Dotaz:
S manželkou nevíme, co dělat s rebelantstvím naší dcery. Odmítá udělat cokoli, o co ji požádáme. Byla přistižena při pití, kouření cigaret, krádežích v obchodech a možná i při užívání drog. Nechceme ji od sebe odhánět, ale tyto problémy vnímáme velmi silně. Jsem zdravotní sestra a moje žena je učitelka.
Děkuji,
John
Odpověď:
Milý Johne,
v tomto případě se do vás dokážu zcela vcítit. Mám dítě, které se zabývalo všemi způsoby chování, které popisujete. Na nějakou dobu jsem se stal velmi egoistickým. Měl jsem velké obavy z toho, co si lidé pomyslí o „synovi“ autora Pozitivní disciplíny. Na krátkou dobu jsem knihy vyhodil z okna a stal se velmi kontrolujícím a trestajícím (opak všeho, o čem píšu a přednáším). Samozřejmě se to zhoršilo.
Naštěstí jsem se zúčastnil semináře, který vedla moje kolegyně Lynn Lottová. Věděla jsem, že by mi mohla pomoci dostat se „zpátky na správnou cestu“, a tak jsem ji požádala, aby se mnou napsala knihu. Věděla jsem, že když se mi podaří, aby věci fungovaly pro mě, budu se moci o tyto myšlenky podělit s ostatními. Výsledkem je kniha Pozitivní disciplína pro teenagery. S potěšením vám mohu říci, že i když to nebylo snadné, koncepty, o kterých v této knize hovoříme, byly velmi účinné. Můj dříve vzpurný syn (došlo to tak daleko, že nastoupil do protidrogové léčebny) vystudoval strojní inženýrství.
Jistěže zde nemohu převyprávět celou knihu, ale dám vám několik tipů:
- Kontrola a tresty u dospívajících nefungují. Jako rodiče se velmi bojíme, když vidíme, jaká nebezpečí dospívajícím ve světě hrozí. Bojíme se, že si naše vzpurné děti navždy zničí život. Když se snažíme vzpouru zastavit kontrolou a tresty, i když máme dobré úmysly, situaci jen zhoršíme. Kontrola vybízí ke vzpouře, ať už zjevné, nebo skryté.
- Mnoho lidí si myslí, že jedinou alternativou ke kontrole a trestům je permisivita. Permisivita není zdravá ani pro děti, ani pro dospělé.
- Demonstrujte laskavost a tvrdost zároveň. Laskavost znamená zprostředkovat dítěti pocit bezpodmínečné lásky. Pevnost u dospívajících často znamená rozhodování o tom, co uděláte VY, místo toho, k čemu se budete snažit donutit ONI. (V jednu chvíli jsem svému synovi řekl: „Když půjdeš do vězení, budu tě mít rád a přinesu ti sušenky, ale nebudu za tebe platit kauci.“)
- Věřte svému dítěti a jeho konečné dobrotě a jeho konečné schopnosti věci vyřešit. Naučte ji, že chyby jsou úžasnou příležitostí k učení a že na učení není nikdy pozdě. Dejte jí najevo svou lásku a své obavy (aniž byste ji poučovali) a dejte jí najevo, že jste tu pro ni, abyste ji vyslechli, pokud bude mít někdy chuť si promluvit. Pak POSLOUCHEJTE, pokud vás přijme.
- Spořádejte rodinná setkání nebo společná sezení k řešení problémů. Během nich identifikujte problémy a po vzájemné dohodě brainstormujte řešení, která budou vyhovovat všem. Pokud vaše dcera odmítá spolupracovat při společném řešení problémů, je to známka velmi narušeného vztahu. Někdy je třeba přestat řešit problémy, dokud se vám nepodaří vybudovat vztah předáváním bezpodmínečné lásky. V naší knize „Pozitivní kázeň pro dospívající“ vám důrazně doporučuji přečíst si kapitolu 8 „Kouzlo času, který se počítá“. Lynn a já věříme, že kdyby si lidé přečetli tuto kapitolu a „pochopili to“, zbytek knihy by byl zbytečný.
- Naučte se nechat jít, aniž byste opustili. Přáli bychom si, aby rodiče dospívajících pochopili, že v tomto věku už je na kontrolu pozdě. Čím více rodiče kontrolují, tím více se teenageři plíží. Když se vzdáte kontroly a předáte poselství o bezpodmínečné lásce, pak ještě můžete mít vliv.
- Soustřeďte se na dlouhodobé výsledky výchovy namísto krátkodobé kontroly. Vzpoura je úkolem dospívajících. Říká se tomu individuace. Individualizace znamená, že se snaží zjistit, kým jsou odděleně od svých rodičů. Jak to mohou zjistit, když nezpochybňují rodičovská pravidla a hodnoty? Známe mnoho dospívajících, kteří se doma nebouřili, ale když se dostanou na vysokou školu, „paří“ jako blázni. Jiní se nikdy nebouří a stávají se z nich „závisláci na schválení“. App approval junkies ztratili smysl pro sebe sama a celý život se snaží dokázat svou hodnotu tím, že se líbí ostatním.
Snažím se rebelii nezlehčovat. Existuje zdravá vzpoura a nezdravá vzpoura. Rodiče často nedokážou tolerovat ani zdravou vzpouru (například oblečení, které nosí, jejich mrzuté postoje, nezájem o trávení času s rodinou, nepořádek v pokojích, hodiny strávené na telefonu a podobně) a kvůli rodičovskému nesouhlasu, kontrole a trestům tlačí své děti do ještě destruktivnější vzpoury. Děti se obvykle vracejí k většině hodnot svých rodičů, pokud se k nim během jejich vzpoury chovali laskavě, pevně a s vírou v jejich konečnou dobrotu.
Vím, jak těžké je to pro vás období. Je těžké sledovat, jak naše děti dělají věci, o kterých víme, že pro ně nejsou dobré. Doufejme, že jsi v dospívání udělal pár vlastních chyb a dopadlo to dobře, že? Vzpomeňte si na ty dny a projevte pochopení a víru.
Přeji vám to nejlepší,
Jane Nelsen
.