Chick-flick tear-jerker full of heart
By John Beifuss
Věřte mi: V Memphisu byste se opravdu nechtěli dostat do situace, kdy budete recenzovat první film, který produkovala Molly Smithová, milovaná dcera Freda Smithe, zakladatele společnosti FedEx.
Obzvlášť byste o tuto práci nestáli poté, co jste viděli trailer k filmu "P.S. I Love You,", který slibuje krkolomnou směs "chick flick" atraktivity (hezoun Gerard Butler, předvádějící komický párovací tanec v ložnici v boxerkách a podvazcích) a fantasy sentimentu (nyní již mrtvý fešák Gerard Butler, rozdávající rady do milostného života ze záhrobí své vdově Hilary Swank).
Naštěstí je "P.S. Miluji tě" – celovečerní film, ne trailer – poutavý a není těžké si ho oblíbit díky zkušenému hereckému obsazení (ve vedlejších rolích hrají Lisa Kudrow, Gina Gershon, Harry Connick Jr., excentrická kabaretní zpěvačka Nellie McKayová a Kathy Batesová z Memphisu), lesklým fotografiím, které zahrnují krásné lokace v Irsku, a umírněnému přístupu režiséra Richarda LaGraveneseho, který je dostatečně sebevědomý na to, aby nechal filmové diváky vyrobit si vlastní slzy z této citlivé látky.
"Moje matka říkala, že to byla chyba, že jsem si tě vzala, protože jsem tě příliš milovala," přiznává Holly. Maminčina teorie je podrobena zkoušce, když Gerry umírá na nádor a z Holly zůstává zlomená samotářka, která tráví dny emotivním zpěvem ve stylu karaoke při písni Judy Garlandové "The Man That Got Away.
Brzy se objeví trik příběhu: stále přemýšlivý (a dobře organizovaný) Gerry napsal Holly sérii poučných a inspirativních dopisů, které mají být doručeny po jeho smrti.
Dopisy udržují Gerryho přítomnost v příběhu; Butler (ve své první velké roli od "300") zůstává také přítomen, protože Gerry se v průběhu filmu znovu objevuje jako jakýsi pomyslný romantický důvěrník Holly – symbol její lásky, touhy a neochoty nechat minulost odejít. (I jako přízrak je Gerry pohledný a okouzlující; škoda, že je mrtvý, což mi připomíná, co řekl Joe E. Brown na konci filmu "Někdo to rád horké": "No, nikdo není dokonalý.")
Gerryho dopisy povzbuzují Holly, aby se vrátila k životu. Pověřují ji, aby si koupila novou noční lampičku; aby si vyrazila do města s kamarádkami (vezme si s sebou upravenou urnu s Gerryho popelem na taneční noc v gay baru); a aby si udělala výlet do Irska, kde potká potenciální milostný zájem, Gerryho "nejlepšího kamaráda" (Jeffrey Dean Morgan), který hraje na kytaru. Ještě před cestou na Smaragdový ostrov je hudba Johna Powella prolnuta libozvučným zvukem irských pennywhistles. Co však skutečně definuje tento film jako "chick flick," je, když Holly následuje radu svého manžela, aby "našla tu věc, která tě dělá jako nikdo jiný," a tou věcí se ukáže být: navrhování bot.
Produkce: 26letá Molly Smith, Andrew A. Kosove a Broderick Johnson pro desetiletou společnost Alcon Entertainment, financovanou Fredem Smithem, je film věnován Windland Smith Riceové, Mollyině sestře, která zemřela v roce 2005 ve věku 35 let na genetickou srdeční poruchu a zanechala v Mollyině životě podobnou díru, jakou ve filmu zanechal Gerry v Hollyině životě. Věnování nám připomíná, že i tak komerční film, jako je tento – film, který bude většina recenzentů a diváků považovat za zábavu na jedno použití – může být pro lidi, kteří se podíleli na jeho vzniku, nesmírně osobní a významný.
— John Beifuss: 529-2394