Tato studie je založena na skupinových rozhovorech se 41 neaktivistickými pro-life ženami, které byly provedeny v letech 1989-1993. Respondentky byly převážně bělošky a zastupovaly různé křesťanské denominace. Téměř bez výjimky vyjadřovaly pro-life ženy své postoje k potratům s odvoláním na to, co považovaly za vědecká fakta. Očekávaly, že přírodní fakta potvrdí, a tedy potvrdí jejich morálku odvozenou z bible. Tato konfrontace vědeckých tvrzení s pro-life přesvědčením je pozoruhodná, protože odráží osobitý vztah pro-life žen k mainstreamovým kulturním hodnotám obecně a připravuje půdu pro jejich reakci na mainstreamové zdroje autority a informací, zejména na masmédia.
Pro pro-life ženy vyžadovalo hledání toho, co nazývaly „pravdivými fakty“ – důkazy o Božích cestách, významech a záměrech – prokousat se mnohým, co je v mainstreamové společnosti prezentováno jako nezaujaté informace. Mnoho respondentek uvedlo, že aktivně hledají autority a směrodatné informace, které nejsou zkažené hodnotami sekulární společnosti. Paradoxní je, že při artikulaci této kritiky čerpaly pro-life ženy ze sekulárních forem argumentace, přičemž si nárokovaly vědeckou autenticitu svých vlastních zdrojů. Jejich selektivní divácké návyky nakonec vyústily v konstrukci alternativního společenství myšlení a víry.1
.