Skřípnuté, popraskané přední (frontální) zuby odrážejí primární okluzní trauma, které na ně pacient působí.
Pokud pacient působí na zuby abnormálně velkými kousacími silami, mohou vznikat stresové praskliny, třísky a opotřebení (atrice). Jedná se o tzv. primární okluzní trauma. Primární okluzální trauma znamená, že nedošlo ke ztrátě parodontálního úponu (gingiválních úponových vláken, parodontálního vazu nebo kosti) a samotné zuby jsou poškozeny nadměrnými silami, které na ně působí.
Tento stav souvisí se sekundárním okluzálním traumatem v tom smyslu, že oba způsobují změny v pacientově vztahu skusu (okluzi). K sekundárnímu okluznímu traumatu však dochází tehdy, když došlo k určitému stupni ztráty parodontálního úponu a i normální síly při kousání, které dřív dásně, parodontální vazy a kost snášely, jsou nyní pro tyto struktury příliš velké. Výsledkem je uvolnění, sklápění a pohyb zubů.