V roce 1995 hrál hlavní roli ve filmu Jack Frusciante è uscito dal gruppo, jednom z jeho nejznámějších filmů.
V roce 1998 spolupracoval s Daniele Luchettim na filmu I Piccoli Maestri, který soutěžil o Zlatého lva na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách. Ve stejném roce získal tři ceny za roli ve filmu Radiofreccia v režii rockové hvězdy Luciana Ligabueho, včetně Davida di Donatello za nejlepší mužský herecký výkon.
Ztvárnil hlavní roli v úspěšném filmu L’ultimo bacio (Poslední polibek).
Získal hlavní roli ve filmu Capitães de Abril (Dubnoví kapitáni) Maria de Medeirose a s režisérem Nannim Morettim spolupracoval na filmu Synův pokoj.
V roce 2001 si Accorsi zahrál také hlavní roli ve filmu Ferzana Özpeteka Le fate ignoranti (Jeho tajný život – festivalový název/Nevědomé víly – mezinárodní název), který soutěžil na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně 2001. Tento film měl velký úspěch v Itálii i v Turecku a Accorsi, který hrál roli homosexuálního muže, získal za svou interpretaci tři ceny.
Zaujal také ve filmu Davida Blaira Tabloid TV (Velká Británie) a ve filmu Marca Pontiho Santa Maradona.
Poté Accorsi hrál v televizním filmu Giacoma Battiata Il giovane Casanova.
Jeho dalším filmem byl Un viaggio chiamato amore (Cesta zvaná láska), který se zúčastnil Mezinárodního filmového festivalu v Benátkách 2002 a za který získal Coppa Volpi, cenu za nejlepší mužský herecký výkon v roli italského básníka Dina Campany.
Další filmy nenatočil asi rok, během něhož odešel do Francie. Na Mezinárodní filmový festival v Benátkách 2003 odjel jako člen poroty. V roce 2004 natočil dva filmy: Ovunque sei v režii Michele Placida, kde hraje roli lékaře na pohotovosti, a L’amore ritrovato v režii Carla Mazzacuratiho.
Accorsi spolupracoval s Diane Kruger ve filmu Les Brigades du Tigre (2005) a s Julií Depardieu ve filmu La Faute à Fidel. V roce 2007 se objevil ve filmu Un baiser s’il vous plaît a v jeho pokračování Baciami ancora z roku 2010.