Vážená redakce,
Blokátory receptorů pro angiotenzin II (ARB) jsou v současné době diskutovanou možností léčby koronavirového onemocnění 2019 (COVID-19).
Angiotenzin I se přeměňuje na angiotenzin II prostřednictvím angiotenzin konvertujícího enzymu (ACE). Angiotenzin II je zodpovědný za vazokonstrikci a prozánětlivé účinky zprostředkované angiotenzinovým receptorem typu I (AT1). Angiotenzin konvertující enzym 2 (ACE2) přeměňuje angiotenzin II na angiotenzin 1-7, který naopak vykazuje vazodilatační a protizánětlivé účinky a převáží účinek angiotenzinu II zprostředkovaný AT1. U pacientů na chronické léčbě inhibitory ACE dochází k upregulaci jak receptorů AT1, tak ACE2, které jsou ovlivněny sníženým množstvím angiotenzinu II produkovaného alternativními enzymatickými cestami (např. chymázami), nicméně stále vyváženě. Bylo prokázáno, že ACE2 slouží jako vazebné místo pro SARS-CoV-2 umožňující vstup viru. Průběžná eliminace ACE 2 z povrchu buněk snižuje zbytkovou aktivitu ACE2 a posouvá rovnováhu směrem k aktivaci AT1, což způsobuje plicní vazokonstrikci, nadměrný zánět a nakonec akutní poškození plic. Současně nepotlačený účinek angiotenzinu II vede k poškození myokardu a zvýšení krevního tlaku, které jsou pozorovány v nejzávažnějších případech.
Přechod z inhibitorů ACE na ARB by proto mohl být prospěšný u rizikových pacientů nebo pacientů s COVID-19 v prevenci těchto následků, pokud již užívají léčbu ovlivňující renin-angiotenzinový systém. Jak inhibitor ACE, tak ARB vykazují srovnatelný dlouhodobý přínos v prevenci nežádoucích kardiovaskulárních příhod, což činí přechod opodstatněným, navíc s omezením kašle, který může být mylně interpretován jako jeden z příznaků COVID-19.
Naopak přechod na jiná antihypertenziva v okamžiku upregulace AT1 receptorů a ACE2 nebo dokonce zahájení léčby ARB u ARB-naivních pacientů je kontroverzní.