Nintendo Switch zaznamenalo jako hybrid konzole a přenosného počítače velký úspěch. Dočkáme se ještě nástupce 3DS, nebo už Nintendo upustilo od opravdového handheldového hraní?“
Nintendo 3DS vyšlo v roce 2011. Ve svých sedmi letech začíná kdysi jedinečný nástupce DS ukazovat svůj věk.
Grafika her na 3DS je na dnešní technologie podprůměrná a herní knihovna je plná skvělých titulů, ale nemá mnoho budoucích vydání.
Související: WarioWare Gold recenze: Kdyby bylo po mém, lehce bych 3DS vystrnadil na pastvu a připravil se na další úžasnou kapesní konzoli od Nintenda. Počkat, myslím, že už ji vlastním?“
Nintendo Switch je hádanka (ostatně jako skoro všechno, co Nintendo dělá), ale to nevadí. Zdá se, že Nintendo, podobně jako Apple v minulých letech, nejvíce vyniká, když se pouští do podivností nebo inovací. Ale přesto: je Nintendo Switch domácí konzole, nebo handheld?“
Switch používá malé (ztratitelné) cartridge, má přibližně stejnou výdrž baterie jako původní 3DS a je téměř přenosné velikosti na cesty. Nicméně se v něm nachází spousta her, které by vždy nejlépe vypadaly pouze na velkém televizoru s reproduktorovou soustavou, jako jsou například trháky Super Mario Odyessy a The Legend of Zelda: Breath of the Wild.
Předpokládám, že může být obojím, to ano, ale kde pak zůstáváme my všichni věrní Nintendu, kteří jsme si 3DS koupili hned první den? 3DS, v době svého vydání neúspěšná konzole, měla jen velmi málo her a byla to neohrabaná a neohrabaná věc.
Nintendo dokonce zašlo tak daleko, že se omluvilo za své přešlapy v původních funkcích, MSRP a titulech u 3DS a rozdalo prvním adaptérům něco, čemu se říká 3DS Ambassador Program.
Pomocí 3DS Ambassador Programu (klasické hry od Metroidu po Maria byly rozdávány zdarma) Nintendo nadále ukazovalo, že jejich jádro fanoušků bude vždy patřit k hráčům handheldů.
Na chvíli mi bylo příjemné vědět, že i s konzolí, se kterou jsem si nevěděl rady, jsem alespoň investoval do společnosti, která se stará o mě, kapesního hráče.
Na 3DS vyšla spousta her Pokémon a Mario, které podpořily prodeje, a pro Nintendo se stal velmi úspěšným obchodním podnikem.
A pak najednou v roce 2016 Nintendo oznámilo konzoli s kódovým označením NX. Prý to bude přenosná konzole s velkým dotykovým displejem a hlavně to nebude jen další Wii.
Okamžitě jsem znejistěl.
Já vím, já vím, je to jen herní konzole, klid. Pro některé může být Switch vším, co kdy od konzole Nintendo chtěli. Já chci menší, přenosnější konzoli s mnohem delší výdrží baterie a levnějším MSRP na hry i samotnou konzoli.
Děti dnes nikdy nepoznají ten boj
V tom všem je větší prvek historie. Hraní na kapesní konzoli mi připomíná jedny z nejlepších vzpomínek na hraní videoher. Série jako Pokémon a Fire Emblem přinášejí své velké tituly hlavních sérií téměř výhradně na kapesní konzole Nintendo.
To vše ale nyní může jít stranou kvůli technicky dokonalejší, ale baterie náročné a nepohodlné polopřenosné konzoli Nintendo Switch.
To se vždycky prodávalo s kapesními Game Boys a DS: levnější verze konzolí, které můžete snadno vytáhnout a zahrát si na nich rychlé kousky při dojíždění vlakem nebo jízdě autem. U Switche se prostě necítím pohodlně, když si na veřejnost vytáhnu velkou a draze vypadající konzoli od Nintenda.
Nejde ani tak o bezpečnost (i když s tak drahou konzolí na veřejnosti můžete vypadat trochu jako terč), ale spíš o konformitu. Mít Switch v rukou na veřejnosti vypadá trapně, divně a občas přitahuje příliš mnoho pozornosti k osobnímu hernímu zážitku.
Nikdy se mi nepodařilo hrát na svém Nintendu Switch v letadle, aniž by to někdo komentoval/dotýkal se ho. To je v pořádku, chápu to, Nintendo chce tuto konzoli samo propagovat, ale hráči jako celek bývají trochu introvertnější. A v určitém okamžiku to začíná připomínat celou tu záležitost „jak přimět někoho, kdo má v posilovně sluchátka, aby se s vámi bavil?“
Mám Nintendo Switch moc, moc rád. Budu ho milovat ještě víc, pokud se Nintendo rozhodne oznámit nástupce 3DS. Do té doby si budu stále klást stejnou otázku: Je to domácí konzole, nebo je to kapesní konzole?