(Původně otištěno v časopise Great Lakes Angler 2015.)
Pamatuju si, když jsem poprvé lovil na řece Saginaw na ledu, jako by to bylo včera, i když je to už 25 let.
Bylo teplé(é) odpoledne, až třicítka, jak si vzpomínám, takže když jsme se s kamarádem dostali na řeku přímo v centru Saginaw, ani jsme se neobtěžovali vzít s sebou šnek. Řekli jsme si, že buď budeme lovit ve stejných dírách, v jakých to ráno lovili ostatní rybáři, nebo že budeme kopat do všech vymetených děr, které se používaly v předchozích dnech.
Přesně to jsme udělali ve stínu divadla Temple Theatre v centru města. Navázal jsem na jigovací Rapalu pár malých okounů na trojháček, otevřel pojistku na spinningovém navijáku a pustil nástrahu ke dnu.
Poprvé jsem zvedl špičku prutu, abych jigoval, a skutečně jsem nastražil háček; ‚oko zachytilo jigovací Rapalu při pádu.
Přibližně o minutu později jsem měl na ledě ležet sedmnáctipalcového mníka z řeky Saginaw.
Mohlo to snad začít lépe?
Ten den jsme chytili jen několik dalších ryb, pár z nich nedosáhlo 15palcového povoleného limitu, ale představa lovu walleyů pod ledem na řece Saginaw se mi nesmazatelně vryla do mozku.
Od té doby jsem se tam vrátil mnohokrát, jak v centru města, tak i daleko po proudu řeky. A přestože nemohu říct, že bych někdy zažil tak nezapomenutelný zážitek – chytit mníka při prvním pádu, při prvním lovu na tomto místě?“ – mohu říct, že jsem chytil spoustu ryb a podílel se na pozitivních zážitcích i mnoha dalších rybářů.
Ale rád vám řeknu, že pokud se něco zlepšilo, tak od té první zkušenosti se rybolov jen zlepšil.
Rybářský biolog Jim Baker, který vede oddělení řízení rybolovu v jižní části Huronského jezera pro ministerstvo přírodních zdrojů, souhlasí. Baker říká, že populace mníků v systému Saginaw Bay/River je dost možná na historickém maximu.
„Nemohu vám říct přesné číslo, ale populace mníků v Saginaw Bay je určitě v milionech,“ řekl Baker. „Je masivní a stabilní a velké procento těchto ryb migruje po řece Saginaw.“
Poslední zimu byl záběr mníků na řece „tak trochu hit or miss,“ řekl Baker. „Zůstávala tak dlouho chladná, že se ke konci sezóny moc ryb nepohybovalo. Někdy se stane, že se v řece pod ledem objeví trochu brzký jarní pohyb valounů, ale nemyslím si, že by se ryby začaly v řece pohybovat v dobrém počtu až po 15. březnu.“ (15. března samozřejmě končí lov mníků ve vnitrozemských vodách Dolního poloostrova.)
„Jednou koncem minulé zimy jsem tam byl s asi 250 nejbližšími přáteli – víte, takový ten den, kdy musíte někoho přimět, aby zvedl nohu, aby vyvrtal díru – a bylo úplně mrtvo,“ řekl Baker. „Nikdo nic nechytal. Někdy to tak může být.
„Ale může to být i vysoce produktivní.“
Jamie Sochocki, 26letý zarytý rybář a velký fanoušek řeky Saginaw, to potvrdí.
„Každý rok se zdá, že je to lepší a lepší,“ řekl. „Poslední dvě zimy to vypadá, že pokaždé, když jedu, chytím asi 30 podměrečných ryb. A taky pokaždé chytím tři až pět kusů.“
„Čím blíž jste k zálivu, tím víc podměrečných ryb chytáte,“ pokračoval.
„Dál proti proudu chytáte méně ryb, ale jsou větší. Loni jsem chytil 15 ryb, které měly sedm liber nebo víc – mám u sebe váhu, a když chytím velkou rybu, hned ji zvážím a pustím. Největší měla 9,7 libry.“
Sochocki řekl, že řeku loví na ledě asi čtyři dny v týdnu a propluje celých 20 mil řeky, od místa, kde začíná jako soutok řek Tittabawassee a Shiawassee, až k ústí do zálivu.
Sochocki – který je vynikajícím rybářem okounů v sezóně na volné vodě – říká, že rád začíná honit oči na ledě dlouho před východem slunce.
„Loni jsem měl většinu ryb dřív, než jsem viděl polovinu lidí, kteří lovili, vůbec vylézt na led,“ vysvětlil. „Většina lidí vyjde na okraj kanálu, navrtá díry a začne lovit. Já si rád vyvrtám 15 až 25 děr, rozhlédnu se a strávím spoustu času chozením od díry k díře, dokud se mi to nepodaří.“
Malé srázy podél rovin, než se zanoří do koryta, byly podle Sochockiho trefou do černého.
„Loni byla fenomenální každá menší rovina s poklesem dva až čtyři metry poblíž koryta,“ řekl. „Vyrazil jsem tam hned ráno, abych se vyhnul davu. Musíte- li tam někdo vyrazit a začít vrtat díry v méně než deseti stopách vody, ryby vyplaší.“
Kromě jejich strašidelnosti mu ryby v mělčí vodě nabízely více možností, řekl Sochocki.
