Slavný japonský vrah „chlapce A“ má nyní děsivou marnivou webovou stránku

Byl označen za „nejděsivější vraždu, jakou si Japonsko pamatuje“. V roce 1997 zavraždil čtrnáctiletý chlapec z Kóbe jedenáctiletého Juna Haseho a na bráně školy zanechal uříznutou hlavu své oběti s posměšným vzkazem nacpaným v ústech.

Vrah, který si říkal „Seito Sakakibara“ – kombinace symbolů znamenajících apoštol, saké, ďábel a růže – posílal místním médiím radostné následné zprávy o své trestné činnosti, uvedl tehdy deník New York Times:

„Mohu si ulevit od nenávisti a cítit se klidný, jen když někoho zabiju,“ uvedl vrah v dopise zaslaném místním novinám. „Svou vlastní bolest mohu zmírnit jen tím, že vidím jiné trpět.“

Policie uvedla, že si je jistá, že dopis napsal vrah, protože obsahuje podrobnosti, které nebyly zveřejněny. Pisatel také varoval, že „jestli mě ještě něco zklame, zničím tři druhy zeleniny týdně“ – zřejmě narážka na děti. Součástí dopisu byla i výhrůžka, že začne zabíjet dospělé.

Poté, co byla na začátku tohoto roku v okolí ubita k smrti školačka a další byla napadena a těžce zraněna, vedly úřady vyšetřování na základě teorie, že by mohl řádit sériový vrah.

Když byl vrah dopaden, Japonsko šokoval jeho nízký věk; navzdory brutalitě tohoto zločinu a dalších, které vyšly najevo (včetně zabití desetiletého dítěte několik měsíců před vraždou s useknutou hlavou), byl jeho trest určen jako relativně minimální. Senzační soudní proces, v němž byl samozvaný „Sakakibara“ kvůli ochraně své anonymity označován jako „chlapec A“, vyústil v jeho zavření do „zdravotní polepšovny pro mladistvé“ až do jeho podmínečného propuštění v roce 2004, kdy mu bylo 21 let, a úplného osvobození v roce 2005.

V červnu tohoto roku se Sakakibara (který se pravděpodobně dokázal zdržet dalšího zabíjení) znovu objevil v japonském tisku vydáním své autobiografie s vyprávěním. Deník Japan Times, který pravděpodobně mírně řečeno označil tento svazek za „kontroverzní“, popsal knihu takto:

Vyjadřuje lítost nad svými činy v Kóbe v roce 1997, ale líčí je tak podrobně, že čtenáři mohou zůstat na pochybách o jeho skutečných pocitech.

Sakakibara, kterému je nyní 32 let a jehož pravé jméno nebylo zveřejněno, zabil dvě děti a tři další zranil při útocích, které vyděsily národ a vyvolaly volání po zpřísnění trestů pro nezletilé pachatele. V reakci na to byl zpřísněn zákon o trestné činnosti mladistvých.

V knize nazvané „Zekka“, což je vymyšlený termín, který v japonštině nedává příliš smysl, autor uvádí, že jako teenager byl „nenapravitelným sexuálním deviantem“, který s chmurným uspokojením pitval zvířata a nakonec zabíjel své bližní.

Rodina Juna Haseho se nepřekvapivě snažila vydání knihy zablokovat (jeden z těchto detailů: předtím, než naaranžoval chlapcovu hlavu na školní bránu, zamkl se na záchodě a „spáchal s ní čin ‚mnohem ohavnější než vražda'“).

Japan Today poznamenal, že nakladatelství přistoupilo k vytištění knihy, aniž by o tom informovalo některou z dosud truchlících rodin obětí:

Satoši Oka, prezident nakladatelství Ohta, v prohlášení týkajícím se knihy uvedl, že Sakakibara chtěl knihu vydat sám, uvedl Sankei. V březnu letošního roku bylo nakladatelství Ohta Publishing osloveno Sakakibarou prostřednictvím třetí strany, načež byla domluvena osobní schůzka, během níž byly společnosti předány Sakakibarovy poznámky k jeho předloze.

„Nikdy jsme neměli možnost číst osobní výpověď mladistvého zločince na takové úrovni. I když chápu, že tato kniha sklidí velkou kritiku, věřím, že v ní jsou podrobně popsány události, které vypovídají o otázkách odpovědnosti mladistvých zločinců, jež jsou stále aktuální,“ uvedl Oka.

Zdroje Japan Today také uvedly, že vrah nakonec „poslal rodinám svých obětí osobní omluvný dopis připojený k výtisku knihy“, což zřejmě naznačuje mnohem větší krutost než třídu. Kniha se podle očekávání stala bestsellerem a Sakakibara shrábl zisky … i když některé zprávy tvrdily, že alespoň část peněz použije na vyplacení odškodného těmto rodinám.

V každém případě memoáry nestačily, protože i po tom všem má světu stále co říct. Japan Times včera informovaly, že Sakakibara si nyní zřejmě založil vlastní „marnivé webové stránky“.

Stránka s názvem Sonzaino Taerarenai Tomeisa (Nesnesitelná průzračnost bytí) prohlašuje, že jde o „oficiální domovskou stránku bývalého chlapce A“.

… Neexistuje žádné potvrzení, že stránka je Sakakibarovým dílem, ale týdeník Šukan Bunšun ve čtvrtek uvedl, že od něj 31. srpna obdržel dopis, v němž podrobně popisuje, jak se k vydání pamětí dostal. V dopise se dále uvádí, že si také založil domovskou stránku, a uvádí její adresu.

Stránka prohlašuje, že bude jediným zdrojem informací o Sakakibarovi, protože není uživatelem internetových sociálních sítí.

Článek Japan Times přestává uvádět skutečnou adresu URL (kdokoli v Japonsku, ať si ji klidně vyluští), ale nabízí určitý popis pro chorobně zvědavé:

V sekci „Galerie“ jsou zobrazeny nahé fotografie muže v masce, o němž se diváci mohou domnívat, že je to sám Sakakibara. Stránky údajně ukazují umění vytvořené Sakakibarou, včetně fotografií a kreseb slimáků. Obsahuje také jeho komentáře o jeho oblíbených knihách.

Výrazně chybí omluva nebo vyjádření lítosti – rodinám jeho obětí.

Sakakibara chce zřejmě lidi zaujmout. Na webových stránkách nabízí e-mailovou adresu, na kterou mohou posílat své připomínky.

Experti uvedli, že Sakakibara svým posledním krokem ukázal, že je zahleděný sám do sebe a chce získat pozornost veřejnosti.

Horní obrázek (školní brány, kde byla vystavena hlava Juna Haseho) prostřednictvím Wikimedia Commons.

.