Vedoucí pracovník společnosti
Podrobněji…
Strategie úspěchu ve společnosti Xerox
Šplhání po žebříčku
V roce 1992 jmenován výkonným viceprezidentem
Zdroje
Když A. Barry Rand byl v roce 1992 povýšen na výkonného viceprezidenta pro provoz společnosti Xerox Corporation, posunul se o krok blíže k tomu, aby se stal prvním černošským generálním ředitelem společnosti zařazené do žebříčku Fortune 500. Rand se vypracoval z pozice obchodního praktikanta a je hrdý na to, že je jedním ze čtyř vedoucích pracovníků odpovědných za provoz této miliardové korporace. Stejně tak je ale hrdý na svou roli předvoje kulturně rozmanité pracovní síly v USA. „Neustále se objevují lidé, kteří říkají, že si nemůžete dovolit klást důraz na účast menšin a žen,“ řekl časopisu Fortune. „Takže se musíte zhluboka nadechnout, zvednout stožár a nést ho dál.“
Jako jediné dítě ze středostavovské rodiny ve Washingtonu se Rand vydal na cestu k úspěchu již v raném věku. Na soukromé integrované střední škole, kterou navštěvoval, Rand vynikal ve studiu, byl zvolen prezidentem třídy a působil jako kapitán baseballového, basketbalového a fotbalového týmu. Přestože jeho rodiče byli na jeho úspěchy hrdí, „dali mi jasně najevo, když jsem byl malý,“ řekl Rand Jonathanu Hicksovi z New York Times, „že mám jít na vysokou školu, že mám jít na postgraduální studium a že mám být profesionál.“
Po maturitě se Rand zapsal na Rutgersovu univerzitu, kde zjistil, že život se od jeho slavných dnů na střední škole značně liší. Po dvou letech průměrných známek a sportovní kariéry, která zůstala bez povšimnutí, se přestěhoval zpět do Washingtonu a přestoupil na Americkou univerzitu, kde v roce 1968 získal bakalářský titul v oboru marketing. Později Rand získal další dva tituly na Stanfordově univerzitě – magisterský titul z obchodní administrativy v roce 1972 a magisterský titul z manažerských věd v roce 1973.
Ale byl to sen jeho rodičů, aby se stal „profesionálem“, který se stal jeho hlavní prioritou. Nějakou dobu se zdálo, že jedinou příležitostí, která se mu naskýtá, je práce maloobchodního prodejce v různých obchodních domech na předměstí Washingtonu. Pak v roce 1968, jak napsal Blair S. Walker z USA Today, „ambiciózní čtyřiadvacetiletý mladík vtrhl na soukromé náborové sezení do apartmá washingtonského hotelu a odvážně prohlásil: ‚Všichni potřebují dobré prodavače. Proto potřebujete mě. Nezáleželo na tom, že Xerox hledal chemiky, ani na tom, že Rand měl jen malé zkušenosti s prodejem a byl již dvakrát odmítnut.“ Rand získal práci jako první černošský obchodní zástupce společnosti Xerox v oblasti Washingtonu.
Podrobněji…
Narozen 5. listopadu 1944 ve Washingtonu jako Addison Barry Rand; syn Addisona Penroda (poštovního úředníka) a Helen Matthewsové (ředitelky základní školy) Randových; v roce 1990 se oženil s druhou ženou Donnou; děti: Christopher (nevlastní syn) a Allison. Vzdělání:
Vedoucí pracovník společnosti. V maloobchodním prodeji v obchodních domech, C. polovina až konec 60. let; Xerox Corp., obchodní zástupce, 1968-70, regionální obchodní zástupce, 1970-80, podnikový ředitel marketingu pro hlavní zákazníky, 1980-81, viceprezident marketingových operací pro hlavní zákazníky, 1981-82; viceprezident terénních operací, 1983-84; viceprezident východních operací, 1984-85; podnikový viceprezident, 1985-86; prezident U.S. Marketing Group a senior viceprezident, 1986-92; výkonný viceprezident operací, 1992-. Ředitel ve správních radách společností Honeywell Inc, Abbott Laboratories, College Retirement Equities Fund (CREF) a U.S. Chamber of Commerce; člen dozorčí rady Rochester Philharmonic Orchestra, správní rady Garth Fagan Dance Theatre a poradního sboru Stanford University Graduate School of Business.