„V mělké vodě není příliš velký proud, takže můžete používat docela lehké nástrahy – malé Little Cleos a malé jigující Rapaly. Pokud se dostanete do proudu, musíte mít alespoň půluncovou nástrahu, jen abyste se udrželi v polovině vertikální polohy. A v mělké vodě také vždycky používám mrtvou udici a zdá se mi, že jsem na ni minulou zimu chytil polovinu ryb.“
Proud se během dne mění – i když nejbližší přehrada je mnoho a mnoho mil proti proudu řeky Tittabawassee. Když se začne trhat, Sochocki vystoupí z koryta a snaží se najít víry nebo zlomy proudu. Jinak ale podle svých slov málokdy loví někde, kde na sonaru nenajde ryby.
„Používám Vexilar, a když značím ryby, měním nástrahy, dokud se mi něco nepovede,“ řekl. „Můžete je vytahovat ze dna a chytat je přímo pod ledem, stejně jako okouny. Ale je tam spousta necílových druhů (jako jsou sumci a okouni), takže nechcete být zcela závislí na hloubkoměru. Pokud značím ryby a 20 minut nechytím žádnou rybu, začnu chodit pěšky. Hodně se pohybuji.“
Loni v zimě jsem se na řeku dostal osobně jen jednou, a to s Tomem Gonieou, rybářským biologem z ministerstva přírodních zdrojů, který pracuje v Lansingu, ale každou zimu několikrát absolvuje dvouhodinovou cestu ze svého domova do místa, kde most I-75 protíná řeku po proudu od Saginaw. Goniea říká, že s chytáním walleyů na řece nemá nikdy problémy, ale chytat ryby velikosti „keeper“ je něco úplně jiného.
Před dvěma lety jsem s Gonieou a jeho kamarádem strávil na řece půl dne, a přestože se toho rána dostalo na led více než 40 ryb, jen jedna překročila na metru hranici 15 palců. Letos ne; Goniea překonal tuto hranici hned první rybou, kterou zasekl, 16palcovým jedlíkem. Během několika následujících hodin chytil několik dalších ryb, včetně osmnáctipalcového. Ale ryba, kterou jsem chytil já? Krátké.
Ten den jsme chytali na okouní minouny – v místním obchodě s návnadami, kde bydlíme, neměli žádné minouny velikosti mníka – a Goniea, který dává přednost pořádnému mníkovi, řekl, že si myslí, že to mohlo hrát roli v rovnici krátkých ryb. Když jsme ten den odjížděli, šli jsme rovnou do místního obchodu s návnadami, abychom si koupili pořádné minnows na další den. Goniea tam byl za úsvitu, jak mi později řekl, a začal hned tam, kde jsme je nechali. Den začal jako repríza předchozího výletu – v poledne, jak řekl, chytil čtyři ryby, jen jednu sotva na udici.
Přesunul se tedy, jak řekl, asi 250 metrů proti proudu a začal chytat… a začal chytat
„Jediné, co mohu říct, je: ‚Wow,'“ řekl mi Goniea. „Vyvrtal jsem dvě díry a při třetím zvednutí bum, jednadvacetipalcový cejn. Pustil jsem ho zpátky dolů a o pět zdvihů později bum, sedmnáctipalcový.“
„Během následujících pěti hodin jsem vylovil 40 ryb, z nichž 13 přesáhlo povolených 15 palců,“ hlásil. „Spočítejte si to – to je ryba každých osm minut a jeden úlovek každých 23 minut.“
Nejlepší rybou dne byla podle Goniea samice o velikosti 22,5 palce, což byl zdaleka největší mník, kterého kdy na řece přes led chytil.
„U díry jsem přišel o jednu, která by ji zahanbila,“ řekl. (Tak to přece chodí, že ten velký vždycky uteče.)
Goniea řekl, že se dal do řeči s chlapíkem – z něhož se vyklubal kamarád kamaráda -, který tam byl se svým synem. Goniea pozval chlapce, který byl bez ryb, aby si sedl vedle něj do jeho chatrče, půjčil mu jeden ze svých prutů a mladík chytil šest „ouklejí“ včetně jednoho úlovku. Tátovi nastražil jig s přívlačovým háčkem (jeho oblíbená sestava s hrotem s minounem) a táta jich chytil pět včetně jednoho úlovku. Oba předtím nikdy nechytili rybu přes led, řekl Goniea.
„Hej, když je rybolov tak dobrý, není třeba být sobecký,“ řekl Goniea.
„Řeka Saginaw v roce 2014 byla nejlepším rybolovem mníků, jaký jsem kdy kde viděl,“ řekl. „Pro mě to bylo fenomenální. Ale pro ostatní, od kterých jsem to slyšel, to bylo frustrující. Pokud se dostanete na správné místo, může být lov walleye vynikající. Pokud se vám to ale nepodaří, ryby sice chytíte, ale budete je hodně třídit. Keepers can be sometimes hard to come by.“
Jedna věc, na které se však shodnou všichni, kdo na řece Saginaw rybaří, je, že musíte být opatrní, když se vydáváte vpřed. Minulou zimu byl na některých úsecích řeky led silný až dva metry a od zamrznutí až do konce sezóny byl dobrý led. V jiných letech, kdy v průběhu zimy dochází k dočasnému tání, může led velmi rychle zledovatět – zejména v okolí mostů, kde se často shromažďují rybáři. A v některých letech není led bezpečný vůbec.
Pokud tedy pojedete, ptejte se v obchodech s návnadami na stav ledu a bezpečné úseky, dávejte pozor na místa, kde vidíte shlukování rybářů, a snažte se na ledě sledovat stejné cesty.
Pokud se začne oteplovat nebo pršet, neblbněte. Takový led může proud rychle rozežrat. Buďte tam opatrní.
– Napsal Bob Gwizdz
.