To není úplně férové srovnání. Mluvil jsem ale o nárůstu paměti o x1000 ne o rychlé změně 232= 5 miliardkrát větší.
4 MB nebyla standardní velikost paměti v počítači při vydání na 386 musel jsi počkat do začátku 90. let kdy byla běžná 486 než se to stalo běžnou velikostí paměti
Téměř všechny procesory Intel před 386 měly větší adresní prostor než stranu celočíselných registrů. Ten 4004 měl 4bitový registr a 12bitový adresní prostor. Výjimkou je 8080, kde bylo obojí 16bitové
Předchůdce 286 měl 24bitový adresní prostor, takže přírůstkový seznam byl pouze 8bitový, tedy 256krát větší
Velkou změnou nebylo zvětšení adresního prostoru o 8 bitů, ale plochý paměťový prostor, takže jste nemuseli používat segmentované adresáře. Pozdější procesory x86 používaly PAE ke zvětšení možné velikosti paměti ze 4 GB na 64 GB a fungovalo to podobně. Není to tak znát, protože desktopová verze Windows ji měla jen v raných XP a byla odstraněna kvůli problémům s ovladači třetích stran.
Změna paměti ze 4 GB 32bitového limitu na 1000krát více nebo 4 TB paměti nezní jako tak velký krok, aby se dosáhlo na paměť.
4 kb na 4 MB, což byl přechod z Apple I 77 na A PC v roce 1990. Změna je téměř stejná jako do doby, než AMD vydalo svou 64bitovou sadu institucí pro PC. Paměť ve standardním počítači byla o něco nižší, ale ne tak velká změna. Nárůst paměti se trochu zpomalil, ale není nerozumné mít standardní PC s TB paměti v roce 2020
Využití 64bitového adresního prostoru by vyžadovalo další dva 1000x větší paměti a to bude trvat, zejména proto, že nyní budeme mít problém splnit Moorův zákon, když se velikostí blížíme jednotlivým atomům.
Takže stále tvrdím, že pro inženýra v polovině 80. let, který pamatoval začátek až polovinu 70. let, nebylo až tak nečekané očekávat, že adresní prostor 386 bude vyčerpán. Intelu trvalo jen 10 let, než v roce 1995 přidal PAE, aby rozšířil 32bitový adresní prostor.