Odměny:
Adresy: V roce 1993 byl uveden do Národní prodejní síně slávy:
Rand téměř ihned vynikl v oblasti prodeje: Kancelář – kancelář výkonného viceprezidenta, Xerox Corp., 800 Long Ridge Rd., P.O. Box 1600, Stamford, CT 06904. Netrvalo dlouho a stal se nejlepším prodejcem ve svém regionu a v roce 1970 byl třetí v celé zemi. Přestože se mnoho velkých amerických korporací – včetně Xeroxu – zavázalo, že plány pozitivních opatření budou fungovat, věděl, že protože je Afroameričan, bude muset pracovat dvakrát tak tvrdě a být dvakrát tak dobrý, aby dokázal svou hodnotu.
Strategie úspěchu ve společnosti Xerox
„Vždycky jsem chtěl ukázat, že černoši mohou dosahovat stejných nebo lepších výsledků než jejich kolegové,“ vysvětloval Hicksovi. „A vždycky jsem chtěl ukázat, že v programech, které poskytují možnosti pozitivní akce, nedostanete někoho, kdo je méně kvalifikovaný.“ Rand tedy spolu se skupinou dalších černošských zaměstnanců společnosti Xerox pomohl vytvořit místní skupiny, které by černochům umožnily vzájemně si pomáhat při stoupání po firemním žebříčku. Scházeli se, aby studovali, jak fungují firemní kopírky, sdíleli informace a nabízeli slova podpory a povzbuzení. Byli tak odhodlaní si navzájem pomáhat k úspěchu, že si půjčovali firemní videotechniku, aby mohli nahrávat a kritizovat své obchodní prezentace.
Rand vzpomínal na jednu příhodu pro Christine Dugasovou z New York Newsday. „Ve Washingtonu byl jeden černý obchodní zástupce, kterému se nedařilo. V té době tam mohlo být sedm nebo osm černých obchodních zástupců, kteří se všichni sešli a šli do teritoria tohoto člověka, aby mu pomohli v budování dovedností a získávání potenciálních zákazníků a uzavírání objednávek.“ Bohužel jejich touha být nejlepší nebyla korporací uznána. Přestože počet menšin najímaných společností Xerox dramaticky rostl a jejich dovednosti byly stejné nebo lepší než u mnoha jejich kolegů, nebyli povyšováni tak rychle jako jejich bílí kolegové.
V roce 1971 skupina černošských zaměstnanců v San Francisku obvinila společnost z diskriminace a podala hromadnou žalobu. Ve snaze vyřešit tento problém vytvořilo vedení společnosti Xerox poradní výbor pro menšiny, který měl sledovat postup černošských zaměstnanců a bojovat proti rasismu na pracovišti; Rand byl vybrán jako jeden ze sedmi zaměstnanců, kteří měli v tomto výboru zasedat. Jako člen „The Road Show“, jak se výboru později začalo říkat, cestoval Rand po celé zemi, pořádal konference pro černošské spolky a sloužil jako vzor pro ostatní černošské zaměstnance.
Šplhání po žebříčku
Rand se ukázal jako správná volba pro svůj vzor, když se vypracoval na různé pozice v oblasti prodeje a marketingu. V roce 1980 byl jmenován podnikovým ředitelem marketingu pro velké zákazníky. Vzhledem k tomu, že společnost Xerox ztratila od roku 1970 30 % celosvětového trhu s kancelářskými produkty, Rand věděl, že stojí před pravděpodobně jedním z nejtěžších úkolů – vyvinout nový marketingový program, který by přiměl společnosti z žebříčku Fortune 1000 kupovat více jejich produktů. „Musel jsem zahájit nový marketingový program a přístup – zdlouhavý postup,“ řekl Hicksovi. „Bylo to období, kdy jsme začali pociťovat obrovský dopad konkurence a ztrácet podíl na trhu ve prospěch Japonska. Ve firmě jste měli lidi, kteří nechtěli měnit způsob, jakým věci dělali. Ale byli jsme úspěšní.“
Úspěch nového marketingového programu přinesl Randanovi v roce 1981 jmenování viceprezidentem marketingových operací pro hlavní zákazníky, po kterém brzy následovala řada postupných povýšení: v roce 1983 viceprezident terénních operací, v roce 1984 viceprezident východních operací a v roce 1985 viceprezident společnosti. Randův vzestup v podnikové hierarchii dosáhl vrcholu, když byl v roce 1986 jmenován prezidentem marketingové skupiny společnosti Xerox v USA.
