Ačkoli se inteligence a moudrost mohou zdát stejné, existují mezi nimi pozorovatelné kvalitativní rozdíly.
Tyto rozdíly přímo souvisejí s tím, že naše mysl funguje buď na nižší, nebo na vyšší úrovni. Nižší úroveň mysli je vysoce racionální a zabývá se převážně naším bezprostředním okolím.
Naproti tomu horní úroveň mysli se zabývá myšlením vyššího řádu tím, že propojuje poznatky z mentálních, emocionálních a fyzických zkušeností. Myšlení nižší a vyšší úrovně je spojeno s inteligencí, respektive moudrostí.
Kromě toho; být inteligentním člověkem nemusí nutně znamenat, že jste moudrý člověk. Inteligence v sobě skrývá potenciál projevit se v moudrosti v delším časovém období. To zdůvodňuje, proč máme tendenci spojovat moudrost se staršími lidmi.
Co je to inteligence?
Inteligence označuje potenciál člověka získávat a uplatňovat znalosti. Znalost je teoretické nebo praktické porozumění určitému předmětu. V zásadě se jedná o abstraktní pojem, protože definice inteligence je dána společenskými okolnostmi a dostupností vědeckých informací. Proto je důležité uznat, že inteligence souvisí spíše se schopnostmi člověka než s tím, co již ví.
Z hlediska fungování ve společnosti jsou inteligentní lidé schopni bez námahy získávat nové dovednosti, efektivně řešit problémy a chápat složité myšlenky. Často se inteligence člověka testuje pomocí různých testů. Na společenské úrovni je naše inteligence testována po celý život a v rámci různých byrokratických institucí, jako je škola a vysoká škola.
Je také důležité si uvědomit, že inteligence nemusí nutně souviset s morálním založením jedince. Existuje řada scénářů, kdy lidé využili své inteligence k tomu, aby porušili zákon nebo ublížili svému okolí. Inteligentní člověk dokáže účinně uchopit jak pokrokové, tak regresivní soubory poznatků.
Co je to moudrost?“
Moudrost je podstatně obtížněji konceptualizovatelná než inteligence. Existuje celá řada nepředvídatelných faktorů, které přispívají k tomu, že je jedinec považován za moudrého. Moudrost nelze testovat pomocí testu IQ ani žádnou jinou formou testování. Moudrost zahrnuje získávání znalostí prostřednictvím zkušeností a kritického úsudku. Zkušenosti každého člověka jsou nevyhnutelně objektivně i subjektivně odlišné. Moudrost se tedy projevuje mnoha různými způsoby.
Moudrost je charakteristická schopností určit pravdivost a platnost nashromážděných poznatků. Navíc se obvykle rozvíjí tím, že člověk prochází negativními i pozitivními zkušenostmi, které rozvíjejí jeho hodnoty a morální kompas. Moudrost je tedy spojením nashromážděných znalostí člověka a jeho schopnosti tyto znalosti syntetizovat s využitím jeho morálního chápání světa.
V souvislosti s dříve uvedenými myšlenkami; moudrost byla často spojována se spiritualitou a náboženstvím. Jednoznačná souvislost neexistuje; moudří lidé si však často osvojují mentalitu „osobního růstu“ – charakteristickou pro většinu duchovních a náboženských praktik.
Podobnosti mezi inteligencí a moudrostí
Inteligence i moudrost jsou soustředěny na myšlenku hromadění využívajících znalostí. Kromě toho je obvykle nemožné být výhradně inteligentní a výhradně moudrý. Většina lidí nebo vykazuje charakteristiky obou v rámci různých oblastí. Kromě toho jsou jak inteligence, tak moudrost spojeny s fungováním mysli. Mysl je mocná a složitá entita, která v sobě skrývá potenciál posouvat se a měnit v závislosti na sociálních faktorech a faktorech prostředí.
Mezi podobnosti mezi inteligencí a moudrostí patří:
- Oboje souvisí s hromaděním a syntézou znalostí
- Oboje jsou nezávislé pojmy, přesto existují společně.
- Oboje ovlivňují způsob, jakým se jedinec zapojuje do svého bezprostředního fyzického prostředí.
Rozdíl mezi inteligencí a moudrostí
Inteligence a moudrost jsou dvě vlastnosti mysli, které se nevyhnutelně kříží. Je nepravděpodobné, že by inteligentní jedinec prožil celý život, aniž by získal nějakou moudrost. To platí zejména proto, že moudrost je nepopiratelně subjektivní povahový rys. Nejschůdnějším způsobem, jak zjistit, zda je někdo moudrý, je pozorovat jeho chování a posoudit jeho schopnost uznávat etické ohledy. Tyto úvahy se však neustále proměňují. Tím znemožňují určit pravou tvář moudrosti.
Pochopení rozdílů
Je snazší si představit rozdíl mezi znalostmi a moudrostí, když se tyto pojmy aplikují na praktické příklady. Inteligence a moudrost jsou abstraktní pojmy, které je obtížné pochopit bez pochopení jejich projevů v reálném světě.
Lidé často přisuzují vlastnosti inteligence úspěšným osobnostem, jako je Bill Gates, známý spoluzakladatel společnosti Microsoft. Pochopení jeho bezprostředního okolí ho inspirovalo k vytvoření praktického IT softwaru, který podporuje duševní vlastnictví a potenciál dalších inteligentních lidí. Billa Gatese lze stále považovat za moudrého člověka. Jeho inteligence byla katalyzátorem jeho úspěchu a jeho moudrost mu umožnila udržet si úspěch po celá desetiletí.
Na druhé straně se moudrost často projevuje u pokrokových, úspěšných politických nebo náboženských vůdců. Jsou to takoví vůdci, kteří se ke světu chovají tak, že chápou variabilitu možností a příležitostí, které přispívají k získání poznání. Moudrý jedinec si často uvědomuje sám sebe a je pevně přesvědčen o tom, že usiluje o to, co je správné. Mnoho lidí by za archetyp moudrosti označilo Nelsona Mandelu. Moudří lidé mají holistické chápání svého okolí a často využívají své znalosti k uskutečnění dlouhodobých a smysluplných změn.
Francouzský spisovatel Marcel Proust tuto myšlenku vystihl slovy; „Moudrost nedostáváme, musíme ji sami objevit po cestě, kterou za nás nikdo nemůže podniknout ani nás jí ušetřit.“
.