Na počátku 90. let 20. století vyjednávaly Spojené státy s Mexikem Severoamerickou dohodu o volném obchodu (NAFTA), dohodu, která snižovala cla, dovozní kvóty a netarifní překážky obchodu mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou. H. Ross Perot, kandidát na amerického prezidenta v roce 1992, ve svých významných předvolebních argumentech tvrdil, že pokud Spojené státy rozšíří obchod s Mexikem, nastane „obrovské sání“, protože američtí zaměstnavatelé přesídlí do Mexika, aby využili nižších mezd. Vždyť průměrná mzda v Mexiku byla v té době asi osminou mzdy ve Spojených státech. NAFTA prošla Kongresem, prezident Bill Clinton ji podepsal a v roce 1995 vstoupila v platnost. Během následujících šesti let zaznamenala ekonomika Spojených států jeden z nejrychlejších růstů zaměstnanosti a nízkou nezaměstnanost ve své historii. Ukázalo se, že ti, kdo se obávali, že otevřený obchod s Mexikem povede k dramatickému poklesu pracovních míst, se mýlili.
Tento výsledek nebyl pro ekonomy překvapením. Koneckonců trend globalizace trvá již desítky let, nejen od uzavření dohody NAFTA. Pokud by obchod skutečně snižoval počet dostupných pracovních míst, pak by Spojené státy měly zaznamenávat trvalý úbytek pracovních míst po celá desetiletí. Zatímco v ekonomice Spojených států dochází k nárůstu a poklesu míry nezaměstnanosti – podle údajů Úřadu pro statistiku práce se od jara 2008 do konce roku 2009 míra nezaměstnanosti zvýšila ze 4,4 % na 10 %; od té doby na jaře 2015 opět klesla na 5,5 % – počet pracovních míst po delší dobu neklesá. Počet pracovních míst v USA vzrostl ze 71 milionů v roce 1970 na 138 milionů v roce 2012.
Protekcionismus jistě zachraňuje pracovní místa v konkrétním chráněném odvětví, ale ze dvou důvodů stojí pracovní místa v jiných nechráněných odvětvích. Za prvé, pokud spotřebitelé platí vyšší ceny chráněnému odvětví, mají nevyhnutelně méně peněz na utrácení za zboží z jiných odvětví, a tak dochází ke ztrátě pracovních míst v těchto jiných odvětvích. Za druhé, pokud je chráněný výrobek prodáván jiným firmám, takže jiné firmy musí nyní platit vyšší cenu za klíčový vstup, pak tyto firmy ztratí prodej ve prospěch zahraničních výrobců, kteří nemusí platit vyšší cenu. Ztráta prodeje znamená ztrátu pracovních míst. Skrytými náklady obětované příležitosti při použití protekcionismu k záchraně pracovních míst v jednom odvětví jsou obětovaná pracovní místa v jiných odvětvích. Proto Komise Spojených států pro mezinárodní obchod ve své studii o překážkách obchodu předpovídá, že snížení obchodních překážek nepovede k celkovému úbytku pracovních míst. Protekcionismus přesouvá pracovní místa z odvětví bez ochrany dovozu do odvětví, která jsou před dovozem chráněna, ale nevytváří další pracovní místa.
Navíc náklady na záchranu pracovních míst prostřednictvím protekcionismu mohou být velmi vysoké. Řada různých studií se pokoušela odhadnout náklady spotřebitelů v podobě vyšších cen za jedno pracovní místo zachráněné v důsledku protekcionismu. V tabulce 2 je uveden vzorek výsledků, které sestavili ekonomové z Federální rezervní banky v Dallasu. Záchrana pracovního místa prostřednictvím protekcionismu obvykle stojí mnohem více než skutečná mzda pracovníka. Například studie zveřejněná v roce 2002 shromáždila důkazy, že použití protekcionismu k záchraně průměrného pracovního místa v textilním a oděvním průmyslu by stálo 199 000 USD na jedno zachráněné pracovní místo. Jinými slovy, tito pracovníci by mohli mít plat 100 000 dolarů ročně za to, že jsou nezaměstnaní, a náklady by byly jen poloviční oproti tomu, kdyby zůstali pracovat v textilním a oděvním průmyslu. Tento výsledek není v textilním a oděvním průmyslu ojedinělý.
Odvětví chráněné dovozními cly nebo kvótami | Roční náklady na jedno zachráněné pracovní místo |
---|---|
Cukr | 826 000 |
Polyethylenové pryskyřice | 812 USD,000 |
Mléčné výrobky | $685 000 |
Mražená koncentrovaná pomerančová šťáva | $635 000 |
Kulová ložiska | $603,000 |
Strojní nářadí | $479 000 |
Dámské kabelky | $263 000 |
Skleněné zboží | $247,000 |
Oblečení a textil | $199,000 |
Pryžová obuv | $168,000 |
Dámská nesportovní obuv | $139,000 |
Tabulka 2. Náklady amerických spotřebitelů na záchranu pracovního místa prostřednictvím protekcionismu (Zdroj: Federální rezervní banka v Dallasu) |
Proč stojí záchrana pracovních míst prostřednictvím protekcionismu tolik? Základním důvodem je, že ne všechny peníze, které spotřebitelé zaplatí navíc kvůli clům nebo kvótám, jdou na záchranu pracovních míst. Jsou-li například uvalena cla na dovoz oceli, takže odběratelé oceli platí vyšší cenu, americké ocelářské společnosti dosahují větších zisků, nakupují více zařízení, vyplácejí větší odměny manažerům, zvyšují platy stávajícím zaměstnancům – a také se vyhnou propouštění některých dalších pracovníků. Pouze část vyšší ceny chráněné oceli jde na záchranu pracovních míst. Navíc, když je odvětví chráněno, ekonomika jako celek ztrácí výhody plynoucí z toho, že využívá své komparativní výhody – jinými slovy, že vyrábí to, v čem je nejlepší. Část vyšší ceny, kterou spotřebitelé platí za chráněné zboží, je tedy ztrátou ekonomické efektivnosti, kterou lze měřit jako další ztrátu mrtvé váhy, o níž se hovoří v kapitole Práce a finanční trhy.
Existuje samolepka, která vypovídá o ohrožení, které někteří američtí pracovníci pociťují ze strany dovážených výrobků: „Kupujte americké výrobky – zachraňte pracovní místa v USA“. Kdyby auto řídil ekonom, nálepka by mohla hlásat: „Zablokovat dovoz – zachránit pracovní místa pro některé Američany, ztratit pracovní místa pro jiné Američany a také platit vysoké ceny.“
.