V pozici vedoucího prodejního týmu společnosti s 33 000 zaměstnanci v hodnotě 5 miliard dolarů byl Rand odhodlán učinit ze společnosti Xerox jednu z nejúspěšnějších korporací v Americe – kde by ženy nebo menšiny měly stejnou šanci na úspěch. Ačkoli mnoho jiných korporátních gigantů čelilo kritice za to, jak se staví k pozitivním opatřením, Rand byl odhodlán říci svůj názor. „Dokud máme kulturní předsudky,“ řekl Jimu Schachterovi z Los Angeles Times, „dokud máme rasové předsudky, které brání lidem v rovných příležitostech, pak menšiny a ženy chtějí toto chování potlačit, abychom měli rovné postavení a rovné šance. Takže pokud jsou nastaveny programy, které, pokud jsou dobře realizovány, vyrovnávají podmínky, pak ano, lidé stále chtějí mít rovné podmínky.“
Rand se zřejmě dobře hodil na pozici prezidenta U.S. Marketing Group, protože během jeho působení získala jeho organizace celostátní uznání jako číslo jedna v oblasti prodeje a číslo jedna v oblasti školení v Americe. Byl také hnací silou toho, že společnost Xerox získala v roce 1989 prestižní ocenění Malcolm Baldridge National Quality Award.
V roce 1992 byl jmenován výkonným viceprezidentem
Nikoho nepřekvapilo, když se Rand o krátký čas později posunul dále po firemním žebříčku. Když v roce 1990 odešel do důchodu generální ředitel společnosti Xerox, kterým byl od roku 1932 David T. Kearns, zahájila společnost rozsáhlou restrukturalizaci managementu. Nový předseda představenstva a generální ředitel společnosti Xerox Paul Allaire přeměnil kancelář prezidenta na podnikovou kancelář pro zpracování dokumentů. V únoru 1992 byl Rand zvolen do funkce výkonného viceprezidenta. Podle časopisu Black Enterprise „byl Rand spolu s dalšími třemi vrcholovými manažery vybrán do nově vytvořené korporátní kanceláře společnosti. Tato skupina, která byla zřízena za účelem rozdělení odpovědnosti, jež obvykle spadá pod prezidenta a provozního ředitele (Xerox nemá ani jednoho z nich), … sdílí provozní odpovědnost za devět celosvětových obchodních jednotek společnosti Xerox a tři celosvětové geografické jednotky zákaznických operací.“
I když se Rand nestane prvním černošským generálním ředitelem společnosti z žebříčku Fortune 500, je odhodlán pokračovat ve svém boji za diverzifikaci pracovního prostředí a za zajištění rovnosti. Je hrdý na to, že byl v roce 1993 uveden do Národní prodejní síně slávy. Stejně tak je ale hrdý na své úspěchy při prosazování občanských práv v amerických firmách, a to natolik, že pro USA Today řekl, že by chtěl, aby jeho epitaf zněl takto: „Zůstal v boji až do konce. Nepřestával prosazovat společenské změny. Svým způsobem k tomu přispěl a dělal to po celou dobu své návštěvy zde.“
Zdroje
Atlanta Daily World, 2. června 1987, str. 1.
Black Enterprise, květen 1992, str. 1. 24; únor 1993, str. 122.
Emerge, červen 1992, str. 18.
Fortune, 20. dubna 1992, str. 20.
Los Angeles Times, 17. dubna 1988, str. D1.
New York Newsday, 4. dubna 1993.
New York Times, 10. prosince 1986, s. D2; 22. května 1987, s. D1; 22. listopadu 1990, s. D3; 5. února 1992, s. D4.
USA Today, 25. března 1992, s. A1.
Wall Street Journal, 21. listopadu 1990, s. B8.
-Joe Kuskowski
.