecných pravidel přízvuku.
- Dvě různé otevřené samohlásky (/a/, /e/, /o/). Příklad: Jaén, león… Přízvukují se podle obecných pravidel přízvuku.
- Kombinace důrazné zavřené samohlásky (/i/, /u/) následované nedůraznou otevřenou samohláskou (/a/, /e/, /o/). Příklad: sova, jednat… Jsou vždy důrazné.
- Kombinace nedůrazné otevřené samohlásky (/a/, /e/, /o/) následované důraznou zavřenou samohláskou (/i/, /u/). Příklad: oír, país, maúlla… Jsou vždy zdůrazněné.
Nakonec, triptongy jsou kombinace tří samohlásek v rámci jedné slabiky. Jejich struktura se nutně skládá z nepřízvučné zavřené samohlásky + přízvučné otevřené samohlásky + nepřízvučné zavřené samohlásky. Řídí se obecnými pravidly přízvuku a důraz je vždy na otevřené samohlásce (centrální). Příklady: cambiéis, Uruguay…
Po prostudování základních pravidel přízvuku se budeme podrobněji věnovat zvláštnostem, které musíme brát v úvahu, abychom správně přízvukovali všechna španělská slova.
- Monoslabiky (slova s jedinou slabikou) se nikdy nedůrazní, s výjimkou těch, které mají pro odlišení od jiného stejnojmenného slova diakritický důraz (důraz, který se používá pouze pro odlišení těchto slov a který uvidíme později). Příklady: Sal (prodej), mar (kobyla), piel (pelle), vas (vai)…
- Příslovce končící na -mente se zdůrazňují podle výše uvedených pravidel aplikovaných na slovo vzniklé odstraněním přípony. Příklad: rychle (má přízvučné znaménko, protože slovo rychle je přízvučné slovo); jen (nemá přízvučné znaménko, protože slovo jen je ploché a končí na samohlásku, takže nemá přízvučné znaménko).
- Při přidání zájmena ke slovesu se na složeninu vztahují obecná pravidla, ale pokud sloveso bez zájmena mělo přízvučné znaménko, přízvučné znaménko se zachová, i když to pravidla nevyžadují. Příklad: coge > cógelo; sostén > sosténlo.
- Složená slova: pokud slovo tvoří součást jiného složeného slova jako jeho první člen, ztrácí přízvuk, který mu odpovídá: décimo > decimoséptimo. Ve spojeních přídavných jmen spojených spojovníky si však každý prvek zachová svou výslovnost a důraz: hispano-soviético; crítico-biográfico.
Nakonec se zaměříme na diakritický přízvuk.
Diakritická tilda umožňuje rozlišit homonymní slova, tj. slova, která mají stejnou podobu, ale jejich význam je odlišný.
| BEZ TILDY | S DIAKRITICKOU TILDOU | ||
| z | Předložka. Příklad: Mariin dům. | dé | Od slovesa dar. Příklad: Potřebuji, abys mi dal klíče. |
| el | Článek. Příklad: Ten muž je vysoký. | he | Podstatné jméno osobní. Příklad: Je vysoký. |
| ale | Přívlastková spojka. Příklad: Věděl jsem, že to není nutné, ale chtěl jsem přijít. | více | Příslovce množství. Příklad: Byl jsem tak unavený, že jsem už nemohl chodit. |
| můj | Přídavné jméno trpné. Příklad: Můj dům je velmi velký.Hudební poznámka. Příklad: Mi je vždy rozladěný. | mí | Osobní zájmeno. Příklad: Mám rád divadlo. |
| se | Podstatné jméno osobní. Příklad: Na zkoušku se naučil za jednu noc. | se | Perverzní tvar sloves ser nebo saber. Příklady: Buďte s nimi zadobře / Neznám odpověď. |
| jestliže | Podmínková spojka. Příklad: Pokud se budete učit, zkoušku složíte. | ano | Příslovce tvrzení. Příklad: Ano, jsem Španěl.Osobní zájmeno. Příklad: Mluví jen o sobě. |
| te | Osobní zájmeno. Příklad: Máte rád vážnou hudbu? | té | Substantivum (nápoj). Příklad: Miluji čaj. |
| tu | Přídavné jméno přivlastňovací. Příklad: Vaše sestra je velmi inteligentní. | vy | Osobní zájmeno. Příklad: Pracujete příliš tvrdě. |
.